Bývalý ředitel Národní galerie (NG) Milan Knížák se musí omluvit současnému řediteli této instituce Jiřímu Fajtovi. Ústavní soud (ÚS) totiž zamítl Knížákovu stížnost proti rozsudku, jímž mu dříve Vrchní soud v Praze uložil omluvu za tvrzení, že Jiří Fajt v minulosti instituci zruinoval.
Knížákova advokáta Jaroslava Hostinského středeční rozhodnutí zklamalo, ale zdůraznil, že je nutné jej respektovat. „Musím ctít právo tak, jak bylo Ústavním soudem nalezeno,“ řekl Hostinský. Zda a kdy se jeho klient omluví, nechtěl komentovat. Dosud to Knížák neudělal.
„Ústavní soud potvrdil, že nelze nikoho veřejně pomlouvat ani hanobit. Je zásadně důležité nejen pro mě, ale pro celou společnost, že je tady výrok, který potvrzuje, že lhát se nemá a nesmí. Pan Knížák je mistrem manipulací, sám káže vodu a pije víno,“ řekl ve středu ČTK k rozhodnutí Ústavního soudu Jiří Fajt.
Knížák měl podle Ústavního soudu dokázat pravdivost nařčení
Pravomocný rozsudek vynesl Vrchní soud v Praze předloni v prosinci. Původně stanovil, že Fajt na omluvu nárok nemá, kunsthistorika se však poté zastal Nejvyšší soud s tím, že verdikt nebyl dostatečně odůvodněný. Vrchní soud proto vynesl nový verdikt, který už Nejvyšší soud loni potvrdil, stejně jako nyní ÚS.
Podle ústavních soudců sporný výrok není hodnotící, ale skutkový, a bylo tedy Knížákovou povinností jej u soudu doložit jako pravdivý. „To se v daném případě nestalo,“ řekl novinářům soudce Pavel Rychetský.
Národní galerii dovedli kunsthistorici „do naprosto dezolátního stavu“, uvedl Knížák
Sporný výrok zazněl v roce 2010 v pořadu České televize Kontexty a týkal se Fajtova působení jako ředitele Sbírky starého umění v druhé polovině 90. let. Knížák řekl, že kunsthistorici, kteří před ním NG řídili, ji dovedli „do naprosto dezolátního stavu“. „A nejhorší byl pan ředitel Fajt, který ji zcela ekonomicky zruinoval,“ prohlásil Knížák.
Fajt poukazoval mimo jiné na to, že jako šéf jedné ze sbírek neměl na finanční chod instituce vliv. Podle pravomocného verdiktu skutečně nelze na základě důkazů dospět k závěru, že by Fajt galerii zcela zruinoval. Podle dřívějšího vyjádření Knížákova advokáta Jaroslava Hostinského je výrok vytržený z kontextu. Šlo prý o kritiku kunsthistoriků jako ředitelů NG, ne o kritiku Fajta jako osoby.
Fajt v roce 2000, brzy po Knížákově nástupu do funkce ředitele NG, ze Sbírky starého umění odešel. Působil hlavně v Německu. Vrátil se v roce 2013 jako nový ředitel NG.
