Komunisté skončili v evropských volbách jako poslední ze stran, které překročily pět procent. Podle jejich volební lídryně a nyní již jediné europoslankyně strany Kateřiny Konečné je pravda, že se KSČM nepodařilo dostatečně akcentovat svá témata. Je dokonce ochotna dát všanc svoji stranickou funkci místopředsedkyně. Zároveň ale nalezla i dílčí úspěchy. Například co do počtu odevzdaných hlasů si komunisté oproti minulým eurovolbám zásadně nepohoršili, řekla v Interview ČT24.
Poprvé od roku 1992 skončila KSČM ve volbách, v nichž se používá poměrný systém, za lidovou stranou a poprvé za dobu, kdy se v Česku volí europoslanci, spadl zisk komunistů pod deset procent. Hlasy od 6,9 procenta voličů jim stačily pouze na jedno europoslanecké křeslo. „Nejde to nazvat jinak než zklamání,“ zhodnotila takový výsledek evropských voleb Kateřina Konečná, která ono křeslo obsadí.
Myslí si, že předvolební kampaň KSČM přitom probíhala dobře. „Měli jsme širokou levicovou kandidátku, mladé kandidáty a neměla jsem pocit, že by to dopadlo jenom jedním mandátem. Byli jsme poslední dva měsíce mezi lidmi v ulicích a reakce byly vesměs pozitivní,“ shrnula.
Domnívá se, že někteří váhající voliči mohli nakonec podpořit ANO, aby se vymezili proti demonstrantům, kteří kritizují vládu šéfa ANO Andreje Babiše.
„Myslím, že volby byly hodně ovlivněné demonstracemi, které se tady dějí. Jsem z Moravy, jezdila jsem hodně po moravských regionech a tam mi řada lidí řekla, že šla k volbám a volila například Andreje Babiše – rozhodovali se, jestli třeba nás, nebo Andreje Babiše – právě proto, aby ‚Pražákům‘ dokázali, že nás na Moravě jejich demonstrace v Praze nezajímají,“ podotkla Kateřina Konečná.
V absolutních číslech propad není
Přesto ve volebním výsledku své stany jedno pozitivum nalezla. I když poměr komunistických hlasů oproti předchozím eurovolbám klesl z jedenácti na necelých sedm procent, absolutní počet hlasů se výrazně nezměnil – poklesl ze 166 tisíc na necelých 165 tisíc. „Tím, že tam propad voličů není, zdá se, že jsme se odrazili ode dna,“ soudí europoslankyně.
Souhlasí ale s předsedou komunistických poslanců v dolní komoře Pavlem Kováčikem, který bezprostředně po volbách hovořil o nedostatečné komunikaci s voliči. KSČM podle něj nedokáže propagovat svá témata, která si pak přivlastňují jiné strany.
„Naše klíčová témata neumíme dostatečně odkomunikovat na sociálních sítích, takzvaně prodat je. Politika je i marketing,“ připustila.
Považuje se nyní za jedinou českou levicovou europoslankyni. Z Babišova ANO se sice podle Konečné stalo „alespoň marketingově levicové hnutí“, ale chce zůstat v liberální frakci ALDE, kterou Kateřina Konečná za levicovou nepovažuje. „Je paradox, že hnutí ANO v České republice volí levicoví voliči, ale patří k nejfederalističější frakci, která v Evropském parlamentu je, k lidem, kteří chtějí jít Macronovou cestou,“ uvedla.
EU ať řekne, jak chce dál fungovat, žádá Konečná
Jak bude Evropská unie v příštích pěti letech fungovat, není zatím jasné. Začala jednání o obsazení klíčových funkcí. Konečné by nevadilo, kdyby se novým předsedou Evropské komise stal vyjednavač EU pro brexit Michel Barnier, ale jen za předpokladu, že by zároveň nebyla předsedkyní Evropské rady Angela Merkelová. Německo-francouzský tandem v nejvlivnějších pozicích by považovala za velmi nebezpečný pro menší státy, jako je Česká republika.
Hlavně by si ale celá Unie podle ní měla konečně říct, čím chce být. „Je na čase, aby si členské státy řekly, jakou cestou se vydají: federalizace, suverenita, případně něco mezi. Ale pojďme se o tom bavit otevřeně a neskrývejme se za to, že o tom jednat chceme, ale vždycky do toho přijde něco důležitějšího,“ vyzvala komunistická europoslankyně. V posledních pěti letech se podle ní dělo právě to – k diskusi o budoucnosti kvůli důležitějším problémům nakonec nedošlo.
Konečná připustila, že by mohla dát všanc svoji stranickou funkci – je místopředsedkyní KSČM. „Nemám problém dát ji k dispozici a nechat si ji znovu potvrdit, nebo se nechat odvolat,“ avizovala. Ve vedení komunistické strany je od loňského dubna.
