Generál Pavel končí ve vedení NATO. Do politiky nejdu, ale krmit holuby zatím taky ne, říká

Nahrávám video
Rozhovor Lukáše Dolanského s generálem Petrem Pavlem
Zdroj: ČT24

Armádní generál Petr Pavel po třech letech skončil v čele Vojenského výboru NATO. Po návratu z Bruselu bude ještě několik měsíců v české armádě, pak odejde ve svých 57 letech do vojenského důchodu. Krmit holuby v parku prý ale neplánuje. Chce se dál věnovat obraně a bezpečnosti, rád by také přednášel na univerzitě. Naopak do politiky se zapojovat nechce. Řekl to v rozhovoru se zpravodajem ČT v Bruselu Lukášem Dolanským.

Podle Pavla se v posledních letech změnila celková bezpečnostní situace k horšímu. „Po velkých očekáváních ze začátku 90. let a z počátku nového tisíciletí, kdy jsme všichni chtěli věřit, že nastává období partnerství, všeobecného porozumění a budování dobrých vztahů, došlo k poměrně velkému ochlazení,“ připomíná.

Jasný signál o obratu k horšímu podle něj přišel v roce 2008 za války mezi Ruskem a Gruzií o separatistické regiony Jižní Osetie a Abcházie. Obě do té doby gruzínské oblasti jsou od té doby fakticky okupovány Ruskem. „Následná anexe Krymu, Islámský stát v Sýrii a Iráku a řada dalších nás vedly k nepříjemnému probuzení, že bezpečnostní situace nebude úplně růžová,“ dodává Pavel.

Nahrávám video
Generál Pavel končí na nejvyšším vojenském postu v NATO
Zdroj: ČT24

Situace je podle něj oproti době před třemi lety, kdy do funkce v NATO nastupoval, lepší v tom, že si problémy více uvědomujeme. „Nejen díky tomu, že jasně chápeme, že Rusko pro nás je byť potenciální, ale závažnou bezpečnostní hrozbou. Zároveň jsme si uvědomili, a to bohužel vzhledem k mnoha útokům teroristů i na území členských států Aliance, že problém terorismu není nic vzdáleného, ale že se nás to týká dnes a v našich zemích,“ říká.

Na některé výroky českých politiků koukají v NATO s nedůvěrou

Přestože se NATO nezabývá vnitropolitickou situací v členských zemích a nevměšuje se do ní, podle Pavla ji ale velmi pozorně sleduje. „Každé slovo, které vede negativním směrem, rezonuje velice silně. Některá prohlášení našich politiků v minulosti neměla úplně pozitivní ohlas,“ uvádí.

„Například prohlášení, že Rusko není hrozbou. Informace o tom, že by ČR mohla být jednou ze zdrojových zemí novičoku, a potom debata, jestli to byla, nebo nebyla výroba. Zpochybňování našich zpravodajských služeb. V poslední době i zpochybňování naší účasti v zahraničních misích. To jsou všechno věci, na které se naši alianční partneři dívají s jistou dávkou nedůvěry – jestli skutečně víme, co chceme a kam patříme,“ vysvětluje Pavel.

Upozorňuje však, že je důležité odlišovat slova a činy. Česko se totiž účastní všech hlavních aktivit a operací Severoatlantické aliance a plní většinu svých závazků. Některá prohlášení politiků ale podle Pavla pohled na Česko zamlžují. O kontroverzních výrocích prý mluvil na summitech i s prezidentem Milošem Zemanem, avšak bez výsledku.

Tři roky v NATO? Úžasná životní zkušenost

Pavel byl šéfem Vojenského výboru NATO, nejvyššího vojenského orgánu Aliance, od června 2015. Do funkce byl zvolen jako první zástupce z východoevropských členských zemí Aliance. „Pro mě to byla úžasná životní zkušenost, prestižní záležitost reprezentovat ČR v takovéto pozici. Bylo to pro mě i ohromným rozšířením perspektiv, které jsou někdy naším malým českým dolíčkem trochu zkreslené.“

„Nejhorším naopak bylo období velice napjatých vztahů s Ruskem, které stále ještě trvá. A vědomí, že se jakéhokoli pokroku dosahuje velice těžko, bolestně a dlouhodobě,“ dodává.

