V Česku by od roku 2021 mohly znovu začít fungovat státem dotované jesle. Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) navrhuje, aby vznikly ze stávajících dětských skupin. Na místo pro dítě pracujících či studujících rodičů, jemuž by ještě nebyly čtyři roky, by pak zařízení mohlo z rozpočtu dostávat pět tisíc korun měsíčně. Rodina by za pobyt dítěte v jeslích zaplatila za měsíc nejvýš třetinu minimální mzdy, nyní je to 4450 korun.
V Evropské unii patří Česko k zemím s vůbec nejnižší dostupností péče o malé děti. V nabídce jeslí, školek či dalších zařízení pro chlapce a děvčata do tří let je tuzemsko předposlední, hůře už je na tom pouze Slovensko. Například v Rumunsku je v jeslích téměř čtyřikrát tolik malých dětí, co v Česku, v Estonsku více než šestkrát. Za rok 2016 byla v Evropské unii v pečovatelské péči v průměru třetina dětí, v Česku je to každé dvacáté dítě.
V zajištění míst pro děti od tří let do nástupu do školy je Česká republika desátá od konce, z východoevropských zemí je na tom výrazně lépe Estonsko, více dětí je ve školkách i v Maďarsku nebo Lotyšsku. Vyplývá to z poslední unijní zprávy o rozvoji zařízení péče o děti. Podle dokumentu je právě dostupnost služeb hlídání zásadní pro to, aby rodiče mohli pracovat.
Evropská zpráva srovnává situaci v členských státech v pětiletém období od roku 2011 do roku 2016. Před třemi lety v EU do jeslí a školek chodila třetina dětí do tří let a 86 procent dětí nad tři roky. V Česku to bylo necelých pět procent chlapců a děvčat do tří let a 81 procent starších. Pečovatelské povinnosti přitom jsou hlavním důvodem nižší zaměstnanosti žen.
Pomoci má jiné jméno i stabilní financování
Podle ministryně Jany Maláčové má přejmenování dětských skupin na jesle přispět k tomu, že systém péče bude přehledný a srozumitelný. Pro děti do tří let budou jesle, pro starší pak mateřská škola. Tříletým místo v mateřské škole zaručuje zákon.
„Chceme, aby v České republice byla místně a finančně dostupná péče pro děti mladší tří let. Už nyní je v mateřských školách 45 tisíc dvouletých dětí. Kromě přejmenování přicházíme se stabilním financováním,“ uvedla ministryně.
Podle ní jsou jesle výhodné nejen pro rodiče, kteří chtějí pracovat, ale i pro stát. Z odvodů a daní od pracujících otců a matek získá rozpočet víc, než ho pětitisícové příspěvky na místa pro děti budou stát. „Odvody z minimální mzdy jsou 6 tisíc korun, u mediánu je to 11 tisíc korun měsíčně,“ uvedla ministryně.
V Česku funguje tisíc dětských skupin
Přejmenování dětských skupin na jesle a jejich financování státem má zajistit novelizace, jejíž první verzi ministerstvo zveřejnilo před rokem. Vláda předlohu ale dosud neprojednala a ministerstvo nyní přišlo s levnější variantou – s nižším příspěvkem na místo a bez podpory na zřízení nových zařízení.
Ministerstvo eviduje tisíc dětských skupin se 14 tisíci místy, o něž se dělí na 16 tisíc dětí. Služba se platí převážně z peněz z fondů EU. Jejich čerpání ale skončí v polovině roku 2022.
Pokud by se síť zařízení neměnila, počítá resort s ročními výdaji na příspěvky přes 900 milionů korun. Do rozpočtu by mohlo přitéct kolem 1,1 miliardy korun od zaměstnaných rodičů, upřesnila Maláčová. Pobyt dítěte by totiž mohli platit. Nejvýš by je to měsíčně mělo stát třetinu minimální mzdy, tedy letos 4450 korun.
Podle ministryně by mohli na úhradu využít třeba rodičovský příspěvek. Na financování by se podle plánů měly podílet ale i radnice či zaměstnavatelé, kteří by službu mohli nabízet jako zaměstnanecký bonus.
Zatímco před rokem ministerstvo počítalo i s příspěvkem na vznik míst, nyní se pokusí pro další roky zajistit na zřizování nových jeslí znovu evropské peníze. O něco přísnější by podle novely měla být i pravidla péče a požadavky na personál a vybavení.
Dodala, že svůj návrh má už předjednaný s ministerstvem financí a na nynější verzi novely je dohoda. Sporným bodem v chystaném zákoně jsou podle ministryně zatím mikrojesle. Tato malá zařízení, která by mohla fungovat i v bytě, by se mohla podle návrhu starat nejvýš o čtyři děti.
