Lékárny se domluvily s pojišťovnami na úhradách pro příští rok. U nemocnic či domácí péče k dohodě nedošlo

Na úhradách zdravotní péče pro příští rok se zdravotními pojišťovnami se nedohodly nemocnice akutní a následné péče a také sestry v domácí péči. Kompromis se naopak podařilo ve středu dohodnout s lékárnami. Sférám péče bez uzavřených dohod stanoví parametry úhrad ministerstvo vyhláškou. Pro příští rok pojišťovny počítají s rozdělením asi 346 miliard korun z veřejného zdravotního pojištění, podle ministra Adama Vojtěcha (za ANO) to bude možná ještě víc.

Proti letošnímu roku jde o nárůst o 22 miliard korun. Jednotlivé segmenty dostanou meziročně průměrně o 4,5 procenta navíc. Dohodu uzavřelo 11 ze 14 oblastí péče, loni se podařila u všech segmentů. 

Letos se nepodařilo dohodu uzavřít s akutní lůžkovou péčí v nemocnicích, kam jde ale více než polovina všech nákladů na zdravotní péči. Na těchto jednáních se podílejí Asociace nemocnic zastupující velké fakultní nemocnice, Asociace krajských nemocnic, Asociace soukromých nemocnic a Asociace českých a moravských nemocnic. Návrh pojišťoven musí přijmout jednohlasně, což se nestalo.

„V segmentu akutní lůžkové péče bylo pro dohodu 80 procent segmentu. I tam to považuji prakticky za dohodu, i tento dokument budeme implantovat do úhradové vyhlášky,“ uvedl ministr Vojtěch. Podle něj má jít příští rok do nemocnic asi o 12,5 miliardy korun více než letos.

Ministerstvo už dříve deklarovalo, že dá nemocnicím proti letošnímu roku navíc peníze na provoz a budování urgentních příjmů a více peněz půjde také na moderní léky, jejichž náklady každoročně rostou i kvůli stále vyššímu počtu pacientů, kteří je potřebují.

Ministr Vojtěch: Žádný segment nemůže chtít navýšení o 40 %

Bez dohody jsou také nemocnice následné péče a domácí péče. „Sestry nám odcházejí do nemocnic, kde mají vyšší platy,“ řekla po pondělním jednání koordinátorka segmentu Ludmila Kondelíková. Žádaly proto navýšení úhrad, třeba rozložené do dvou let. Podle ministra ale jejich požadavky byly mimo realitu. „Žádný segment nemůže meziročně dostat navýšení o 40 procent,“ dodal ministr.

Pro lékárny byla podle podle Marka Hampla z Grémia majitelů lékáren uzavřena dohoda na 15 korunách za takzvaný signální výkon. Pojišťovny ho od zrušení poplatků za recept placený pacienty hradí lékárníkům za vydání jednoho léku.

„Podařilo se také zachovat fond pro jedinečné lékárny na úrovni letošních 48 korun, nově budou moci o bonifikaci žádat i menší výdejny,“ dodal Hampl. Lékárníci také žádali, aby jim byly z veřejného zdravotního pojištění kompenzovány náklady na evropskou protipadělkovou směrnici, podle níž musí zkontrolovat každé balení léku.

Zubařům se má vyplatit ošetření pacientů na pojišťovnu

V dohodách pro příští rok byly zakotveny změny úhrad v primární péči. U praktických lékařů budou hrazeny nové výkony, podpořeny budou také sdílené praxe nebo ordinace s delší ordinační dobou.

U zubních lékařů byly navýšeny úhrady za materiál a stomatologické výrobky, vyplatit by se jim nově mělo i ošetřovat pacienty na pojišťovnu včetně dětí. V oblasti gynekologie dochází ke změně úhrad péče o těhotné z jednotlivých výkonů a vyšetření na tři balíčky podle trimestrů.

S tím, že se o rozdělení peněz z veřejného zdravotního pojištění dohodnou přímo pojišťovny se zástupci jednotlivých segmentů péče, počítá zákon o veřejném zdravotním pojištění už od roku 1997. V minulých letech byly dohody obvykle jen v menších oblastech, pro ostatní stanovovalo úhrady ministerstvo. Loni se poprvé podařilo uzavřít dohody se všemi.

„Ministerstvo teď v úhradové vyhlášce překlopí uzavřené dohody a zbytek stanoví ministerstvo. Budeme vycházet z toho, o čem se jednalo v dohodovacím řízení,“ dodal ministr.

