Klaus mladší představil své hnutí Trikolóra. Otec mu garantuje zahraniční politiku

Někdejší občanský demokrat Václav Klaus mladší oznámil vznik vlastního politického subjektu – hnutí Trikolóra. Formace chce podle poslance hájit konzervativní hodnoty, zdravý rozum a pracující lidi. Bývalý prezident Václav Klaus má Trikolóře poskytovat garanci pro zahraničněpolitické otázky.

Politika Trikolóry bude podle něj stát na třech pilířích. Na svět se chce strana dívat českou perspektivou. „Skutečně nás zajímá mnohem víc Jaroslav Novák z Pelhřimova než lachtan na Antarktidě. Co se týče Evropské unie, já jenom řeknu jednu věc: naprosto ctíme evropské hodnoty ve smyslu neafrické a nearabské,“ řekl Klaus. Hájit chce pracující občany.

„Normální je pracovat, nikoli čerpat. Pracujících si musíme vážit, ne v nich vidět sprosté podezřelé, kteří se snaží nějak ošidit daně,“ dodal Klaus.

Třetí pilíř strana nazvala „Braňme normální svět“. „Chceme hájit konzervativní hodnoty a zdravý rozum. Například si nemyslíme, že savci mají 27 pohlaví podle toho, jak se cítí, a že máme takové bludy učit děti ve školách,“ prohlásil.

„Nemyslíme si, že evropskou, potažmo světovou, průmyslovou politiku má určovat šestnáctiletá puberťačka ze Švédska s nějakými diagnostikovanými psychickými poruchami,“ řekl s narážkou na ekologickou aktivistku Gretu Thunbergovou, která iniciovala páteční studentské demonstrace za boj proti klimatickým změnám.

10 minut
Události, komentáře: politolog Petr Sokol (ODS), komentátor MF Dnes Petr Kolář
Zdroj: ČT24

Prezident bude dohlížet na zahraničí

Trikolóra má devítičlenný přípravný výbor, ve kterém je kromě Klause například další bývalá členka občanské demokracie, poslankyně Zuzana Majerová Zahradníková. „Rodina, obec a stát jsou tři základní kameny našeho normálního světa. Rodina, která se skládá z táty, mámy a dětí, je ta rodina, kterou chceme hájit,“ poznamenala. „Česká koruna, svobodný trh a země bez dluhů jsou tři klíče k bohatství naší země.“

Bývalý prezident Václav Klaus by měl v synově hnutí zastávat pozici odborného garanta zahraniční politiky. Odborné komise chce mít Trikolóra pro všechny resorty. Klaus mladší naznačil, že by se k hnutí mohli přidat další poslanci a senátoři, jména ale nechtěl prozradit.

Pro založení strany se někdejší enfant terrible občanských demokratů rozhodl poté, co jej v polovině března stranické vedení vyloučilo kvůli nerespektování hodnot, principů a programu ODS či podpoře kandidáta SPD Ladislava Jakla v loňských senátních volbách; bezprostředně před koncem v řadách přirovnal parlamentní přijímání evropských rozhodnutí k vypravování židovských transportů. 

Bez Okamury neuspěli

Majerová a Klaus přitom nejsou jediní členové dolní komory, kteří v tomto volebním období odešli nebo byli odejiti ze stran, za které se dostali do sněmovny. Jako první se s hnutím Svoboda a přímá demokracie Tomia Okamury rozešli Lubomír Volný, Marian Bojko a Ivana Nevludová. Posléze oznámili, že vstoupili do nově založeného hnutí Jednotní Alternativa pro Patrioty. Tvoří jej i bývalí členové regionálního klubu SPD Moravskoslezského kraje, který dříve Volný vedl. Celostátní vedení SPD tuto organizaci v únoru zrušilo.

Samo hnutí SPD přitom vzniklo v roce 2015 během minulého funkčního období sněmovny po rozpadu Okamurova předchozího politického subjektu Úsvit. Část spolustraníků tehdy Okamuru obvinila, že z politické formace vyvádí peníze. Okamura byl z Úsvitu vyloučen, k obvinění z trestného činu ale nedošlo. Rebelující poslanci, kteří kandidovali za Úsvit v následných volbách, neuspěli, Okamura se svým novým hnutím SPD ano.

Věci veřejné i Paroubek

Politické štěpení pak sněmovna zažívala i za pravicových vlád. Po aféře kolem údajného uplácení ve Věcech veřejných (jednom z koaličních subjektů kabinetu Petra Nečase) opustili v dubnu 2011 sněmovní frakci i stranu Jaroslav Škárka, Kristýna Kočí (oba byli vyloučeni) a Stanislav Huml (nestraník, který vstoupil do klubu ČSSD).

Na jaře 2012 se potom strana rozštěpila a z frakce odešli poslanci, kteří se přidali k vicepremiérce Karolíně Peake a stali se posléze členy nově vzniklé strany LIDEM. V listopadu téhož roku byl z VV vyloučen Milan Šťovíček, který vstoupil do klubu TOP 09 a STAN. Ve volbách do sněmovny v roce 2013 LIDEM nekandidovala a její poslanci neuspěli ani na kandidátce jiné strany.

