Kabátek zůstává v čele VZP, post ředitele obhájil i přes Babišovy výhrady

Nahrávám video

Zdeněk Kabátek bude pokračovat v čele Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP). Od správní rady získal v tajné volbě 21 z 26 hlasů. Neuspěl tedy dosavadní náměstek pro zdravotní péči David Šmehlík, byť se hovořilo o tom, že jej podporuje vládní hnutí ANO. Ke Kabátkovi byl naopak premiér Andrej Babiš (ANO) velmi kritický.

Volba nového ředitele VZP byla jediným bodem mimořádné schůze správní rady a skončila nečekaně rychle. Členové rady se sešli v deset hodin dopoledne, o půl hodiny později již měli odvoleno. Většinu hlasů získal dosavadní šéf pojišťovny Zdeněk Kabátek.

„Vzhledem k tomu, že v prvním kole volby inženýr Kabátek již naplnil dikci, to znamená, že musí mít nejméně 16 hlasů, volba tímto končí,“ řekla k průběhu volby předsedkyně rady a poslankyně Věra Adámková (za ANO). Zdůraznila, že proti tomu nevnesl žádný člen rady námitky – a to ani ze čtveřice členů rady, kteří nemohli na jednání dorazit a připojili se on-line.

Zdeněk Kabátek řekl, že výsledek volby považuje za ocenění práce všech pracovníků pojišťovny. „Žijeme v době covidové, jak se často říká. Budeme dělat vše pro to, aby Všeobecná zdravotní pojišťovna maximálně přispěla k tomu, aby naši klienti, naši partneři, zdravotníci v České republice dostali absolutní podporu, abychom přispěli velkou měrou k tomu, že situaci zvládneme,“ uvedl Kabátek.

Covid-19 zvyšuje náklady pojišťovny v řádech miliard. Péče o pacienta v těžké stavu, který je například připojen na plicní ventilaci, vychází zhruba na 60 tisíc korun denně.

Kromě reakce na pandemii covidu-19 představil staronový ředitel i dlouhodobé cíle svého třetího čtyřletého období. Zdůraznil, že VZP si v minulých letech vytvořila velké rezervy. Na to chce v budoucnu navázat.

Chce se také zaměřit na modernější formy poskytování zdravotní péče, například telemedicínu, a na celkovou elektronizaci fungování VZP. „Chtěl bych rozvíjet informační systém tak, aby většina kontaktů s pojišťovnou mohla být realizována elektronicky, nekontaktně,“ upřesnil.

Podle poslance ANO ale ředitel pojišťovnu výrazně proměnil

Z vyjádření některých členů správní rady VZP vyplývalo, že měl David Šmehlík podporu premiéra a předsedy ANO Andreje Babiše. Vůči Kabátkovi byl naopak Babiš v minulosti kritický. Když byl nynější šéf pojišťovny zvolen do svého druhého čtyřletého období, hovořil Babiš – tehdy vicepremiér a ministr financí – o skandálním výsledku volby. Tvrdil, že je Kabátek napojen na někdejšího poslance Marka Šnajdra, kterého označil „za největšího kmotra českého zdravotnictví“.

„Pana Kabátka považuji za představitele éry českého zdravotnictví, která je protkaná korupcí a úplatky,“ uvedl tehdy Babiš.

V letošní volbě ale Babišovy sympatie nakonec nesehrály hlavní roli a Zdeněk Kabátek  získal 21 hlasů od 26 členů správní rady, kteří ředitele volili. Vláda přitom nominuje deset z celkového počtu třiceti členů, zbylé členy nominuje Poslanecká sněmovna, kde je ANO nejsilnější. David Šmehlík tak mohl doufat až v šestnáct hlasů, dostal jich však jen pět.

Nahrávám video

Kabátek se hají tím, že všechna svá rozhodnutí dělal tak, aby byla transparentní a dala se jasně vyargumentovat. „S panem premiérem jsem jednal pouze pracovně, vždy to bylo velmi korektní a vážím si toho,“ uvádí staronový ředitel. S Davidem Šmehlíkem jako náměstkem do budoucna dále počítá.

Podle redaktora Seznam zpráv Petra Holuba musel s volbou Zdeňka Kabátka premiér Babiš nakonec souhlasit, protože jeho vládní hnutí ANO má ve správní radě pojišťovny většinu a svého kandidáta by si prosadilo. Svoji roli dle něj také mohl sehrát fakt, že nebyl k dispozici žádný lepší kandidát, který by se v odvětví profesně vyznal.

