Soud začal projednávat Muchovu žalobu na Prahu kvůli Slovanské epopeji. John Mucha podal žalobu na určení vlastnictví, protože se snaží zabránit zapůjčení Slovanské epopeje do Asie, kam má dílo odcestovat již příští měsíc. Argumentuje tím, že Praha nikdy nesplnila malířovu podmínku, podle níž měla pro epopej vystavět důstojné prostory.
John Mucha bojuje proti zapůjčení Slovanské epopeje do Asie. Praze dílo nepatří, tvrdí
Události ČT: Vnuk Alfonse Muchy bojuje proti zapůjčení Slovanské epopeje do Asie (zdroj: ČT24)
Pražský obvodní soud by měl určit, kdo je vastníkem Muchovy Slovanské epopeje. Právník malířova příbuzného Johna Muchy tvrdí, že kulturní památka nikdy nepřešla do vlastnictví Prahy a spadá tak do dědictví po manželce autora díla Alfonse Muchy. Hlavní město se hájí mimo jiné tím, že malíř vlastníkem pláten vůbec nebyl, protože jejich vytvoření si u něj objednal a zaplatil americký mecenáš Charles Crane, který je věnoval Praze.
GALERIE
Slovanská epopej ve Veletržním paláci
John Mucha podal žalobu na určení vlastnictví, protože se snaží zabránit zapůjčení Slovanské epopeje do Asie, kam má dílo odcestovat již příští měsíc. Kdyby John Mucha ve sporu uspěl, snažil by se o konstruktivní spolupráci s hlavním městem. Pokud by se to nepodařilo, obrátil by se na Moravský Krumlov, kde byla epopej vystavena desítky let.
Dědeček daroval absolutně jasně epopej přes Prahu národu, a ne aby se vyvážela někam do ciziny. A proto mě Praha donutila k tomuto smutnému kroku
John Mucha se obává se poškození obrazů. Z poškození pláten mají strach i restaurátoři uměleckých děl. Podle Národní galerie jsou plátna ve výborném stavu a na transport jsou připravena. Do Česka by se měla epopej vrátit v polovině příštího roku. Praha pro ni plánuje vystavět novou výstavní síň v místě někdejšího železničního nádraží na Těšnově.
John Mucha nesouhlasí s cestou Slovanské epopeje do Asie (zdroj: ČT24)
Praha nesplnila podmínky a dílo jí proto nepatří, tvrdí Muchův advokát
„Rozhodující doklad je dopis Alfonse Muchy z roku 1909, kdy učinil Praze nabídku, že vytvoří Slovanskou epopej, a projevil úmysl ji darovat, pokud k tomu Praha zbuduje zvláštní nemovitost, výstavní síň. O pár dní později město nabídku přijalo s velkým vděkem. Mucha svůj závazek splnil, ale hlavní město Praha za bezmála sto let nebylo schopno svému závazku dostát,“ uvedl advokát František Vyskočil.
Právník města Roman Felix tvrzení žaloby odmítl. „Praha odvozuje svoje vlastnictví z rozhodnutí ministerstva kultury z února 1993 vydaného na základě zákona o majetku obcí, nikoliv z historických dokumentů. Vychází z dobré víry, se kterou v roce 1993 sbírku převzala,“ prohlásil.
Dárcem pláten nebyl podle města malíř, ale mecenáš
Zároveň řekl, že pokud by na to Obvodní soud pro Prahu 1 nepřistoupil, poukazuje město také na to, že dárcem pláten byl mecenáš Crane. „Obrazy nikdy nebyly ve vlastnictví Muchy,“ uvedl právník města s tím, že už z písemné komunikace z roku 1910 vyplývá, že tím, kdo obrazy daruje Praze, bude Crane, nikoliv Mucha. V předávacím protokolu k prvním třem plátnům se pak prý výslovně hovoří o tom, že dárcem je Crane. V roce 1913 navíc mezi Muchou a Cranem vznikla smlouva, která podle Prahy splňuje znaky smlouvy o dílo: Američan si u malíře objednal zhotovení 20 pláten a zavázal se mu za to zaplatit 100 000 dolarů. Právník poznamenal, že dnes by tato částka představovala zhruba 60 milionů korun, a že ji tedy nelze pokládat za pouhý finanční příspěvek, ale za řádnou odměnu.
