Kabátek zůstává v čele VZP, post ředitele obhájil i přes Babišovy výhrady

Nahrávám video
Události: VZP dále povede Zdeněk Kabátek
Zdroj: ČT24

Zdeněk Kabátek bude pokračovat v čele Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP). Od správní rady získal v tajné volbě 21 z 26 hlasů. Neuspěl tedy dosavadní náměstek pro zdravotní péči David Šmehlík, byť se hovořilo o tom, že jej podporuje vládní hnutí ANO. Ke Kabátkovi byl naopak premiér Andrej Babiš (ANO) velmi kritický.

Volba nového ředitele VZP byla jediným bodem mimořádné schůze správní rady a skončila nečekaně rychle. Členové rady se sešli v deset hodin dopoledne, o půl hodiny později již měli odvoleno. Většinu hlasů získal dosavadní šéf pojišťovny Zdeněk Kabátek.

„Vzhledem k tomu, že v prvním kole volby inženýr Kabátek již naplnil dikci, to znamená, že musí mít nejméně 16 hlasů, volba tímto končí,“ řekla k průběhu volby předsedkyně rady a poslankyně Věra Adámková (za ANO). Zdůraznila, že proti tomu nevnesl žádný člen rady námitky – a to ani ze čtveřice členů rady, kteří nemohli na jednání dorazit a připojili se on-line.

Zdeněk Kabátek řekl, že výsledek volby považuje za ocenění práce všech pracovníků pojišťovny. „Žijeme v době covidové, jak se často říká. Budeme dělat vše pro to, aby Všeobecná zdravotní pojišťovna maximálně přispěla k tomu, aby naši klienti, naši partneři, zdravotníci v České republice dostali absolutní podporu, abychom přispěli velkou měrou k tomu, že situaci zvládneme,“ uvedl Kabátek.

Covid-19 zvyšuje náklady pojišťovny v řádech miliard. Péče o pacienta v těžké stavu, který je například připojen na plicní ventilaci, vychází zhruba na 60 tisíc korun denně.

Kromě reakce na pandemii covidu-19 představil staronový ředitel i dlouhodobé cíle svého třetího čtyřletého období. Zdůraznil, že VZP si v minulých letech vytvořila velké rezervy. Na to chce v budoucnu navázat.

Chce se také zaměřit na modernější formy poskytování zdravotní péče, například telemedicínu, a na celkovou elektronizaci fungování VZP. „Chtěl bych rozvíjet informační systém tak, aby většina kontaktů s pojišťovnou mohla být realizována elektronicky, nekontaktně,“ upřesnil.

Podle poslance ANO ale ředitel pojišťovnu výrazně proměnil

Z vyjádření některých členů správní rady VZP vyplývalo, že měl David Šmehlík podporu premiéra a předsedy ANO Andreje Babiše. Vůči Kabátkovi byl naopak Babiš v minulosti kritický. Když byl nynější šéf pojišťovny zvolen do svého druhého čtyřletého období, hovořil Babiš – tehdy vicepremiér a ministr financí – o skandálním výsledku volby. Tvrdil, že je Kabátek napojen na někdejšího poslance Marka Šnajdra, kterého označil „za největšího kmotra českého zdravotnictví“.

„Pana Kabátka považuji za představitele éry českého zdravotnictví, která je protkaná korupcí a úplatky,“ uvedl tehdy Babiš.

V letošní volbě ale Babišovy sympatie nakonec nesehrály hlavní roli a Zdeněk Kabátek  získal 21 hlasů od 26 členů správní rady, kteří ředitele volili. Vláda přitom nominuje deset z celkového počtu třiceti členů, zbylé členy nominuje Poslanecká sněmovna, kde je ANO nejsilnější. David Šmehlík tak mohl doufat až v šestnáct hlasů, dostal jich však jen pět.