Věra Adámková po znovuzvolení ředitele Kabátka zdůraznila, že „nikdo z hnutí ANO do toho nezasahoval“. „Je to suverénní jednání správní rady, do toho ani nikdo nemůže zasahovat,“ dodala předsedkyně správní rady. Další člen rady a poslanec ANO Miloslav Janulík dodal, že „nejde o to, kdo je spokojen, ale o funkčnost, a to je alfa a omega“.

Janulík sám jako lékař navíc vnímá velmi pozitivně změny, kterými v Kabátkově éře VZP prošla. „Je úplně jinou organizací z pohledu poskytovatele-lékaře, než byla před osmi lety,“ poznamenal.

Spor o obsazení správní rady

Volbě ředitele VZP předcházel spor ve vládě o obsazení správní rady. Roman Prymula, který byl od konce září do konce října ministrem zdravotnictví, usiloval o výměnu experta na zdravotnické a farmaceutické právo Filipa Vrubela a několika dalších členů s argumentem, že jde o lidi spojené s předchozím ministrem Adamem Vojtěchem (za ANO). Vrubel před nástupem Prymuly působil i na ministerstvu zdravotnictví, ale po změně na postu ministra odešel. Prymula ale s tímto záměrem ve vládě neuspěl.

VZP je největší zdravotní pojišťovna v Česku. Má 5,9 milionu klientů a ročně hospodaří s více než 200 miliardami korun. Její ředitel vydělává 225 tisíc korun hrubého měsíčně a roční odměna může vyšplhat až na šestinásobek jeho platu, tedy na 1,35 milionu korun.

Zdeněk Kabátek je ředitelem VZP od roku 2012, tedy již dvě volební období. Jeho protikandidát David Šmehlík působí ve vedení pojišťovny jako Kabátkův náměstek pro zdravotní péči od roku 2018.

Padesátiletý Zdeněk Kabátek má technické vzdělání, původně pracoval v Jaderné elektrárně Temelín, ale později se orientoval na zdravotnictví. Zprvu působil v písecké nemocnici, kde vedl technicko-provozní úsek a zároveň zasedal v představenstvu. V roce 2006 odešel do Prahy na ministerstvo zdravotnictví, kde byl nejprve vrchním ředitelem pro přímo řízené organizace a později vrchním ředitelem pro ekonomiku. Působil také ve správní radě Oborové zdravotní pojišťovny a v představenstvu Národního tkáňového centra.

Když v roce 2012, v polovině funkčního období, rezignoval ředitel VZP Pavel Horák, byl Zdeněk Kabátek zvolen jeho nástupcem. Po čtyřech letech funkci obhájil, průběh volby kritizoval tehdejší vicepremiér Andrej Babiš (ANO), podle kterého byla volby ředitele zařazena na program správní rady VZP nečekaně.

Zdeněk Kabátek, ředitel VZP
Zdroj: Deml Ondřej/ČTK

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoFarmářům chybí voda i krmivo pro dobytek, někteří snižují stavy

Někteří farmáři se kvůli suchu potýkají s nedostatkem vody a krmení pro dobytek. Podobné problémy řeší velká část Evropy – krmiva je proto na trhu méně a jeho cena roste. Hospodářům, jako je Jiří Kunc, hrozí, že budou muset stavy dobytka postupně snižovat. Už dnes má ve stáji o dvacet kusů méně, aby zvířata uživil. Krávy navíc nemají co spásat a zimní zásoby krmení jim teď hospodář dát nemůže.
před 8 hhodinami

VideoRozsáhlé požáry se mohou opakovat každoročně, obává se Legner z hasičského sboru

Minimálně poslední čtyři roky nám ukazují, že požáry takového výkonu a rozlohy se stávají běžnou součástí našeho života, uvedl k rozsáhlému požáru u chorvatského Omiše Martin Legner z Generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru. Obává se, že se nás to v Evropě bude týkat každoročně a budeme se muset naučit s tím žít a bojovat proti tomu. V Interview ČT24 řekl moderátorovi Jiřímu Václavkovi, že k příčinám těchto požárů řadí hlavně klimatické podmínky, skladbu lesa a také větry, „které neskutečným způsobem urychlují frontu požáru a ovlivňuji i jeho výkon“. Na vině bývá i to, že lidé často podceňují základní pravidla typu nerozdělávat oheň poblíž lesa či nevyjíždět například čtyřkolkami na pole, protože výfuky jsou schopny zapálit sušinu. V pořadu mluvil též o tréninku pilotů ve shozu vody, roli vrtulníků či o spolupráci v Evropě. Zmínil také, jak požár v Českém Švýcarsku v roce 2022 posunul „hasičské myšlení“.
před 8 hhodinami

