Za „návrh na majetkový trest smrti“ označil bývalý hejtman středočeského kraje David Rath požadavek státní zástupkyně Kateřiny Weissové na zvýšení peněžité sankce pro něj a některé jeho spoluobžalované. Žalobkyně v přednesu odvolání proti prvoinstančnímu rozhodnutí v korupční kauze u pražského vrchního soudu uvedla, že by měl odvolací senát rozhodnout o zabavení veškerého Rathova majetku. Bývalý hejtman podle ní bral úplatky, i když netrpěl nedostatkem, nikdy se za to neomluvil a nesnažil se nahradit škodu.
Je to majetkový trest smrti, stěžuje si Rath na návrh žalobkyně
Rath čelí obžalobě z přijímání úplatků za zmanipulovaná výběrová řízení na získání zakázek Středočeského kraje. Prvoinstanční Krajský soud v Praze mu za to loni uložil trest 8,5 roku vězení. Někdejší ředitelka kladenské nemocnice Kateřina Kottová a její manžel Petr, kteří podle žalobců machinace s tendry organizovali, dostali tresty o rok nižší. Součástí jejich zatím nepravomocného trestu je i propadnutí majetku za desítky milionů korun.
„V případu není žádná oběť, žádný poškozený,“ reagoval Rath na slova státní zástupkyně. Podle něj se tudíž nemá komu omlouvat ani komu nahrazovat škodu. Weissová podle něj odůvodnila své odvolání zcela politicky a bulvárně tím, že „vysával veřejné rozpočty“. Bývalý politik následně vypočetl své údajné zásluhy o veřejné finance z doby, kdy byl za ČSSD poslancem a ministrem zdravotnictví. Dodal, že mu o peníze nikdy nešlo a že je nepotřebuje.
V případu vystupuje 11 lidí. Všichni dostali nepodmíněné či podmíněné tresty vězení. V pondělí již přednesli odvolání právníci deseti z nich, včetně obou advokátů Ratha. Podnikatelka Ivana Salačová, která vystupovala v případu jako spolupracující obviněná a jejíž výpověď posloužila jako klíčový důkaz, své původní odvolání vzala zpět.
Jako jediný z obžalovaných také v pondělí začal Rath přednášet své odvolání a v projevu pokračoval i během úterního jednání. Nejprve zopakoval argument svých obhájců o tom, že krajský soud nerespektoval pokyny odvolacího senátu, který již o případu jednou rozhodoval a stejný rozsudek zrušil kvůli použití odposlechů.
Výrok Nejvyššího soudu, podle kterého lze odposlechy použít jako důkaz, byl podle něj pouze akademický a neměl mít právní dopad. Poté začal někdejší hejtman rozebírat veškeré jednotlivosti případu a vysvětlovat, proč svědčí o jeho nevině.
Soudy se kauzou zabývají od roku 2013. Její první větev se týká údajně zmanipulovaných zakázek na opravy zámku v Buštěhradě na Kladensku či budovy gymnázia v Hostivici a na modernizaci středočeských nemocnic. Za zajištění vítězství v tendrech brali podle obžaloby Kottovi s Rathem úplatky, o které se dělili. Převzít podle spisu stihli 38 milionů korun, pak je zatkla policie.