Pavel bude v Bruselu působit do poloviny července, pak ho ještě čeká pár měsíců v uniformě české armády. Chce být ještě k dispozici ministrovi obrany nebo náčelníkovi generálního štábu. Závazek v české armádě mu skončí letos v listopadu, kdy mu bude 57 let a odejde do tzv. vojenského důchodu.

„Když mluvím o důchodu, tak o vojenském důchodu. Ne o tom, že bych se těšil na krmení holubů v parku. Ale vzhledem k tomu, že už není kam dál jít v uniformě, tak budu muset uvažovat o něčem jiném. Chtěl bych dělat něco, kde budu moct být sám sobě svým pánem,“ uvádí. Rád by se prý věnoval bezpečnosti, obraně, poradenství nebo akademické práci, například přednáškám nebo práci v think-tanku.

Politika ani prezidentský úřad mě neláká

Opakovaně se spekulovalo o zapojení Petra Pavla do politiky, tam se ale generál nechystá. „Politika mě neláká. V našich podmínkách je spojena s politickými stranami a musím říct, že v poslední době mě žádná z politických stran a jejich program neoslovil natolik, abych se s nimi chtěl spojit,“ říká. Kandidovat do Senátu jako nezávislý do budoucna úplně nevylučuje, v nejbližší době s tím ale nepočítá.

Generálovo jméno se objevovalo i před posledními prezidentskými volbami. „Já jsem to považoval spíš za frustraci z toho, že možná nebyl dostatek osobností, které by byly modelem pro dalšího prezidenta. Takže se najednou vyrojilo mnoho jmen a někdo mezi ně zařadil i to moje. Já jsem si toho velice cenil, ale na druhou stranu jsem o tom nikdy vážně neuvažoval,“ zdůrazňuje Pavel.

Prezidentem by podle něj měl být někdo, kdo se politice věnuje a dokáže se v ní orientovat. „A to rozhodně nejsem já,“ dodává končící šéf Vojenského výboru NATO.

Sedmapadesátiletý armádní generál Petr Pavel zastával post šéfa Vojenského výboru NATO, nejvyššího vojenského orgánu Aliance, od června 2015 do listopadu 2018. Do funkce byl zvolen jako první zástupce z východoevropských členských zemí Aliance. Předtím působil jako náčelník generálního štábu české armády.

Svou vojenskou kariéru začínal na nižších velitelských pozicích u výsadkářů, později například velel speciálním silám. Začátkem 90. let na sebe upozornil v misi UNPROFOR v Chorvatsku, když jeho jednotka osvobodila skupinu francouzských vojáků uvězněných mezi bojujícími stranami. Za svůj čin tehdy dostal francouzský Řád Čestné legie a českou medaili Za hrdinství.

Ve funkci předsedy Vojenského výboru NATO ho vystřídal maršál britského vojenského letectva Stuart Peach, který k RAF nastoupil v roce 1977, od předloňského července působil jako náčelník generálního štábu britské armády. Velel například britské intervenci v Libyi v roce 2011, která napomohla svržení diktátora Muammara Kaddáfího.

Petr Pavel
Zdroj: Kateřina Šulová/ČTK

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoRoste počet kybernetických podvodů, jejich úspěšnost i způsobené škody

Přibývá pokusů o kybernetické podvody i škody, které pachatelé působí. Jen v prvním čtvrtletí se pokusili vylákat z klientů bank přes čtyři miliardy korun. Většinu peněz se podařilo peněžním ústavům zachránit. I tak je celková škoda skoro 800 tisíc korun – oproti minulým rokům výrazně stoupla. Podvodníci navíc mění strategii a využívají nové technologie, včetně umělé inteligence. Kvůli tomu jsou podvody hůř rozpoznatelné, levnější na výrobu a je jich výrazně víc. Útoky cílí na konkrétní osoby a spoléhají na lidskou chybu. Častěji se soustředí na mladší generaci. Jednou z nejčastějších metod je podvodné volání. Pachatelé se vydávají za policistu nebo pracovníka banky a snaží se přimět oběť, aby někam převedla peníze nebo poskytla vzdálený přístup k účtu – jinak o úspory přijde.
před 4 hhodinami