Provoz pražského letiště se vrátil na hlavní ranvej

Letový provoz na pražském letišti se vrátil na hlavní dráhu. Kvůli modernizaci okolí hlavní ranveje byl na 4,5 měsíce převeden na vedlejší dráhu. Druhá etapa modernizace začala na konci března a zahrnovala čtrnáct stavebních a technologických projektů letiště za více než jednu miliardu a tři investiční akce externích partnerů, sdělil zástupce mluvčí letiště Jiří Hannich. Loni byla hlavní dráha uzavřena kvůli první etapě modernizace ve stejném období.
před 9 hhodinami

Auto, které jelo téměř dvě stě kilometrů v hodině, řídil čtrnáctiletý chlapec

Policisté ve čtvrtek večer při běžné kontrole zastavili u Obědovic nedaleko Hradce Králové osobní vozidlo značky Audi, které na silnici druhé třídy jelo rychlostí téměř dvě stě kilometrů v hodině. Za volantem přitom seděl teprve čtrnáctiletý chlapec, uvedla v pátek policie na webu. Hlídce řekl, že automobil je jeho otce.
před 10 hhodinami

Ve Zlíně odstartovala Barum rallye. Závod doprovází omezení dopravy

Ve Zlíně začal pětapadesátý ročník Barum Czech Rally. Závodníky čeká třináct rychlostních zkoušek o celkové délce 206 kilometrů. Soutěž se až do neděle pojede na silnicích po celém Zlínském kraji. Na pořádek při akci dohlédnou tři stovky policistů. Demoliční práce na nedávno vyhořelé budově číslo 34 ve Zlíně ovlivní především diváky, kteří se nedostanou do Vavrečkovy ulice.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Armáda letos nabrala víc lidí, než plánovala, řekl Zůna. Babiš mluví o garanci dvou procent

Do české armády už letos nastoupilo nebo má rozhodnutí o nástupu 2997 lidí, uvedl ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) na slavnostní přísaze ve Vyškově. Armáda původně plánovala letos přijmout 2250 lidí. Klíčové období pro nábor resort čeká na podzim. Premiér Andrej Babiš (ANO) řekl, že armáda má zajištěno financování na úrovni dvou procent HDP a že vláda rozpočet na příští rok schválí do konce září. K 1. srpnu sloužilo v ozbrojených silách podle Babiše 30 907 vojáků.
před 15 hhodinami

VideoMinisterstva v boji se suchem zaspala, míní Hladík. Wasserbauer to odmítl

Ministerstva životního prostředí (MŽP) a zemědělství dle bývalého šéfa MŽP Petra Hladíka (KDU-ČSL) při řešení současného sucha zaspala a už měla svolat Ústřední komisi pro sucho. Vrchní ředitel sekce technické ochrany životního prostředí MŽP Jaromír Wasserbauer v Událostech, komentářích oponoval, že komise se svolává na žádost hejtmanů nebo při vyhlášení stavu nedostatku vody ve více krajích, což se zatím nestalo. Debatu moderoval Lukáš Dolanský.
před 19 hhodinami

VideoSeverní část Pražského okruhu chce ŘSD začít stavět v roce 2028

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) chce mít do konce příštího roku vykoupených až devadesát procent pozemků, aby mohlo v roce 2028 začít stavět severní část Pražského okruhu. Dálnici bude muset ustoupit například komunitní zahrada uprostřed pražského Suchdola. Mají tudy vést tunely, na povrchu budou stožáry vysokého napětí. Místní už vědí, že to bude nepříjemný zásah do jejich života. ŘSD vyjednává s dotčenými obcemi a městskými částmi dlouhodobě. Stejně jako radnice označuje debaty za náročné. Ke konci příštího roku plánuje ŘSD zažádat o stavební povolení. Pro stát je dokončení základní dálniční sítě prioritou, ale i ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD) připouští možné problémy kvůli odporu části místních obyvatel. Zatímco o severní části okruhu se stále jedná, na jihovýchodní mezi Běchovicemi a dálnicí D1 už jsou těžké stroje a dělníci zhruba v polovině prací.
před 21 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.