Nahrávám video
Události komentáře: Staronový ředitel VZP Zdeněk Kabátek
Zdroj: ČT24

Kabátek se hají tím, že všechna svá rozhodnutí dělal tak, aby byla transparentní a dala se jasně vyargumentovat. „S panem premiérem jsem jednal pouze pracovně, vždy to bylo velmi korektní a vážím si toho,“ uvádí staronový ředitel. S Davidem Šmehlíkem jako náměstkem do budoucna dále počítá.

Podle redaktora Seznam zpráv Petra Holuba musel s volbou Zdeňka Kabátka premiér Babiš nakonec souhlasit, protože jeho vládní hnutí ANO má ve správní radě pojišťovny většinu a svého kandidáta by si prosadilo. Svoji roli dle něj také mohl sehrát fakt, že nebyl k dispozici žádný lepší kandidát, který by se v odvětví profesně vyznal.

Věra Adámková po znovuzvolení ředitele Kabátka zdůraznila, že „nikdo z hnutí ANO do toho nezasahoval“. „Je to suverénní jednání správní rady, do toho ani nikdo nemůže zasahovat,“ dodala předsedkyně správní rady. Další člen rady a poslanec ANO Miloslav Janulík dodal, že „nejde o to, kdo je spokojen, ale o funkčnost, a to je alfa a omega“.

Janulík sám jako lékař navíc vnímá velmi pozitivně změny, kterými v Kabátkově éře VZP prošla. „Je úplně jinou organizací z pohledu poskytovatele-lékaře, než byla před osmi lety,“ poznamenal.

Spor o obsazení správní rady

Volbě ředitele VZP předcházel spor ve vládě o obsazení správní rady. Roman Prymula, který byl od konce září do konce října ministrem zdravotnictví, usiloval o výměnu experta na zdravotnické a farmaceutické právo Filipa Vrubela a několika dalších členů s argumentem, že jde o lidi spojené s předchozím ministrem Adamem Vojtěchem (za ANO). Vrubel před nástupem Prymuly působil i na ministerstvu zdravotnictví, ale po změně na postu ministra odešel. Prymula ale s tímto záměrem ve vládě neuspěl.

VZP je největší zdravotní pojišťovna v Česku. Má 5,9 milionu klientů a ročně hospodaří s více než 200 miliardami korun. Její ředitel vydělává 225 tisíc korun hrubého měsíčně a roční odměna může vyšplhat až na šestinásobek jeho platu, tedy na 1,35 milionu korun.

Zdeněk Kabátek je ředitelem VZP od roku 2012, tedy již dvě volební období. Jeho protikandidát David Šmehlík působí ve vedení pojišťovny jako Kabátkův náměstek pro zdravotní péči od roku 2018.

Padesátiletý Zdeněk Kabátek má technické vzdělání, původně pracoval v Jaderné elektrárně Temelín, ale později se orientoval na zdravotnictví. Zprvu působil v písecké nemocnici, kde vedl technicko-provozní úsek a zároveň zasedal v představenstvu. V roce 2006 odešel do Prahy na ministerstvo zdravotnictví, kde byl nejprve vrchním ředitelem pro přímo řízené organizace a později vrchním ředitelem pro ekonomiku. Působil také ve správní radě Oborové zdravotní pojišťovny a v představenstvu Národního tkáňového centra.

Když v roce 2012, v polovině funkčního období, rezignoval ředitel VZP Pavel Horák, byl Zdeněk Kabátek zvolen jeho nástupcem. Po čtyřech letech funkci obhájil, průběh volby kritizoval tehdejší vicepremiér Andrej Babiš (ANO), podle kterého byla volby ředitele zařazena na program správní rady VZP nečekaně.

