Kabátek zůstává v čele VZP, post ředitele obhájil i přes Babišovy výhrady

3 minuty
Události: VZP dále povede Zdeněk Kabátek
Zdroj: ČT24

Zdeněk Kabátek bude pokračovat v čele Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP). Od správní rady získal v tajné volbě 21 z 26 hlasů. Neuspěl tedy dosavadní náměstek pro zdravotní péči David Šmehlík, byť se hovořilo o tom, že jej podporuje vládní hnutí ANO. Ke Kabátkovi byl naopak premiér Andrej Babiš (ANO) velmi kritický.

Volba nového ředitele VZP byla jediným bodem mimořádné schůze správní rady a skončila nečekaně rychle. Členové rady se sešli v deset hodin dopoledne, o půl hodiny později již měli odvoleno. Většinu hlasů získal dosavadní šéf pojišťovny Zdeněk Kabátek.

„Vzhledem k tomu, že v prvním kole volby inženýr Kabátek již naplnil dikci, to znamená, že musí mít nejméně 16 hlasů, volba tímto končí,“ řekla k průběhu volby předsedkyně rady a poslankyně Věra Adámková (za ANO). Zdůraznila, že proti tomu nevnesl žádný člen rady námitky – a to ani ze čtveřice členů rady, kteří nemohli na jednání dorazit a připojili se on-line.

Zdeněk Kabátek řekl, že výsledek volby považuje za ocenění práce všech pracovníků pojišťovny. „Žijeme v době covidové, jak se často říká. Budeme dělat vše pro to, aby Všeobecná zdravotní pojišťovna maximálně přispěla k tomu, aby naši klienti, naši partneři, zdravotníci v České republice dostali absolutní podporu, abychom přispěli velkou měrou k tomu, že situaci zvládneme,“ uvedl Kabátek.

Covid-19 zvyšuje náklady pojišťovny v řádech miliard. Péče o pacienta v těžké stavu, který je například připojen na plicní ventilaci, vychází zhruba na 60 tisíc korun denně.

Kromě reakce na pandemii covidu-19 představil staronový ředitel i dlouhodobé cíle svého třetího čtyřletého období. Zdůraznil, že VZP si v minulých letech vytvořila velké rezervy. Na to chce v budoucnu navázat.

Chce se také zaměřit na modernější formy poskytování zdravotní péče, například telemedicínu, a na celkovou elektronizaci fungování VZP. „Chtěl bych rozvíjet informační systém tak, aby většina kontaktů s pojišťovnou mohla být realizována elektronicky, nekontaktně,“ upřesnil.

Podle poslance ANO ale ředitel pojišťovnu výrazně proměnil

Z vyjádření některých členů správní rady VZP vyplývalo, že měl David Šmehlík podporu premiéra a předsedy ANO Andreje Babiše. Vůči Kabátkovi byl naopak Babiš v minulosti kritický. Když byl nynější šéf pojišťovny zvolen do svého druhého čtyřletého období, hovořil Babiš – tehdy vicepremiér a ministr financí – o skandálním výsledku volby. Tvrdil, že je Kabátek napojen na někdejšího poslance Marka Šnajdra, kterého označil „za největšího kmotra českého zdravotnictví“.

„Pana Kabátka považuji za představitele éry českého zdravotnictví, která je protkaná korupcí a úplatky,“ uvedl tehdy Babiš.

V letošní volbě ale Babišovy sympatie nakonec nesehrály hlavní roli a Zdeněk Kabátek  získal 21 hlasů od 26 členů správní rady, kteří ředitele volili. Vláda přitom nominuje deset z celkového počtu třiceti členů, zbylé členy nominuje Poslanecká sněmovna, kde je ANO nejsilnější. David Šmehlík tak mohl doufat až v šestnáct hlasů, dostal jich však jen pět.

17 minut
Události komentáře: Staronový ředitel VZP Zdeněk Kabátek
Zdroj: ČT24

Kabátek se hají tím, že všechna svá rozhodnutí dělal tak, aby byla transparentní a dala se jasně vyargumentovat. „S panem premiérem jsem jednal pouze pracovně, vždy to bylo velmi korektní a vážím si toho,“ uvádí staronový ředitel. S Davidem Šmehlíkem jako náměstkem do budoucna dále počítá.

