Ministerstvo dopravy neuvažuje o provizorním zabezpečení místních tratí, kde je dnes bezpečnost závislá především na lidech. Podle ministra Karla Havlíčka (za ANO) je potřeba počkat, až bude možné začít zavádět odlehčenou variantu jednotného evropského zabezpečovacího systému. Provizorní překlenutí té doby – jde nejméně o pět let – odmítl. Karel Havlíček hovořil o zabezpečení železnic v Událostech, komentářích.
Lokálky zabezpečíme, až bude celoevropský systém, říká Havlíček. Provizorní řešení odmítá
Události, komentáře: Zabezpečení na regionálních tratích (zdroj: ČT24)
Uplynulý pracovní týden poznamenaly dvě velké železniční nehody. V úterý se čelně srazily dva vlaky na místní trati v Krušných horách, při nehodě zahynuli dva lidé, přes dvacet dalších utrpělo zranění. V pátek na hlavní trati v Praze narazila do stojícího rychlíku prázdná souprava, která jela pro cestující z vlaku, který musel zůstat stát na trati po střetu s chodcem. Nehoda se obešla bez zranění. Obě havárie, hlavně vzhledem k následkům té první, vyvolaly pochybnosti o kvalitě zabezpečení. Na krušnohorské lokálce zodpovídají za bezpečnost pouze strojvedoucí a na dálku dispečer, který jim povoluje jízdu.
Nezmění se to léta. Ministerstvo dopravy a jeho prostřednictvím Správa železnic budou nadále čekat, až bude plně vyvinuta odlehčená verze evropského zabezpečovacího systému ETCS určená pro lokálky. Možnost, že by se na roky, které to ještě potrvá, zavedl na vedlejší tratě systém, který již je vyvinutý, ale nemá celoevropské schválení, ministr dopravy Karel Havlíček (za ANO) odmítl.
„My to nemůžeme řešit provizoriem. Musí to projít certifikací a musí to odpovídat evropským parametrům. Například vlak, ve kterém se to neštěstí stalo, je vlak, který jezdí do Německa,“ poukázal na provázanost železniční sítě.
Ministr přitom dal najevo, že debatu o zabezpečení lokálek považuje za zbytečnou. Situaci na železnici srovnal se silniční dopravou. „Není den, kdy by nebylo smrtelné neštěstí. Vždy můžeme říct, že kdybychom silnice a dálnice ještě lépe zabezpečili, tak toho mohlo být o něco méně. (…) Nejsme schopni během několika let investovat stovky miliard korun jak do silničního zabezpečení, tak do železničního,“ míní Havlíček.
Zároveň ujistil, že by neváhal vlakem po krušnohorské trati přes Pernink, kde se úterní neštěstí stalo, jet. „Toto může nastat kdykoli. Ale je to v tak minimální míře, v provnání se silnicemi je to absolutní zlomek,“ dodal.
Ministr dopravy také zopakoval, jaké priority při zabezpečování železničních tratí nyní Česko má. Za to nejdůležitější označil Karel Havlíček zabezpečení přejezdů. „Je třeba vidět, kde se stávají největší neštěstí. Ta nastávají na přejezdech. Proto jsme se rozhodli, že uspíšíme automatizaci a zabezpečení,“ uvedl.
Současně se zavádí zmíněný celoevropský zabezpečovač ETCS, ale zatím jen na nejdůležitější koridorové tahy. „Připravujeme skutečně robustní řešení panevropského ETCS, které bude začínat v řádu desítek miliard korun, a všechny hlavní koridory budou během následujících let zabezpečeny,“ očekává šéf resortu dopravy.
Na těchto prioritách se nic nezměnilo ani poté, co Drážní inspekce dokončila vyšetřování loňské nehody u Ronova nad Doubravou, která měla velmi podobný průběh jako ta krušnohorská, i když neměla tak tragické následky. I tehdy šlo o čelní srážku dvou vlaků na trati se zjednodušeným řízením provozu, kde si podle vyšetřovatelů jeden ze strojvedoucích zkrátka spletl, ve které stanici měl čekat na protijedoucí vlak. Inspektoři potom doporučili ministerstvu dopravy, aby usilovalo o urychlené zabezpečení takových tratí. K tomu nedojde.
„Můžeme říct, že na každé křižovatce, kde jezdí auta, by mohly být semafory – že když řidič nedá přednost, tak může dojít ke smrtelné nehodě. Je přece všem jasné, že nemůžeme dát semafory na každou křižovatku a stoprocentně vše zabezpečit,“ přirovnal Havlíček.