V novém volebním modelu agentury Kantar hnutí ANO vykázalo tak jako o měsíc dřív pokles preferencí. Nadále však podle průzkumu zůstává s náskokem na prvním místě. U zbylých stran se podpora voličů jeví podle modelu stabilně, meziměsíčně se změnila nanejvýš o procentní bod. Pokud by strany kandidovaly samostatně, do sněmovny by se dostalo šest subjektů. Průzkum, který ukazuje aktuální rozložení politické podpory, zpracovala agentura pro Českou televizi.
Hnutí ANO si v modelu Kantaru dál pohoršilo, pětikoalice by ale většinu neměla
V modelu pro jednotlivé strany hnutí ANO získalo 32 procent, meziměsíčně je to o 2,5 procentního bodu méně. Ze začátku roku to přitom vypadalo na růst preferencí, když v lednovém modelu dosahovalo hnutí na 35 procent, další příliv pak naznačil únorový model, ovšem to se už v březnu nepotvrdilo, a nynější měření tak ukazuje na další pokles.
Na druhé pozici je podle průzkumu ODS s 15,5 procenta, oproti březnu je to zisk menší o půl procentního bodu. Naopak o půl procentního bodu lepší výsledek mají v modelu Piráti s jedenácti procenty. O procentní bod lépe by na tom byla SPD s devíti procenty i STAN se 7,5 procenta. TOP 09 se pak díky půl procentnímu bodu navíc dostala v modelu na pět procent, tedy hranici určující, které strany se dostanou do Poslanecké sněmovny.
K hranici by pak měly nejblíže KDU-ČSL i Přísaha, které v průzkumu shodně vykázaly 3,5 procenta. Za nimi by byla SOCDEM s třemi procenty a pak KSČM a Zelení s 2,5 procenta. Ostatní by neměli ani dvě procenta.
Na základě preferencí z posledních tří průzkumů provedl Kantar modelování počtu mandátů, které by politické subjekty získaly, pokud by se volby do dolní komory konaly v době sběru dat. Přepočet provedli přesně tak, jak by probíhal po sečtení hlasů ve volbách.
Hnutí ANO by získalo 96 mandátů, ODS 41, Piráti 26, SPD 22 a STAN 15. U TOP 09 je podle Kantaru pravděpodobnost překročení pětiprocentní hranice z posledních měřeních na šestnácti procentech. Současná vládní pětikoalice by nyní neobhájila většinu, získala by pouze 82 mandátů. Zejména u TOP 09 a KDU-ČSL totiž hrozí, že pokud by kandidovaly samostatně, do sněmovny by se nedostaly, tedy by nepřispěly žádným mandátem.
V koalici mandátů více, ne dost na většinu
A právě za situace, že by se voleb v době sběru dat zúčastnila koalice SPOLU (složená z ODS, TOP 09 a KDU-ČSL) tak jako v roce 2021, ovšem už ne koalice Pirátů a STAN, by hnutí ANO mělo 32,5 procenta. Oproti březnu by to bylo o tři procentní body méně, avšak ve srovnání s posledními sněmovními volbami o 5,5 procentního bodu více.
O 5,5 procentního bodu horší výsledek ve srovnání s tímto hlasováním z roku 2021 by pak měla koalice SPOLU, která v tomto modelu vykazuje 22,5 procenta. Meziměsíčně nicméně jde o nárůst o procentní bod.
Piráti by zůstávali na jedenácti procentech. SPD i STAN by si polepšily o procentní bod na devět procent, respektive 7,5 procenta.
Z modelování mandátů na základě dat z posledních tří průzkumů pak vyplývá, že by ANO získalo 90 mandátů, koalice SPOLU by dosáhla na 53 křesel. Piráti by jich získali 23, SPD pak 21 a STAN by měl 13. Současná vládní koalice SPOLU, Pirátů a STAN by disponovala 89 mandáty. Naopak současná opozice by získala většinu, a to 111 mandátů.
Spokojenost s politickou situací
Za zmínku stojí také vývoj v hodnocení politické situace. Zatímco ke konci loňského roku se podíl občanů spokojených s politickou situací propadl až k šestnácti procentům, na úroveň, kde bylo takto nízké hodnocení naposledy začátkem roku 2021, tak první měření roku 2024 ukázalo na stabilizaci a návrat na hladinu spokojenosti ve výši 22 procent.
Únorový i březnový průzkum tuto stabilizaci potvrdil. Nejnovější data pak naznačují další nárůst, aktuálně je podle dotazování s politickou situací spokojeno 27 procent lidí, tedy o čtyři procentní body více než před měsícem.
ZPRÁVA KE STAŽENÍ: 92. vlna průzkumu Trendy Česka
Aktuální průzkum pro ČT v rámci pravidelného projektu Trendy Česka provedla společnost KANTAR CZ, s. r. o. Sběr dat probíhal ve dnech 22. 4. až 10. 5. 2024 na reprezentativním vzorku 1200 respondentů, který odráží reálné sociodemografické rozložení společnosti (pohlaví, věk, kraj, vzdělání, místo bydliště).
Do volebního modelu pro jednotlivé strany vstoupilo 1008 respondentů. Jedná se o respondenty, kteří nevylučují svou účast ve volbách a nepovažují za pravděpodobné, že volbu své preferované strany změní. Statistická chyba tohoto volebního modelu se v aktuální vlně měření pohybuje u jednotlivých stran v rozmezí +/− 1,1 (u stran s nízkým ziskem) až 3,5 (u stran s vysokým ziskem) procentního bodu.
Do volebního modelu počítajícího s koalicí vstoupilo 989 respondentů. Jedná se o respondenty, kteří nevylučují svou účast ve volbách a nepovažují za pravděpodobné, že volbu své preferované strany změní. Statistická chyba tohoto volebního modelu se v aktuální vlně měření pohybuje u jednotlivých stran v rozmezí +/− 1,1 (u stran s nízkým ziskem) až 3,5 (u stran s vysokým ziskem) procentního bodu.