Mucha musí doložit důkaz, že malíř byl majitelem díla, ne pouhým zhotovitelem
„Zatím nemám za prokázané, že by pan Alfons Mucha někdy byl majitelem Slovanské epopeje,“ konstatovala v závěru prvního dne jednání soudkyně Martina Tvrdková z Obvodního soudu pro Prahu 1. John Mucha jí musí do třiceti dnů předložit důkaz, že malíř nebyl pouhým zhotovitelem díla. Jinak spor prohraje. Žalobce chce pátrat v Craneově archivu po dokumentech, které by doložily, že se Crane nikdy necítil být vlastníkem epopeje. Jednání bude pokračovat v březnu, kdy by soud mohl vyhlásit i rozsudek.
- Cyklus dvaceti velkoformátových obrazů zachycuje mytické dějiny Čechů i dalších Slovanů.
- Alfons Mucha na epopeji začal pracovat v roce 1910, dokončil ji v roce 1928. Jedná se o vrchol jeho tvorby.
- Poprvé bylo jedenáct pláten z cyklu Slovanské epopeje vystaveno v roce 1919 v pražském Klementinu.
- V letech 1920 a 1921 už obrazy získávaly světový věhlas na expozicích v New Yorku a Chicagu.
- Celá epopej pak byla poprvé k vidění v roce 1928 v pražském Veletržním paláci a malby přešly pod správu Galerie hlavního města Prahy.
- Během války byla plátna ukryta a byla poškozena vlhkostí, světlo světa znovu spatřila až roku 1963 na zámku v Moravském Krumlově.
- Právě Moravský Krumlov pak bojoval proti tomu, aby byla plátna převezena do Prahy. Argumentoval podobně jako John Mucha: že pro epopej není v hlavním městě odpovídající výstavní prostor.
Obrazy, které znázorňují dějiny Slovanů, maloval Mucha na zámku Zbiroh celkem 18 let. Inspiroval se slovanskou mytologií a historií českého národa. Celá epopej byla poprvé vystavena v roce 1928 ve Veletržním paláci. Později byla desítky let k vidění na zámku v Moravském Krumlově. Zpět do Prahy se přesunula v roce 2012.
- Cyklus Slovanská epopej maloval Alfons Mucha na zámku Zbiroh od roku 1910 celkem 18 let. Tvoří ji 20 velkoplošných obrazů inspirovaných slovanskou mytologií a dějinami českého národa.
- Prvních 11 pláten Slovanské epopeje bylo v roce 1919 vystaveno v pražském Klementinu a v letech 1920 až 1921 sklízelo úspěchy na expozicích v New Yorku a Chicagu.
- Celá epopej byla poprvé vystavena v roce 1928 ve Veletržním paláci v Praze a obrazy přešly pod správu Galerie hlavního města Prahy. V roce 1933 byla plátna srolována a uložena do depozitáře.
- Až v roce 1963 byla opět vystavena na zámku v Moravském Krumlově.
- O Slovanskou Epopej se Praha s Moravským Krumlovem dohadovala řadu let.
- Spory vyvrcholily v roce 2010, kdy radnice v Moravském Krulově nechala zapečetit dveře do výstavních prostor. Soudy i úřad v Moravském Krumlově se předháněly v rozhodnutích, která měla osud Slovanské epopeje určit.
- Do sporu se zamíchala i společnost Incheba Bratislava, která od roku 2004 zámek v Moravském Krumlově vlastnila a v letech 2012–2014 investovala do oprav sálů 8 milionů korun.
- V roce 2011 odvezla stěhovací služba z Moravského Krumlova první plátna. Od května 2012 dílo vystavuje Národní galerie v budově Veletržního paláce.
- Expozice ve Veletržním paláci by měla skončit tento rok a minimálně další dva roky by měla Slovanská epopej putovat po Japonsku a Číně.
- Cyklus pláten zachycujících slovanskou mytologii je zařazen na seznam kulturních památek.