Podle redaktora Seznam zpráv Petra Holuba musel s volbou Zdeňka Kabátka premiér Babiš nakonec souhlasit, protože jeho vládní hnutí ANO má ve správní radě pojišťovny většinu a svého kandidáta by si prosadilo. Svoji roli dle něj také mohl sehrát fakt, že nebyl k dispozici žádný lepší kandidát, který by se v odvětví profesně vyznal.

Věra Adámková po znovuzvolení ředitele Kabátka zdůraznila, že „nikdo z hnutí ANO do toho nezasahoval“. „Je to suverénní jednání správní rady, do toho ani nikdo nemůže zasahovat,“ dodala předsedkyně správní rady. Další člen rady a poslanec ANO Miloslav Janulík dodal, že „nejde o to, kdo je spokojen, ale o funkčnost, a to je alfa a omega“.

Janulík sám jako lékař navíc vnímá velmi pozitivně změny, kterými v Kabátkově éře VZP prošla. „Je úplně jinou organizací z pohledu poskytovatele-lékaře, než byla před osmi lety,“ poznamenal.

Spor o obsazení správní rady

Volbě ředitele VZP předcházel spor ve vládě o obsazení správní rady. Roman Prymula, který byl od konce září do konce října ministrem zdravotnictví, usiloval o výměnu experta na zdravotnické a farmaceutické právo Filipa Vrubela a několika dalších členů s argumentem, že jde o lidi spojené s předchozím ministrem Adamem Vojtěchem (za ANO). Vrubel před nástupem Prymuly působil i na ministerstvu zdravotnictví, ale po změně na postu ministra odešel. Prymula ale s tímto záměrem ve vládě neuspěl.

VZP je největší zdravotní pojišťovna v Česku. Má 5,9 milionu klientů a ročně hospodaří s více než 200 miliardami korun. Její ředitel vydělává 225 tisíc korun hrubého měsíčně a roční odměna může vyšplhat až na šestinásobek jeho platu, tedy na 1,35 milionu korun.

Zdeněk Kabátek je ředitelem VZP od roku 2012, tedy již dvě volební období. Jeho protikandidát David Šmehlík působí ve vedení pojišťovny jako Kabátkův náměstek pro zdravotní péči od roku 2018.

Padesátiletý Zdeněk Kabátek má technické vzdělání, původně pracoval v Jaderné elektrárně Temelín, ale později se orientoval na zdravotnictví. Zprvu působil v písecké nemocnici, kde vedl technicko-provozní úsek a zároveň zasedal v představenstvu. V roce 2006 odešel do Prahy na ministerstvo zdravotnictví, kde byl nejprve vrchním ředitelem pro přímo řízené organizace a později vrchním ředitelem pro ekonomiku. Působil také ve správní radě Oborové zdravotní pojišťovny a v představenstvu Národního tkáňového centra.

Když v roce 2012, v polovině funkčního období, rezignoval ředitel VZP Pavel Horák, byl Zdeněk Kabátek zvolen jeho nástupcem. Po čtyřech letech funkci obhájil, průběh volby kritizoval tehdejší vicepremiér Andrej Babiš (ANO), podle kterého byla volby ředitele zařazena na program správní rady VZP nečekaně.

Zdeněk Kabátek, ředitel VZP
Zdroj: Deml Ondřej/ČTK

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Letouny L-159 patří k protivzdušné obraně, jež je prioritou, řekl ministr Zůna

Bitevní letouny L-159 jsou součástí protivzdušné obrany státu, která je prioritou. Na úterním jednání sněmovního branného výboru to řekl ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD). O část strojů stojí Ukrajina. Podle Zuny mají letadla nalétánu zhruba pětinu životnosti a jejich prodej by nebyl z českého pohledu vzhledem k jejich bojové a užitné hodnotě vůči nižší zbytkové hodnotě výhodný. Prodej v pondělí odmítla i vláda.
16:08Aktualizovánopřed 51 mminutami