Svoboda veřejnoprávních médií bude zachována, uvedl Šťastný

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) vnesl do návrhu zákona o médiích veřejné služby několik pojistek, které garantují zachování nezávislosti České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo), prohlásil předseda poslaneckého klubu Motoristů Boris Šťastný. Podle něj mají obě instituce možnost navrhnout změny v zákoně, jimiž se bude vláda zabývat. Šťastný v Interview ČT24 také uvedl, že financování veřejnoprávních médií bude garantováno. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 5 hhodinami

VideoPožárů skládek odpadů přibývá, příčinou může být i špatné třídění

V Česku přibývá požárů skládek odpadů. Hasiči jich v posledních letech evidují kolem pěti set ročně. Letos už to bylo zhruba osm desítek případů, riziková sezona přitom teprve přichází. Kvůli riziku požárů se hasiči a inspektoři zaměřují na kontroly skládek, dosud udělili pokuty za skoro dva miliony korun. Stále častěji hraje roli i špatné třídění odpadu. Jeden z posledních zásahů hlásí hasiči na skládce u Dobřan na Plzeňsku, požár tam likvidovali ve středu ráno už podruhé za poslední týden. Příčina požáru tam není jasná.
před 5 hhodinami

Sněmovna v úvodním kole podpořila koaliční návrh zrušit nominační zákon

Poslanci ve středu odpoledne v úvodním kole podpořili návrh zrušit nominační zákon. Ten podle předkladatelů z řad koalice neplní účel. Předloha odolala návrhům na zamítnutí i na vrácení k dopracování, které vznesla opozice. Na programu byla také předloha o stanovení předporodního rodičovského příspěvku v pevné částce patnáct tisíc korun měsíčně. Opozice znovu neprosadila debatu o budoucnosti veřejnoprávních médií. Pirátský předseda Zdeněk Hřib neuspěl ani s návrhem, aby poslanci projednali rozdělování zemědělských dotací.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Agrofert může opět čerpat dotace, rozhodl zemědělský fond

Vložení akcií Agrofertu do svěřenského fondu RSVP Trust je v souladu s národní i evropskou legislativou, od 20. února tak není důvod, aby holding nemohl čerpat dotace Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF) nebo se nemohl účastnit jeho veřejných zakázek. Fond to uvedl s tím, že k uvedenému závěru došel na základě vyhodnocení nezávislých právních analýz. Současně uvedl, že nebude zpětně vymáhat nárokové evropské dotace, které Agrofert dostal v letech 2017 až 2021, tedy v době, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) premiérem.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Odbory ČT a ČRo s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily stávkovou pohotovost

Odbory České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost kvůli chystanému vládnímu návrhu zákona o médiích veřejné služby a návrhu poslanců na omezení poplatků. Připojila se i regionální studia. Připravovaný zákon mimo jiné převádí financování veřejnoprávních médií z poplatků na státní rozpočet. Odpoledne se setkal premiér Andrej Babiš (ANO) s generálním ředitelem ČT Hynkem Chudárkem. Podporu veřejnoprávním médiím ve středu vyjádřili i studenti.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

„Piji a jím jen dvakrát denně.“ Průzkum odhaluje nedostatky péče o lidi s postižením

Polovina lidí s nejtěžším postižením celkově nedostává dostatečnou péči – tyto osoby mnohdy nemohou uspokojovat ani základní potřeby a okolo čtyřiceti až padesáti procent z nich se omezuje v jídle, pití či užívání toalety, vyplývá ze studie a průzkumu agentury PAQ Research a organizace Asistence. Podle nich zároveň třetina dospělých s vážným handicapem nepovažuje svůj život a podmínky za důstojné. Z výzkumu podle autorů vyplývá potřeba vyšší podpory lidí s nejtěžším postižením a jejich rodin.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Studenti demonstrovali na podporu ČT a ČRo, Klempíř za nimi nepřišel

Studenti v centru Prahy protestovali proti zákonu, který počítá se změnou financování Českého rozhlasu (ČRo) a České televize (ČT) a který podle nich může zásadně ovlivnit jejich fungování. Protestní akce zorganizovaná studenty sdruženými v iniciativě Média nedáme! začala v poledne na náměstí Jana Palacha, odkud se účastníci vydali na pochod k ministerstvu kultury. Šéf resortu Oto Klempíř (za Motoristy) i přes výzvy ale za studenty nepřišel. Protesty se konaly i v dalších městech.
před 9 hhodinami
Načítání...