Více než polovina peněz z veřejného zdravotního pojištění jde na akutní lůžkovou péči, kolem 16 procent do péče ambulantních specialistů, 15 procent stojí léky předepsané na recept. Šest procent výdajů jde praktickým lékařům a zhruba 4,5 procenta stomatologům.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoParalympijské hry s ruskou a běloruskou účastí budí zlou krev

Startující zimní paralympijské hry v italských městech Milán a Cortina d’Ampezzo provází velké kontroverze. Mezinárodní paralympijský výbor (IPC) totiž umožnil ruským a běloruským sportovcům startovat pod svými vlajkami. Řada sportovců z jiných zemí, v čele s ukrajinskými, se proti tomuto rozhodnutí bouří. Protestují proti tomu, aby v dějišti paralympijských her vlála ruská vlajka a nelíbí se jim, že pokud by ruský paralympionik vyhrál, hrála by se v dějišti Her ruská hymna. Nejdotčenější je ukrajinská delegace, také proto, že jí IPC zakázal používat původně plánové slavnostní oděvy se znázorněnou mapou Ukrajiny i s okupovaným územím. Deset zemí, včetně české delegace, se proto chystá bojkotovat slavnostní zahájení ve Veroně.
před 3 hhodinami

VideoJižněji a delší trasou. S pilotem vládního airbusu o repatriačním letu

Po pěti dnech se pilot vládního airbusu Petr Daňko vrátil v pátek domů. Od pondělí se na Blízkém východě otočil třikrát. Patřil k posádce, která stroj přebírala v Šarm aš-Šajchu od kolegů, kteří přiletěli z Ománu. Na palubě bylo 94 cestujících. V rozhovoru zmiňuje, že oproti běžným trasám se nyní létá trochu jinak, jižněji a déle, protože se oblétávají nebezpečné oblasti. Plány na příští týden zatím pilot z 24. základny dopravního letectva Praha-Kbely nezná, budou se ještě upřesňovat. Zákazníkem je totiž ministerstvo zahraničních věcí, které dosud ještě na toto období nepředložilo objednávku. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) nyní odhaduje, že dál se budou spíše využívat soukromá letadla společnosti Smartwings, která mají výrazně větší kapacitu než vládní letouny.
před 4 hhodinami

Karlovo náměstí v Praze se chystá na rekonstrukci, probíhá přesadba stromů

Na Karlově náměstí v Praze začaly přípravné práce před jeho rekonstrukcí. Při nich město nechává přestěhovat několik až devět metrů vysokých stromů. Za pomocí jeřábu je pracovníci vytahují i s kořeny a převážejí do jiné části parku. Podle krajinářské architektky z Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy Barbory Liškové aktuálně probíhá přesadba pěti kusů stromů a celková rekultivace prostoru. Rekonstrukce samotného náměstí začne na přelomu roku a potrvá zhruba tři roky.
před 5 hhodinami

V Praze přistál další repatriační let, přivezl Čechy z Ománu

V noci na pátek přistál v Praze další vládní repatriační let s českými občany, které zasáhl současný konflikt na Blízkém východě. Větší armádní airbus s kapacitou přes devadesát míst přivezl cestující z ománského Maskatu, uvedlo ministerstvo zahraničních věcí. Premiér Andrej Babiš (ANO) v pátek ráno na síti X napsal, že odletěl první repatriační let do Dubaje. Stovky Čechů se během posledních dnů vrátily z ohrožené oblasti jak vládními repatriačními lety, tak komerčními linkami.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Ještě za života darují tělo vědě. Lékařské fakulty mají s lidmi přes 15 tisíc smluv

Vděčnost za léčbu, pomoc medicíně nebo finanční důvody. Zájem o darování těla vědě roste. Poskytnout své ostatky k výuce se už v Česku rozhodlo více než patnáct tisíc lidí. Na osmi tuzemských lékařských fakultách loni přibylo přes 1500 smluv s novými dárci. Podle přednosty Anatomického ústavu 1. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy (UK) Ondřeje Naňky je většina z nich starší 70 let. K darování těla se ale čím dál častěji rozhodují i mladí lidé, třeba středoškoláci.
před 5 hhodinami

Ministerstvo zahraničí: Čtvrteční let z Ammánu do Prahy byl plně hrazen státem

Cestující, které ve čtvrtek dopravilo letadlo Smartwings pronajaté státem z Ammánu do Prahy, nemuseli za dopravu nic uhradit. ČTK to řekl mluvčí ministerstva zahraničí Adam Čörgő, podle něhož byl let z Jordánska plně hrazený státem. Lidé, které ve čtvrtek po příletu oslovila redakce, ale uvedli, že museli podepsat závazek, že za let uhradí patnáct tisíc korun. Premiér Andrej Babiš (ANO) ve středu tvrdil, že nikdo nic platit nebude. Ministr Petr Macinka (Motoristé) později v pátek sdělil, že Česko požádá o refundaci EU.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Stát vyplatil odškodnění 113 obětem šikany komunistického režimu

Už 113 lidem, kteří byli obětí šikany komunistického režimu, vyplatil stát odškodnění. České televizi to potvrdili mluvčí ministerstev spravedlnosti a vnitra, která náhradu vyplácejí. Od minulého září mohou lidé, kteří byli nuceni opustit Československo nebo byli pod takzvaným ochranným dohledem, žádat o jednorázové odškodné ve výši 100 tisíc korun. Největším problémem je zpětné dokazování.
před 7 hhodinami

Vystrčil odletěl speciálem na paralympiádu. Uvedl, že měl povolení od armády

Mezi vládními politiky a předsedou Senátu Milošem Vystrčilem (ODS) se strhnul spor o jeho cestu na paralympiádu do Itálie, ke které využil armádní speciál. Učinil tak v době, kdy tisíce Čechů uvázly v zemích Blízkého východu a armádní stroje jsou využívány k repatriačním letům. O sporu informoval server iDNES.cz.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...