Státní zástupkyně chce, aby David Rath přišel o veškerý majetek. Řekla to u Vrchního soudu v Praze, který se zabývá odvoláním proti osmiapůlročnímu trestu pro Ratha a rozsudkům nad dalšími jedenácti lidmi obžalovanými z korupce. Bývalý středočeský hejtman již před začátkem řízení zopakoval, že ho považuje za zpolitizované.
Ať přijde o vše, žádá žalobkyně odvolací soud v kauze Rath
Události: V kauze Rath se blíží vynesení pravomocného rozsudku (zdroj: ČT24)
Proti loňskému rozsudku Krajského soudu v Praze v kauze Davida Ratha se odvolali nepravomocně odsouzení, spokojen ale nebyl ani státní zástupce Petr Jirát. Kateřina Weissová z vrchního státního zastupitelství nyní, po zahájení odvolacího řízení, na jeho výtky navázala – žalobcům se nelíbí, že prvoinstanční soud nenařídil přísnější majetkové tresty.
Žalobkyně míní, že rozhodnutí o vině a tresty vězení jsou správné, chce ale, aby vrchní soud nařídil propadnutí veškerého majetku přinejmenším u Davida Ratha a Petra a Kateřiny Kottových. Rath podle ní páchal trestnou činnost, i když netrpěl nedostatkem, naopak měl nadprůměrné výdělky.
„Jedinou pohnutkou jeho jednání byla obyčejná ziskuchtivost,“ prohlásila. Propadnutí celého majetku by podle ní nebylo v jeho případě trestem příliš přísným a navíc by to považovala za varování pro další případné pachatele. Přitěžující okolnosti v Rathově případě podle státní zástupkyně převažují nad polehčujícími. „Nenastala u něj naprosto žádná sebereflexe,“ míní.
Někdejší hejtman, ministr zdravotnictví či šéf lékařských odborů a později profesní komory Rath před počátkem jednání zopakoval, že považuje proces za politický s předem daným verdiktem. Soudci – kteří přitom mají kauzu v rukou již podruhé, když poprvé rozsudky zrušili – podle něj čelili brutálnímu tlaku. „Já si myslím, že tomu nikdo neodolá,“ prohlásil. Dodal, že jeho odsouzení si přejí prezident Miloš Zeman i ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO).
V soudní síni Rath také vysvětloval své pohnutky. Uvedl, že se snažil zajistit, aby byly zakázky, kterých se kauza týká, hotové co nejrychleji a nejkvalitněji, o žádné úplatky podle něj nešlo. Požadavek na propadnutí všeho majetku potom označil za „majetkový trest smrti“.
Jednání je nařízeno na jedenáct dnů. Soud očekává, že řeči některých obhájců, ale zejména obžalovaných mohou být velmi dlouhé. David Rath ostatně u krajského soudu mluvil několik dnů. U vrchního soudu začal hovořit v pondělí odpoledne, řeč nedokončil a pokračovat bude v úterý.
Zakázky, údajné úplatky, mnohaleté tresty
Případ, kterým se vrchní soud nyní zabývá, je ozačován jako první větev Rathovy kauzy. Obžaloba tvrdí, že došlo ke zmanipulování zakázek na opravy zámku v Buštěhradě na Kladensku či budovy gymnázia v Hostivici a na modernizaci středočeských nemocnic.
Za zajištění vítězství v tendrech brali tehdejší hejtman Rath, Petr Kott pracující tehdy na krajském úřadu a Kateřina Kottová (tehdy Pancová), která byla ředitelkou kladenské nemocnice, úplatky, o které se dělili. Převzít podle spisu stihli 38 milionů korun, pak je zatkla policie.
Od krajského soudu odešel Rath loni na podzim s nejpřísnějším trestem 8,5 roku vězení, manželé Kottovi dostali 7,5 roku nepodmíněně. Součástí jejich zatím nepravomocného trestu je i propadnutí majetku za desítky milionů korun, nikoli však všeho majetku.
Spolu s nimi byli odsouzeni někdejší manažeři stavebních a zdravotnických firem, které podle obžaloby získávaly díky úplatkům zakázky. V případu figuruje také podnikatelka Lucia Novanská, jejíž firma tendry pro kraj organizovala. S tříletou podmínkou odešla podnikatelka Ivana Salačová, jejíž výpověď posloužila jako klíčový důkaz.
Odvolací senát vedený Pavlem Zelenkou napoprvé zrušil nepravomocný rozsudek kvůli použití odposlechů, které považoval za nezákonné. Nejvyšší soud však následně uvedl, že je lze použít jako důkaz.