Za stomatologickou péči pacienti zaplatí více. Za poslední půlrok zdražily hlavně protetické výrobky, tedy zubní korunky, můstky nebo snímací náhrady. Od ledna se totiž změnil sazebník pro zubní techniky. Po zhruba třiceti letech zohlednil nové materiály i využívané metody, což se promítlo i do kalkulací cen. Někteří zubaři navíc říkají, že kvůli vysoké inflaci budou muset zdražovat dál.
Implantát s korunkou stojí až třicet tisíc korun. Ceny u zubařů rostou
6 minut
Události: Ceny u zubařů rostou
„Od nového roku máme nový ceník protetických výrobků,“ řekl člen představenstva České stomatologické komory Rudolf Jakl. U některých výrobků se tak podle něj ceny zvýšily až o třicet procent. Například snímací náhrada typu skelet se dříve pohybovala mezi osmi a deseti tisíci, nyní je to třináct až patnáct tisíc. „Logicky se to nejvíce dotkne těch, kteří buď svým přístupem nebo souhrou dalších okolností o nějaké zuby přišli a potřebují je nahradit. Tam je navýšení cen markantní,“ dodal Jakl.
Doplatek u korunky se nyní pohybuje od pěti do patnácti tisíc. Za celý implantát s korunkou může dát pacient až třicet tisíc. V řádu stovek korun zdražily také fotokompozitní, takzvané bílé, plomby. Jejich cena se v některých ordinacích může blížit i ke třem tisícům.
Že u náhrad poskočila cena nejvýrazněji, potvrzují i zubní technici. Některé materiály se přestaly používat úplně. „U můstku, který byl zepředu ofazetovaný jakoby estetickou záležitostí, zmizela obyčejná pryskyřice, která byla nekvalitní, měnila barvu, byla měkká,“ vysvětlila prezidentka Komory zubních techniků Alexandra Seidlová.
I do práce laboratoří a zubařů se přitom promítají vyšší náklady – například za energie. Ceny tak pravděpodobně porostou dál. „Pokud si zubní praxe bude chtít zachovat nějakou rentabilitu, tak nevidím jinou cestu než zvýšení cen minimálně o deset procent,“ řekl Jakl.
Nedostatek zubařů
Vedle rostoucích cen mají pacienti v Česku ještě jeden velký problém – chybí zubaři. Podle stomatologické komory je jich obecně v zemi dostatek, situaci ale komplikuje fakt, že část z nich nemá uzavřené smlouvy s pojišťovnami. Pacient tak u nich musí za každé ošetření platit.
Potíže s dostupností péče jsou dlouhodobé. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) by chtěl proto víc zapojit i dentální hygienisty nebo například studenty.
V některých případech hledají dlouho bez úspěchu i obce. „Skutečně jsou regiony, kde VZP opakovaně vypisuje výběrová řízení, nabízí nové smlouvy stomatologům, a to třeba i rok a déle. Jsou oblasti, kde se nám zkrátka nedaří nové lékaře zajistit. Jedná se zejména o menší obce,“ sdělila mluvčí VZP Viktorie Plívová.
Pojišťovna tak pro ně chystá nové bonifikační programy. Podle Válka situaci komplikuje i fakt, že část zubařů nemá smlouvy s pojišťovnami. Je to zhruba deset procent ordinací. „Dokážu si představit, že vytvoříme větší prostor pro dentální hygienistky, hygienisty a umožníme jim, aby se podíleli na preventivních prohlídkách nebo že studenti budou muset v rámci posledního ročníku dělat výkony na pojišťovnu,“ nastínil. Jednat by o tom se zástupci pojišťoven a stomatologů měl resort v nejbližších dnech.
Například v asi dvoutisícovém Bochově na Karlovarsku trvalo několik let, než se podařilo obsadit ordinaci. „Jsme rádi, že se nám podařilo mladého doktora najít. Snažili jsme se mu všemi možnými prostředky vyjít vstříc,“ uvedl starosta Miroslav Egert (HNHRM Bochov).
Obec investovala dva a půl milionu, několik dalších pak sám zubař. Nyní má registrovaných na osmnáct set pacientů. A někteří dojíždí i z větší vzdálenosti. „To je tak jednou tolik, co je zdravá norma, ta únosná hranice. Protože my teď objednáváme na listopad, když někdo něco potřebuje,“ přiblížil stomatolog David Irman.
V přepočtu na počet obyvatel je na tom s množstvím zubařů nejlépe Praha. U ní je tato hodnota dvojnásobná proti Ústeckému, ale i Středočeskému kraji. Ve většině regionů připadá jeden zubní lékař na dva tisíce obyvatel.
