Exekutor Juraj Podkonický čelí kárné žalobě, kterou na něj podal ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS). Případ se týká obcházení zákonných pravidel o zastavování takzvaných bagatelních exekucí, tedy exekucí na menší dlužené částky peněz. V tiskové zprávě o tom informovalo ministerstvo. Mimořádnou kontrolu v Podkonického úřadu iniciovala organizace Člověk v tísni.
Novela exekučního řádu loni exekutorům uložila povinnost zastavit exekuce na částky do 1500 korun, u kterých se v posledních třech letech nepodařilo vymoci žádné peníze a věřitel nesložil zálohu 500 korun. Dluhový expert Člověka v tísni Daniel Hůle ale v létě upozornil na to, že exekutor Podkonický zřejmě toto pravidlo obchází.
V některých případech byla totiž krátce před vypršením dané lhůty uhrazena z dlužné částky jedna koruna, a to často bez vědomí dlužníka, tedy někým třetím. Příslušná exekuční řízení tak pokračovala dál.
„S ohledem na závažnost pochybení podal 9. února 2023 ministr spravedlnosti Pavel Blažek návrh na zahájení kárného řízení k Nejvyššímu správnímu soudu,“ uvedlo ministerstvo k výsledkům mimořádné kontroly, kterou zahájilo v červenci. Doplnilo, že Podkonický se proti závěrům kontroly bránil námitkami, jimž ministerstvo nevyhovělo.
Zřejmě jiný právní názor, říká exekutor
Na stížnost reagoval Podkonický pro Radiožurnál s tím, že ministerstvo zřejmě zastává jiný právní názor než on. „Soudní exekutor jakékoliv plnění buď od dlužníka, nebo případně od třetích osob, nemůže odmítnout,“ uvedl. „Nezávislý kárný senát Nejvyššího správního soudu rozhodne. Obsáhleji se k tomu budu vyjadřovat až po vydání kárného rozhodnutí,“ dodal.
Exekutorská komora v pondělí vzkázala, že Podkonického kárné řízení nebude podrobněji komentovat, a to mimo jiné proto, že nezná detaily případu. „Bez ohledu na skutkový stav věci však lze jen znovu připomenout, jak důležitá je systémovost přijatých řešení a ruku v ruce s tím kvalita právní úpravy. Už při tvorbě novely exekučního řádu Exekutorská komora upozorňovala, že pro věřitele je jednodušší zajistit úhradu plnění exekuce ve výši několika korun než zálohu na další vedení exekuce ve výši 500 Kč,“ sdělila mluvčí stavovské organizace Eva Rajlichová. „Někteří věřitelé skutečně takto postupovat mohou, aby zabránili tomu, že se jimi zahájená exekuce zastaví,“ podotkla.
Člověk v tísni: Mohl se obohatit až o desítky milionů korun
Ministerstvo k věci již loni obecně uvedlo, že jestliže by třetí osoba plnila proti vůli dlužníka, šlo by o plnění bez právního důvodu, a tedy o bezdůvodné obohacení. Nastalou situaci by dlužník mohl řešit podáním návrhu na zastavení exekuce, zmínil úřad.
Mluvčí ministerstva Vladimír Řepka doplnil, že úřad na Podkonického v minulosti podal šest dalších kárných žalob. Ve společném řízení o prvních dvou dostal exekutor napomenutí. V řízení o zbývajících čtyřech pak byl rovněž uznán částečně vinným a v prosinci 2013 dostal pokutu 25 tisíc korun.
Také Člověk v tísni na Podkonického činnost upozorňoval už dříve. Loni v únoru ho vyzval k navrácení peněz za osobní doručování, pokud je dlužníkům naúčtoval neoprávněně. Podle humanitární organizace existuje podezření, že se ve statisících podobných případů v rámci takzvaného milostivého léta obohatil řádově až o desítky milionů korun. Podkonický se proti tvrzením o falšování doručenek ohradil.