Žalobce Šereda rezignoval na post šéfa odboru závažné kriminality v Olomouci

Státní zástupce Petr Šereda rezignoval na post ředitele odboru závažné hospodářské a finanční kriminality Vrchního státního zastupitelství (VSZ) v Olomouci. Olomoucký vrchní žalobce Radim Dragoun ČTK řekl, že Šeredova rezignace nemá žádný vliv na rozpracované trestní kauzy. Odbor se dvěma pobočkami v Ostravě a v Olomouci bude do výběru nového ředitele řídit náměstek vrchního státního zástupce Radek Bartoš, uvedl Dragoun.
12:17Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Útočník v Chřibské vystřílel desítky nábojů. Případem se zbývá i GIBS

Útočník v pondělí na úřadě v Chřibské na Děčínsku vystřílel několik desítek nábojů a měl u sebe čtyři nelegálně držené zbraně, uvedla v úterý policie. Ta už ukončila ohledávání městského úřadu, kde muž zastřelil jednoho zaměstnance úřadu a sebe, dalších šest lidí zranil. Případem se zabývá také Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS). Úřad v Chřibské je do odvolání uzavřený. Stav dvou osob, které skončily v nemocnici, je stabilizovaný.
09:16Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Podruhé před soudem obstáli. Církev oslaví blahořečení kněží Buly a Drboly

Kněze Jana Bulu a Václava Drbolu na počátku 50. let komunisté popravili za vraždy tří funkcionářů národního výboru v Babicích. Těch se ale nikdy nedopustili. Komunistický režim je mučil a nutil, aby se vzdali své víry. Oba to odmítli, přestože by si tím možná zachránili život. Po roce 1989 je soud rehabilitoval. Čeští historici i duchovní se pak dlouhá léta snažili, aby jejich víru a odvahu ocenili i nejvyšší představitelé církve. Po 21 letech se to podařilo – papež oznámil loni v říjnu jejich blahořečení. Samotná slavnost blahořečení by se měla uskutečnit v Brně v polovině letošního roku. Případ pro Reportéry ČT připomněl Karel Vrána.
před 3 hhodinami

Přátelství Česka a Izraele bude sílit, řekl Macinka po jednání se Sa'arem

Pod současnou vládou bude pokračovat a sílit tradiční přátelství Česka s Izraelem, řekl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) po jednání se svým izraelským protějškem Gideonem Sa'arem v Praze. Obě země mají hodně společných postojů, dodal Macinka. Sa'ar uvedl, že vztahy obou zemí se mohou pod novou vládou dostat na novou úroveň.
10:44Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Soud potvrdil trest Igoru Mižákovi za zveřejnění korespondence expremiérů

Krajský soud v Brně v úterý potvrdil peněžitý trest 200 tisíc korun pro zakladatele a správce webu White Media Igora Mižáka. Web podle žalobce zveřejnil stovky až tisíce soukromých listin či dat. Soud zamítl odvolání obžalovaného, rozhodnutí je tedy pravomocné. Třem poškozeným, kteří se proti rozhodnutí městského soudu odvolali, soud také přiznal náhradu nemajetkové újmy. Mižák má každému zaplatit padesát tisíc korun.
před 3 hhodinami

Rozhodnutí je na mandátovém výboru, řekl Okamura ke svému vydání

Sněmovní mandátový a imunitní výbor se v úterý zabýval soudními žádostmi o vydání premiéra a předsedy ANO Andreje Babiše a předsedy sněmovny a SPD Tomia Okamury k trestnímu stíhání. Babiš se ke svému případu před výborem vyjádřil jako první. Následně mluvil Okamura, který řekl, že rozhodnutí o vydání je na výboru. Doporučení plénu k žádostem výbor vydá 3. února. Očekává se, že sněmovna ani jednoho z politiků tentokrát ke stíhání nevydá.
01:01Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Hasičům loni přibylo zásahů u požárů

Hasiči v loňském roce vyjížděli k 18 684 požárům, jejich počet oproti roku 2024 vzrostl o 1503. Zasahovali i u více dopravních nehod nebo úniků látek, celkový počet zásahů ale meziročně klesl. V souvislosti s požáry zemřelo loni 112 lidí, meziročně o pět více. Přímo při požáru pak zemřelo 78 lidí, v roce 2024 to bylo o jednoho méně. Údaje o loňské činnosti sboru představil generální ředitel hasičů Vladimír Vlček.
11:12Aktualizovánopřed 5 hhodinami
Načítání...