Jiný výrazný odchod proběhl v říjnu 2011, když expředseda ČSSD Jiří Paroubek oznámil, že opouští ČSSD a její poslanecký klub a zakládá nový politický subjekt Národní socialisté – levice 21. století. Stejný krok udělal spolu s Paroubkem i poslanec zvolený za ČSSD Jiří Šlégr. Ani jeho projekt neuspěl v dalších sněmovních volbách. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

U Malacek je podezření na kulhavku a slintavku, mohou se zpřísnit opatření na D2

U Malacek na západě Slovenska, méně než 50 kilometrů od českých hranic, existuje podezření na další ohnisko slintavky a kulhavky, informoval v neděli na síti X ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). Oznámil zpřísnění opatření na hraničním přechodu Břeclav-Brodské na dálnici D2 u Lanžhota na Břeclavsku. Zástupce mluvčího Státní veterinární správy (SVS) Petr Majer sdělil, že opatření se nemění, kontroly by ale měly být důslednější.
14:09Aktualizovánopřed 2 mminutami

Sanace území v okolí Hustopečí potrvá podle Hladíka měsíce

Sanace území v okolí Hustopečí nad Bečvou na Přerovsku kvůli šíření toxického benzenu potrvá měsíce. Na jejím přesném postupu se však odborníci dosud plně neshodli, protože jde o bezprecedentní událost. V Otázkách Václava Moravce to řekl ministr životního prostředí Petr Hladík (KUD-ČSL). Podle něj bude pro obnovení dopravy zapotřebí přesunout část železniční tratě v okolí.
před 4 hhodinami

Zvýšení výdajů na obranu jsme schopni vyřešit v rámci rozpočtu, řekl Hladík

Vláda je schopná vyřešit zvýšení výdajů na obranu v letošním roce na dvě procenta HDP ve stávajícím rozpočtu, nebude potřeba zvýšit schodek či měnit zákon o státním rozpočtu. V Otázkách Václava Moravce to řekl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Podle informací ČT by bylo třeba v tomto roce najít v rozpočtu osm miliard korun. Hnutí ANO i SPD se pokusí vyvolat další jednání ve sněmovně na téma obranyschopnosti země, a to navrhováním mimořádných bodů programu. Zástupci SPD pak nevylučují, že budou iniciovat svolání další mimořádné schůze.
před 5 hhodinami

Turistický klub značí dvě nové stezky a upravuje rizikové trasy

Klub českých turistů (KČT) letos otevře dvě nové turistické trasy, obě v Jihomoravském kraji. Plánuje také nové varianty stávajících stezek, které jsou v místě přecházení frekventovaných silnic nebezpečné. V dubnu pak klub začíná s pravidelnou tříměsíční obnovou značení na třetině turistických tras.
před 8 hhodinami

O Erasmus byl loni rekordní zájem, na všechny se ale nedostane

Do zahraničí loni vyjel v rámci programu Erasmus+ rekordní počet studentů. Podle dat Domu zahraniční spolupráce (DZS) jich bylo už 35 tisíc, v roce 2019 to bylo bezmála 22 tisíc studentů. Zájem je každý rok vyšší, univerzity tak musejí některé přihlášky odmítnout nebo zkrátit délku pobytu. Rozpočet přidělený Evropskou komisí podle mluvčí DZS Martiny Nevolné nestačí, některé univerzity se tak rozhodly přispívat na výjezdy i z vlastních peněz.
před 10 hhodinami

Majitelé studní by si měli nechat po zimě zkontrolovat vodu

Kvalita vody v dálkových rozvodech je sledovaná nepřetržitě. Lidé, kteří mají studny, si ji ale musí kontrolovat sami. Rozbor by si měli nechat udělat aspoň jednou ročně, teď na jaře je na to ideální čas. Základní rozbory jsou dva, a to krácený a úplný. Který je potřeba udělat, určují laboranti hlavně podle toho, kde se studna nachází. Víc látek sledují třeba v okolí hnojených polí nebo silnic s hustou dopravou. Cena rozboru se většinou pohybuje kolem dvou tisíc korun.
před 12 hhodinami

Půl roku do voleb. Totožnost voličů půjde ověřit elektronicky

Do sněmovních voleb zbývá půl roku. Úřady se na hlasování už připravují. Nově bude možné volit z ciziny korespondenčně nebo se prokázat elektronickým dokladem.
před 12 hhodinami

Obranný rozpočet by se příští rok mohl přehoupnout přes 200 miliard

Tuzemský obranný rozpočet by nakonec mohl příští rok přesáhnout hranici 200 miliard korun. Oproti letošku jde o nárůst o přibližně 40 miliard. To je víc, než doteď vláda plánovala. ODS chce totiž nově prosadit výdaje na obranu ve výši 2,3 procenta HDP. Záměr má podporu koaličních partnerů.
před 13 hhodinami
Načítání...