Zdeněk Kabátek, ředitel VZP
Zdroj: Deml Ondřej/ČTK

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i povolenky

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání prohlásil, že Evropská komise do června předloží návrh revize systému emisních povolenek.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoSpráva železnic opravila železniční zastávku, ke které roky nejezdí vlaky

Správa železnic opravila za půl milionu nádraží v Kostelci u Heřmanova Městce včetně perónu pro osobní dopravu. Na trati ale řadu let nejezdí žádné osobní vlaky a podle kraje ani v budoucnu jezdit nebudou. Zastávku nutně nepotřebuje ani starostka Kostelce u Heřmanova Městce Eva Jiráková (nestr). Od centra obce je vzdálená skoro kilometr. „My jednu zastávku máme. Na Písníku je zastávka, a tahle zastávka je trošku stranou,“ sdělila Jiráková. Správa železnic hájí rekonstrukci tím, že projekt vznikl v době, kdy ještě na trati provoz byl.
před 6 hhodinami

Klempíř odvolal šéfku Národní galerie Knastovou

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) ve čtvrtek odvolal generální ředitelku Národní galerie Praha (NGP) Alicji Knastovou. Odborná veřejnost ji kritizovala kvůli stylu komunikace či minimalistickému výstavnímu programu. Podle ministra galerie potřebuje výraznější odborný rozvoj a ambici posunout se mezi přední evropské instituce. NGP zatím povede dosavadní ředitelka sbírky starého umění Olga Kotková. Podle Deníku N hodlá ministerstvo v příštích měsících vypsat výběrové řízení na ředitele NGP.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoTrošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, připouští Schiller

Předseda senátního výboru pro záležitosti EU Jan Schiller (ANO) doufá, že se lídři zemí EU na probíhajícím summitu dohodnou na zastropování cen emisních povolenek. Podle něj je to krok, po kterém volá průmysl. Domnívá se, že Česko by mělo dostat výjimku ze systému povolenek pro řadu průmyslových odvětví. „Trošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, ale na druhou stranu nemáme takové možnosti jako země, které do toho investovaly,“ obhajuje tuzemskou pozici při vyjednávání. V Interview ČT24 odpovídal na otázky moderátora Jiřího Václavka i ohledně chystaných změn ekonomické legislativy EU, rozhodnutí premiéra Andreje Babiše (ANO) jet na summit NATO místo prezidenta Petra Pavla či rozpočtového určení daní.
před 6 hhodinami

Pavel: Babiš by na summitu asi dokázal lépe vysvětlit, proč Česko neplní závazky

Je zřejmě pravda, že premiér Andrej Babiš (ANO) by dokázal lépe vysvětlit důvody, proč Česko neplní své závazky k NATO, řekl prezident Petr Pavel k české účasti na červencovém summitu Severoatlantické aliance (NATO). Uvedl také, že o tom, že by na summit měl jet Babiš spolu s ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé), nikoli on jako prezident, se dozvěděl ve středu z médií. Očekává, že s premiérem bude o věci ještě hovořit.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Podívejte se, kolik kde přibylo aut a jak pomohly obchvaty

Intenzita dopravy na českých dálnicích se za posledních pět let zvýšila o dvanáct procent, denně po nich projede v průměru 34 400 vozidel. Nejvytíženějším úsekem je dálnice D1 mezi Chodovem a Průhonicemi, kde loni projelo za 24 hodin průměrně 106 976 aut, o třetinu více než v roce 2020. Data rovněž ukazují, že nové úseky dálnice D35 nebo obchvaty měst jako Jaroměř či Otrokovice výrazně odvádějí ze sídel tranzitní dopravu. Vyplývá to z předběžných výsledků celostátního sčítání dopravy, o kterých informovalo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD).
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Marže čerpacích stanic se snižují, říká ministerstvo financí

Monitoring ministerstva financí ukázal, že čerpací stanice marže od začátku americko-izraelského útoku na Íránu a po spuštění monitoringu postupně snižují. Běžné marže u litru nafty byly před krizí 2,70 až 3,20 koruny, po vypuknutí konfliktu klesly na 1,90 až 2,60 koruny. Po spuštění monitoringu se dále snižovaly až k jedné koruně. Marže 2,35 až 2,60 koruny u benzinu zůstala v době před vypuknutím konfliktu a po něm stejná. Po spuštění monitoringu klesala ke 2,10 koruny.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...