Někdejší občanský demokrat Václav Klaus mladší oznámil vznik vlastního politického subjektu – hnutí Trikolóra. Formace chce podle poslance hájit konzervativní hodnoty, zdravý rozum a pracující lidi. Bývalý prezident Václav Klaus má Trikolóře poskytovat garanci pro zahraničněpolitické otázky.
Politika Trikolóry bude podle něj stát na třech pilířích. Na svět se chce strana dívat českou perspektivou. „Skutečně nás zajímá mnohem víc Jaroslav Novák z Pelhřimova než lachtan na Antarktidě. Co se týče Evropské unie, já jenom řeknu jednu věc: naprosto ctíme evropské hodnoty ve smyslu neafrické a nearabské,“ řekl Klaus. Hájit chce pracující občany.
„Normální je pracovat, nikoli čerpat. Pracujících si musíme vážit, ne v nich vidět sprosté podezřelé, kteří se snaží nějak ošidit daně,“ dodal Klaus.
Třetí pilíř strana nazvala „Braňme normální svět“. „Chceme hájit konzervativní hodnoty a zdravý rozum. Například si nemyslíme, že savci mají 27 pohlaví podle toho, jak se cítí, a že máme takové bludy učit děti ve školách,“ prohlásil.
„Nemyslíme si, že evropskou, potažmo světovou, průmyslovou politiku má určovat šestnáctiletá puberťačka ze Švédska s nějakými diagnostikovanými psychickými poruchami,“ řekl s narážkou na ekologickou aktivistku Gretu Thunbergovou, která iniciovala páteční studentské demonstrace za boj proti klimatickým změnám.
Prezident bude dohlížet na zahraničí
Trikolóra má devítičlenný přípravný výbor, ve kterém je kromě Klause například další bývalá členka občanské demokracie, poslankyně Zuzana Majerová Zahradníková. „Rodina, obec a stát jsou tři základní kameny našeho normálního světa. Rodina, která se skládá z táty, mámy a dětí, je ta rodina, kterou chceme hájit,“ poznamenala. „Česká koruna, svobodný trh a země bez dluhů jsou tři klíče k bohatství naší země.“
Bývalý prezident Václav Klaus by měl v synově hnutí zastávat pozici odborného garanta zahraniční politiky. Odborné komise chce mít Trikolóra pro všechny resorty. Klaus mladší naznačil, že by se k hnutí mohli přidat další poslanci a senátoři, jména ale nechtěl prozradit.
Pro založení strany se někdejší enfant terrible občanských demokratů rozhodl poté, co jej v polovině března stranické vedení vyloučilo kvůli nerespektování hodnot, principů a programu ODS či podpoře kandidáta SPD Ladislava Jakla v loňských senátních volbách; bezprostředně před koncem v řadách přirovnal parlamentní přijímání evropských rozhodnutí k vypravování židovských transportů.
Bez Okamury neuspěli
Majerová a Klaus přitom nejsou jediní členové dolní komory, kteří v tomto volebním období odešli nebo byli odejiti ze stran, za které se dostali do sněmovny. Jako první se s hnutím Svoboda a přímá demokracie Tomia Okamury rozešli Lubomír Volný, Marian Bojko a Ivana Nevludová. Posléze oznámili, že vstoupili do nově založeného hnutí Jednotní Alternativa pro Patrioty. Tvoří jej i bývalí členové regionálního klubu SPD Moravskoslezského kraje, který dříve Volný vedl. Celostátní vedení SPD tuto organizaci v únoru zrušilo.
Samo hnutí SPD přitom vzniklo v roce 2015 během minulého funkčního období sněmovny po rozpadu Okamurova předchozího politického subjektu Úsvit. Část spolustraníků tehdy Okamuru obvinila, že z politické formace vyvádí peníze. Okamura byl z Úsvitu vyloučen, k obvinění z trestného činu ale nedošlo. Rebelující poslanci, kteří kandidovali za Úsvit v následných volbách, neuspěli, Okamura se svým novým hnutím SPD ano.
Věci veřejné i Paroubek
Politické štěpení pak sněmovna zažívala i za pravicových vlád. Po aféře kolem údajného uplácení ve Věcech veřejných (jednom z koaličních subjektů kabinetu Petra Nečase) opustili v dubnu 2011 sněmovní frakci i stranu Jaroslav Škárka, Kristýna Kočí (oba byli vyloučeni) a Stanislav Huml (nestraník, který vstoupil do klubu ČSSD).
Na jaře 2012 se potom strana rozštěpila a z frakce odešli poslanci, kteří se přidali k vicepremiérce Karolíně Peake a stali se posléze členy nově vzniklé strany LIDEM. V listopadu téhož roku byl z VV vyloučen Milan Šťovíček, který vstoupil do klubu TOP 09 a STAN. Ve volbách do sněmovny v roce 2013 LIDEM nekandidovala a její poslanci neuspěli ani na kandidátce jiné strany.
Jiný výrazný odchod proběhl v říjnu 2011, když expředseda ČSSD Jiří Paroubek oznámil, že opouští ČSSD a její poslanecký klub a zakládá nový politický subjekt Národní socialisté – levice 21. století. Stejný krok udělal spolu s Paroubkem i poslanec zvolený za ČSSD Jiří Šlégr. Ani jeho projekt neuspěl v dalších sněmovních volbách.
