Proti argumentům, díky kterým loni dostal lobbista Roman Janoušek šanci na obnovu řízení, se v novém stanovisku vymezila většina soudců Ústavního soudu. Revize procesu nemůže podle nich vycházet z hypotéz nebo zjevně sporných důkazů. Stanovisko je pro justici závazné a bude mít dopad na posuzování žádostí o obnovu soudních řízení, nejspíš včetně Janouškovy kauzy. Lobbista dostal za sražení ženy nepodmíněný trest.
Janoušek narazil s obnovou procesu. Sporné důkazy a hypotézy podle Ústavního soudu nestačí
Hlavním bodem stanoviska je to, že „skutečnosti nebo důkazy soudu dříve neznámé“ podle trestního řádu má soud hodnotit už v řízení o povolení obnovy, tedy nikoliv až po obnově, a zjišťovat jejich význam pro pravomocně skončené trestní řízení.
„Nemůže se tak jednat o skutečnosti nebo důkazy hypotetické či zjevně pochybné, nýbrž musí skýtat vysoký stupeň pravděpodobnosti (resp. plně odůvodněný předpoklad) o tom, že na jejich základě by skutečně mohlo dojít ke změně původního pravomocného rozhodnutí,“ stojí ve stanovisku.
Stanovisko pléna Ústavního soudu je nástroj, který překlenuje rozpory v judikatuře či překonává právní názor některého ze tříčlenných senátů ÚS. Na plénum Ústavního soudu se obrátil druhý senát ÚS poté, co došel k odlišnému názoru než první senát. Ten se domníval, že došlo k porušení práva na soudní ochranu a v Janouškově procesu se objevily nové skutečnosti.
Podle pléna Ústavního soudu dochází k porušení práva na soudní ochranu pouze v situaci, kdy ÚS zjistí extrémní nesoulad mezi výsledky provedeného dokazování a právními závěry, nikoliv v případě pouhé potenciálně odlišné interpretace skutkového děje, píše se ve stanovisku.
Hrubé selhání, domnívají se dva soudci
Radovan Suchánek a Josef Fiala, kteří se podíleli na překonaném nálezu, se stanoviskem nesouhlasí a sepsali odlišné stanovisko, takzvaný disent. Plenární většina podle nich hrubě selhala a přehlédla některé „důležité detaily“. „Výsledek vypadá jako po tanci příslovečného ,slona v porcelánu‘,“ uvádí soudci v disentu.
Opilý Janoušek srazil ženu v roce 2012 v Praze-Michli. Po předchozí kolizi se jej snažila na křižovatce zastavit. Původně čelil Janoušek obžalobě z pokusu o vraždu, nakonec byl odsouzen za ublížení na zdraví a řízení pod vlivem návykové látky. Trest 4,5 roku vězení nastoupil Janoušek v listopadu 2014. Nyní má výkon trestu dlouhodobě přerušený kvůli zdraví.
V roce 2016 lobbista požádal o obnovu řízení, nevyhověl mu však ani Městský, ani Vrchní soud v Praze. Janoušek a jeho advokáti tehdy předložili například znalecké posudky, údajně prokazující lobbistovu závislost na alkoholu a dalších návykových látkách. Obhajoba poukazovala také na údajnou poruchu zorného pole a na možnost, že Janouškovy rozeznávací schopnosti mohl ovlivnit chronický subdurální hematom v mozku.
Městský soud v Praze bude o případné obnově řízení znovu rozhodovat 20. května, původně žádost Janouškovy obhajoby zamítl.
