Proti argumentům, díky kterým loni dostal lobbista Roman Janoušek šanci na obnovu řízení, se v novém stanovisku vymezila většina soudců Ústavního soudu. Revize procesu nemůže podle nich vycházet z hypotéz nebo zjevně sporných důkazů. Stanovisko je pro justici závazné a bude mít dopad na posuzování žádostí o obnovu soudních řízení, nejspíš včetně Janouškovy kauzy. Lobbista dostal za sražení ženy nepodmíněný trest.
Hlavním bodem stanoviska je to, že „skutečnosti nebo důkazy soudu dříve neznámé“ podle trestního řádu má soud hodnotit už v řízení o povolení obnovy, tedy nikoliv až po obnově, a zjišťovat jejich význam pro pravomocně skončené trestní řízení.
„Nemůže se tak jednat o skutečnosti nebo důkazy hypotetické či zjevně pochybné, nýbrž musí skýtat vysoký stupeň pravděpodobnosti (resp. plně odůvodněný předpoklad) o tom, že na jejich základě by skutečně mohlo dojít ke změně původního pravomocného rozhodnutí,“ stojí ve stanovisku.
Stanovisko pléna Ústavního soudu je nástroj, který překlenuje rozpory v judikatuře či překonává právní názor některého ze tříčlenných senátů ÚS. Na plénum Ústavního soudu se obrátil druhý senát ÚS poté, co došel k odlišnému názoru než první senát. Ten se domníval, že došlo k porušení práva na soudní ochranu a v Janouškově procesu se objevily nové skutečnosti.
Podle pléna Ústavního soudu dochází k porušení práva na soudní ochranu pouze v situaci, kdy ÚS zjistí extrémní nesoulad mezi výsledky provedeného dokazování a právními závěry, nikoliv v případě pouhé potenciálně odlišné interpretace skutkového děje, píše se ve stanovisku.
Hrubé selhání, domnívají se dva soudci
Radovan Suchánek a Josef Fiala, kteří se podíleli na překonaném nálezu, se stanoviskem nesouhlasí a sepsali odlišné stanovisko, takzvaný disent. Plenární většina podle nich hrubě selhala a přehlédla některé „důležité detaily“. „Výsledek vypadá jako po tanci příslovečného ,slona v porcelánu‘,“ uvádí soudci v disentu.
Opilý Janoušek srazil ženu v roce 2012 v Praze-Michli. Po předchozí kolizi se jej snažila na křižovatce zastavit. Původně čelil Janoušek obžalobě z pokusu o vraždu, nakonec byl odsouzen za ublížení na zdraví a řízení pod vlivem návykové látky. Trest 4,5 roku vězení nastoupil Janoušek v listopadu 2014. Nyní má výkon trestu dlouhodobě přerušený kvůli zdraví.
V roce 2016 lobbista požádal o obnovu řízení, nevyhověl mu však ani Městský, ani Vrchní soud v Praze. Janoušek a jeho advokáti tehdy předložili například znalecké posudky, údajně prokazující lobbistovu závislost na alkoholu a dalších návykových látkách. Obhajoba poukazovala také na údajnou poruchu zorného pole a na možnost, že Janouškovy rozeznávací schopnosti mohl ovlivnit chronický subdurální hematom v mozku.
Městský soud v Praze bude o případné obnově řízení znovu rozhodovat 20. května, původně žádost Janouškovy obhajoby zamítl.
