Stát přiznal rodině tři miliony kvůli úmrtí dítěte po očkování

Ministerstvo zdravotnictví přiznalo rodině odškodné tři miliony korun kvůli prokázanému úmrtí ročního dítěte po očkování, upozornily na to server Seznam Zprávy i Deník N. Šlo o extrémně vzácnou reakci na hexavakcínu nebo vakcínu proti pneumokokům. Má jít o první případ, kdy stát poškozené očkováním odškodnil. Informaci následně potvrdil vedoucí tiskového oddělení resortu Jan Řežábek.

„Zdravotní obtíže (…) nastaly do 72 hodin po očkování, přičemž příčinou úmrtí byl edém mozku v důsledku křečí při vysoké horečce, vzniklé buď při skryté infekci, nebo po vakcinaci, nebo při kombinaci obojího,“ uvedlo podle serveru v rozhodnutí ministerstvo.

Všechny dosavadní žádosti o odškodnění zamítlo, část z nich v současné době řeší soudy. V tomto případě byla náhrada přiznaná rovnou. „Výše peněžité náhrady byla určena po pečlivé úvaze s ohledem na aktuální judikaturu a s důrazem na zásady slušnosti ve smyslu paragrafu 2959 občanského zákoníku,“ napsal Řežábek.

Občanský zákoník stanoví, že náhrada za usmrcení nebo závažné ublížení na zdraví má být manželům, rodičům nebo jiným blízkým osobám za jejich duševní útrapy stanovena tak, aby vyvážila plně jejich utrpení. „Nelze-li výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti,“ píše se v zákoníku.

Roční dítě zemřelo před dvěma lety krátce po aplikaci vakcíny proti pneumokokům a třetí dávce hexavakcíny, která kombinuje látky chránící proti šesti nemocem: dětské obrně, tetanu, záškrtu, černému kašli, žloutence B a onemocněním způsobeným bakterií Haemophillus influenzae typu b. Očkování hexavakcínou je pro děti povinné, bez něj nebo potvrzení, že očkované být nemohou, nesmí být například přijaty do školky nebo na dětské tábory.

U holčičky se podle advokátky rodiny Barbory Steinlauf rychle rozvinula velice vzácná postvakcinační encefalopatie, která vedla k závažnému otoku mozku. Přes snahu lékařů ve dvou nemocnicích nebylo možné ji zachránit.

Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) tehdy očkování stejnými šaržemi pozastavil. Jako důvody tehdy zmínil „prověření možné závady v jakosti“. O měsíc později očkování znovu povolil. Očkování tímto typem hexavakcíny podstoupí v tuzemsku ročně kolem sta tisíc dětí, vakcínou proti pneumokokům 70 tisíc.

Pitva podle advokátky jednoznačně příčinu smrti nestanovila, což je v podobných případech obvyklé, protože jednoznačně prokázat kauzalitu bývá komplikované. Spojení očkování a úmrtí se tak podle ní neobjevilo ani v materiálech SÚKL, ani v odborné literatuře dětských lékařů. „K pediatrům se tak zpráva o riziku očkování v podobě postvakcinační encefalopatie a následného úmrtí nedostala a případem se dále nikdo nezabýval,“ uvedla v prohlášení pro média Steinlauf.

„Když se ale podíváme, kolik dětí bylo očkováno stejnou šarží a nikde se takováto situace nevyskytla, je to jasný důkaz, že vakcína je bezpečná,“ řekl Seznam Zprávám místopředseda České vakcinologické společnosti Roman Prymula.

Ministerstvo dosud všechny žádosti zamítlo

Zákon o náhradě újmy způsobené povinným očkováním platí v Česku od roku 2020, v době covidové epidemie přibyla možnost odškodnění i za vakcíny chránící proti covidu-19. Celkem podle Seznam Zpráv ministerstvo řešilo 160 žádostí, z nich 145 se týkalo covidu. Všechny dosud resort zamítl, podle něj se neprokázalo zvlášť závažné ublížení na zdraví, jak vyžaduje zákon. V tuto chvíli vede třináct soudních sporů.

Neočekávané nežádoucí účinky vakcín i léků musí lékaři povinně hlásit SÚKL, vlastní hlášení mohou podávat i sami očkovaní. Každý lék i vakcína obsahuje seznam nežádoucích účinků, které se ukázaly už při jeho schvalování a jsou očekávané. Ostatní podezření úřady prověřují na státní i evropské úrovni, mohou vést i k pozastavení povolení léku či vakcíny.

V posledních šesti letech před epidemií covidu-19 bylo hlášeno zhruba sedm set až dvanáct set podezření za rok, nejvíc u očkovacích látek aplikovaných dětem. Vyplývá to ze zpravodajů SÚKL. U vakcín proti covidu bylo hlášení za první rok přes 8300, dostalo je více než šest milionů lidí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Čerpací stanice se přizpůsobují cenovým stropům

Od půlnoci z úterý na středu začala platit vládní opatření proti dalšímu prudkému zdražování pohonných hmot v Česku. Jejich součástí je stanovení maximální ceny paliv, kterou ministerstvo financí pro středu stanovilo na 49,59 koruny za litr nafty a 43,15 koruny za litr benzinu. To je o více než korunu výše, než činily průměrné ceny paliv na začátku tohoto týdne. Čerpací stanice se tomu přizpůsobují. Platí rovněž strop na marže obchodníků s palivy.
03:08Aktualizovánopřed 25 mminutami

