V České republice loni nejvýznamněji působily zpravodajské služby Ruska a Číny. Rusko vedlo informační válku v souvislosti s ukrajinským a syrským konfliktem, Čína se soustředila na rozšiřování vlivu v české politice a ekonomice. Vyplývá to z výroční zprávy Bezpečnostní informační služby (BIS).
Ruští špioni vedou v ČR informační válku, čínští usilují o vliv, říká zpráva tajné služby
Ruská aktivita je mimořádná. Není vyloučeno, že Praha je v tomto ohledu ohniskem zvláštního zájmu.
Mezi zpravodajskými silami cizích států, které působí v ČR, stejně jako v minulých letech dominovaly podle BIS zpravodajské služby Ruské federace. „Značná část ruských důstojníků působila pod diplomatickým krytím ruské diplomatické mise, která zůstávala početně stále velmi disproporční vůči ostatním diplomatickým zastoupením, včetně velmocí jako USA nebo ČLR,“ uvedla BIS ve zprávě.
Bývalý ministr vnitra František Bublan upozornil navíc na ruské specifikum; většina zemí, která má v Česku zastoupení i se zpravodajským důstojníkem, podle Bublana na zpravodajce sama upozorní, důstojníci prý dokonce sami nabízí spolupráci českým bezpečnostním složkám. Rusko ale o svých agentech mlčí.
Případné vypovídání ruských agentů krytých diplomacií je přitom problematické, protože vždy následuje ambasádní odveta. „Naše obsazení ambasády v Moskvě je neporovnatelně menší než to jejich tady, takže když my vypovíme ruského diplomata, oni to tolik nepocítí, zatímco když to Rusové udělají nám, tak to je bolestný zásah,“ uvádí někdejší velvyslanec v Moskvě Petr Kolář.
Hrozby před ruským působením se sice ve zprávách tajných služeb opakují každý rok, letos je kontrarozvědka popsala zatím nejkonkrétněji (viz infobox), a předseda vlády Bohuslav Sobotka ubezpečuje veřejnost, že na zprávy tajné služby vláda reaguje průběžně – a zveřejněná zjištění tak pro ni nejsou překvapivá. Například ministerstvo vnitra nabírá experty na monitorování především ruské propagandy.
Rozpor mezi partnerstvím a slíděním
Čínští diplomaté a špioni podle BIS loni dál prohlubovali svůj vliv mezi českými politiky a také v dalších složkách státní moci, Čína posilovala i v české ekonomice, když loni rozjela miliardové investice finanční skupina CEFC a začala pronikat mimo jiné do médií, bankovnictví a průmyslu.
„Překvapuje mě, že nárůst čínských zpravodajských služeb jde proti duchu snahy ČR upevňovat strategické partnerství s Čínou. Pokud si Čína myslí, že upevňování partnerství znamená posilování zpravodajské činnosti, tak by na to měla česká politická reprezentace nějak reagovat,“ uvedl pro Českou televizi bývalý náčelník Vojenské zpravodajské služby Andor Šándor.
Obdobně mluví také občanský demokrat předseda stálé sněmovní komise pro kontrolu BIS Marek Benda. „Musíme vědět, že na světě jsou země, které jsou minimálně našimi soupeři, které nás neberou jako spojence a snaží se nás vytěžit. A pak je na jednotlivých politicích, nakolik si s nimi rozvíjejí přátelské kšefty.“
Šéf komunistů Vojtěch Filip ruské a čínské aktivity naopak bagatelizuje. „Vliv je stejný jako z americké a německé strany. Nevnímám to jako riziko.“ Podle komunistického poslance Zdeňka Ondráčka ani neveřejná část neobsahuje nic, co by vedlo k vyhoštění diplomatů.
Převaděčská síť v Česku neexistuje
V souvislosti s migrační krizí nebyla podle BIS zaznamenaná na území Česka žádná mezinárodní převaděčská síť organizující tranzit uprchlíků. „V ČR byli zjištěni v zásadě jen jednotlivci nebo malé kriminální skupiny, které v omezeném rozsahu nabízely uprchlíkům dopravu a služby,“ tvrdí BIS.
Českou republiku podle výroční zprávy ohrožují v zásadě stejné hrozby spojené s migrací jako Francii, Belgii či Německo. „Riziko jejich naplnění je však zatím řádově nižší, což odpovídá průběhu migrační vlny a jejím dopadům na ČR v roce 2015,“ ujistila BIS.
Česko by se podle zpravodajců mohlo potýkat s problémy později po integraci velkého množství lidí z kulturně odlišného prostředí po celé Evropě. Mohly by vznikat uzavřené a nepřátelské komunity.
GALERIE
BIS varuje
Pro extremisty byla zásadním faktorem uprchlická krize
Pravicová extremistická scéna byla podle BIS i nadále atomizovaná a soustředěná primárně na sebe a své problémy. V souvislosti s nástupem migrační krize se však začala vyvíjet a docházelo k navazování kontaktů jak mezi extremistickými subjekty mezi sebou, tak mezi nimi a neextremistickými protiuprchlickými subjekty.
Podle odborníka na extremismus Miroslava Mareše z Masarykovy univerzity odpovídají informace o spolupráci mezi pravicovými extremisty minulému roku. Pravicová extremistická scéna je podle něj v současné době opět nejednotná. „Vzájemné půtky přetrvávají,“ uvedl Mareš.
V souvislosti s pravicovými extremisty upozornila BIS na razantní útlum protiromských aktivit. „Nebyly zorganizovány žádné větší protiromské demonstrace a vztah majority a romské menšiny byl na standardní úrovni.“
Hlavním mobilizačním faktorem levicových extremistů byla také uprchlická krize. Angažovali se především v různých protiakcích proti demonstracím z pravé strany spektra. Podle BIS pokračovali dále příznivci radikální levice se žhářskými útoky. Jejich terčem byla vozidla policie a také majitele pražské restaurace Řízkárna, údajně kvůli vykořisťování jeho zaměstnanců.
K teroristům do Sýrie vycestovalo sedm lidí
S ohledem na situaci na Blízkém východě monitorovala BIS dvě skupiny rizikových osob. První tvořili ti, kteří projevili sympatie k ideologii a činům IS nebo některému z podobných uskupení. U mladší generace tuzemských muslimů odhalila několik sympatizantů, žádný z muslimů ale neměl na islamistická uskupení vazby.
Druhá skupina se skládala z lidí, ke kterým BIS zjišťovala informace o jejich odjezdech z ČR se záměrem připojit se k teroristickým organizacím v Sýrii. Jednalo se celkem o sedm osob původem z islámského světa, které krátkodobě pobývaly v ČR.
Návrat těchto lidí do EU by podle zprávy BIS představoval vážnou bezpečnostní hrozbu z hlediska účasti na teroristických útocích. Získané informace česká kontrarozvědka sdílela v rámci domácí i zahraniční bezpečnostní komunity.
„Pokud jde o otázku potenciálního teroristického útoku, i ve zprávě se jasně píše, že je potenciální,“ upozornil předseda vlády Bohuslav Sobotka. „Mohu znovu potvrdit, že nemáme žádné informace, které by se týkaly konkrétní, aktuální hrozby. Pokud by jakékoliv jiné poznatky byly, budeme na to z pohledu bezpečnostních složek reagovat.“