Včasný záchyt rakoviny slinivky. Praktici zapojí nové diabetiky do prevence

Zlepšuje se snaha o včasný záchyt jedné z nejagresivnějších chorob, kterou je rakovina slinivky. Ročně jí v Česku onemocní na 2700 lidí. Dalších pěti let se dožívají jen jednotky procent pacientů. Od června začnou praktičtí lékaři oslovovat k preventivnímu vyšetření nové pacienty s cukrovkou.
před 3 hhodinami

VideoZoologové vypustili v Plzni zachráněné netopýry do přírody

Netopýři zachránění pod střechou rekonstruované plzeňské školy se vrátili do přírody v rezervaci Kamenný rybník. Vypustili je tam zoologové s místními dětmi. Netopýři předtím strávili v záchranné stanici skoro čtyři měsíce. Zvířata dostala před svým vypuštěním najíst, netopýr zvládne sníst deset moučných červů denně. Pak se 140 netopýrů vydalo do přírody. I když v některých případech to šlo obtížněji, protože se potřebují před rozletem zahřát. Kamenný rybník poskytuje ideální podmínky. „Je tady jednak vodní hladina, takže netopýři tady budou mít dostatek příležitostí k lovu. Pak je tady les a tady kousek jsou i starší stromy, kde budou mít možnost úkrytů,“ vysvětlila zooložka Ivana Hradská.
před 12 hhodinami

Systém důchodového pojištění by letos podle ministerstva měl skončit v plusu

Systém penzí ke konci února vykázal schodek necelých šesti miliard korun, což je nejnižší deficit za posledních pět let. Ministerstvo práce a sociálních věcí po mnoha ztrátových letech očekává, že na konci letošního roku by měl systém skončit v plusu. Na příčinách příznivého trendu se ale zástupci nové a minulé vlády neshodnou.
před 13 hhodinami

VideoTuristu v Krkonoších zranil uvolněný kámen. Správa parku opatření nechystá

Správa Krkonošského národního parku nechystá žádná opatření v souvislosti s neobvyklou nehodou, při které v sobotu zranil turistu na horské cestě uvolněný kámen. Kus skály se uvolnil v prudkém svahu a kutálel se asi dvě stě metrů. Skupinka turistů ho sice zaregistrovala, avšak kámen na poslední chvíli změnil dráhu a jednu z osob zasáhl. Společníci zraněného volali nouzovou linku a ihned se rozběhla záchranná akce. Na místo vyletěl vrtulník, který ovšem kvůli terénu nemohl přistát a ke zraněnému se museli lékař se záchranářem spustit. Zaměstnanci parku mají v popisu práce sledovat u cest třeba stromy náchylné k pádům či právě kameny. Pokud jsou nebezpečné, zařídí se náprava. Této události se ale podle správy parku nedalo zabránit.
před 13 hhodinami

Ministerstvo určilo maximální ceny paliv

Ministerstvo financí v úterý poprvé zveřejnilo maximální ceny pohonných hmot na následující den, tedy na středu. Lidé za benzin zaplatí maximálně 43,15 koruny za litr s DPH, v případě nafty určil resort maximální cenu 49,59 koruny za litr s DPH. Jde o součást balíčku opatření, o kterých minulý týden rozhodla vláda kvůli vysokým cenám paliv. Unie nezávislých petrolejářů ovšem tvrdí, že cenový strop byl vypočítán špatně.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

VideoCílem Trumpa je Írán bez jádra. Co bude po ultimátu, neví nikdo, míní Pojar

Diplomat a bezpečnostní analytik Tomáš Pojar si myslí, že Írán kvůli ultimátu prezidenta USA Donalda Trumpa Hormuzský průliv neotevře. „Na druhou stranu nějaká dohoda je vždycky možná, možná se dočkáme i nějakých překvapení,“ uvedl. Trump podle něj má svéráznou rétoriku a používá nejrůznější hyperboly a nadsázky a někdy si zdánlivě protiřečí ve svých výrocích. Do konfliktu šel podle diplomata proto, aby Írán neměl jaderný program a nemohl dlouhodobě ohrožovat své sousedy. Trump chce podle Pojara mít Írán po této válce jiný, než tomu bylo posledních padesát let. „Každopádně si myslím, že je možné říct, že v následující době – teď nevím, jak bude dlouhá – tak Írán jadernou bombu mít nebude,“ dodal Pojar. Co nastane po uplynutí ultimáta, neví. „A myslím, že to neví ani jedna ze stran,“ podotkl Pojar v Interview ČT24 moderovaném Jiřím Václavkem.
před 13 hhodinami

VideoVývojáři testují na jihu Čech obří zemědělský dron

Rozpětí přes tři metry a schopnost nést stokilový náklad – to jsou parametry zemědělského dronu, který prochází testováním na jihočeských polích. Dron dokáže ošetřit porosty jen v místech, kde chybí živiny nebo se rozmnožil plevel. Zemědělci by tak nemuseli přejíždět traktory celá pole a snížili by spotřebu chemických postřiků a hnojiv. Zároveň by mohli zahnojit pole i v době, kdy jsou podmáčená. Tvůrci dronu jej nyní testují, aby byl bezpečný pro používání na polích, aby bezpečně rozprášil postřik a mohl dělat další aktivity. Stále ale chybí jednotný evropský postup, jak takové drony v zemědělství používat. Podle Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského by měl být hotový do tří let.
před 14 hhodinami
Načítání...