Finalisty soutěže o Evropské hlavní město kultury 2028 (EHMK) se v pátek stala města Broumov na Náchodsku a České Budějovice, oznámila v Praze předsedkyně mezinárodní poroty Else Christensen-Redzepovicová. Za českou stranu byly přihlášeny ještě Brno a Liberec. O držiteli titulu se rozhodne příští rok.
„Titul Evropské hlavní město kultury v průměru přináší mimořádný nárůst HDP o 4,5 procenta na obyvatele. Efekt začíná působit dva roky před samotným začátkem kulturního roku a trvá až pět let po jeho skončení. Ekonomiku posilují investice do infrastruktury, do samotného programu, ale zejména příliv domácích i zahraničních turistů,“ uvedl ředitel státní agentury CzechTourism Jan Herget. Centrála chce podle něj představit ve světě všechny finalisty soutěže.
Akce je iniciativou Evropské unie, jejímž cílem je zdůraznit bohatství a rozmanitost evropských kultur, jejich společné aspekty i tradice. Podle pořadatelů chce také poukázat na to, že Evropa byla centrem bohatého a rozmanitého uměleckého rozvoje a evropská města hrála významnou úlohu při tvorbě a šíření kultury.
„Bylo to velice náročné, od začátku nám říkali, že jsme outsideři celé soutěže, jelikož město Broumov je v celé historii soutěže nejmenší kandidát,“ řekla v pátek koordinátorka broumovské kandidatury Marie Silondi. „Byly dva tábory, jedni říkali, že to nemůžeme vyhrát právě kvůli velikosti, a druzí nás podporovali, protože cítili tu obrovskou urgenci, kterou oblast Broumova má,“ uvedla.
„Hlavní idea projektu je kreativní poutnictví, poutnictví myslí a časem, je to způsob života, který chceme prožívat jako Evropské hlavní město kultury,“ řekla Silondi. V dalších šesti měsících koordinátory kandidatury čeká rozpracování přihlášky o další kritéria. „Je pro nás obrovské zadostiučinění, že jsme do toho šli, a bereme to i jako zprávu pro další malá evropská města,“ doplnila.
Dvě města se podporovala
„Pro nás je to fantastický signál, že směr, kterým jsme šli, je relevantní nejen pro nás, ale i pro to, kam chce směřovat Evropa. Náš projekt je hodně zaměřený na spolupráci s obyvateli města, propojení lidí, krajiny a institucí, vytvářelo se permakulturní prostředí,“ řekla za českobudějovickou kandidaturu Anna Hořejší.
„To, že jdeme do druhého kola, je pro nás potvrzení, že jsme na dobré cestě, a jsme velmi rádi, že jdeme do druhého kola s Broumovem. Už během kandidatury jsme spolu konzultovali některé projekty a podporovali jsme se navzájem, protože tam cítíme společnou energii,“ doplnila Hořejší.
V Liberci a v Brně panuje zklamání
„Jsme z toho velmi zklamaní, protože si myslíme, že jsme projekt měli velmi dobrý a inovativní. Nicméně je to soutěž a uspěla jiná města,“ řekl brněnský radní pro kulturu Marek Fišer (Piráti) za jednoho z neúspěšných uchazečů.
„Jsme samozřejmě zklamáni. Máme za sebou tři roky práce a věřili jsme, že šanci dostanou všechna čtyři kandidátská města, nicméně jury rozhodla tak, jak rozhodla,“ uvedl náměstek primátora pro školství v Liberci Ivan Langr (Starostové pro Liberecký kraj).
Doplnil, že detaily rozhodnutí a zprávu o silných a slabých stránkách projektu Liberec dostane do dvou měsíců. „Strategie kultury na léta 2022 a 2029 pořád platí a cíle, které jsou v ní nastavené, samozřejmě budeme plnit tak jako tak. To EHMK mohl být nástroj, jak to vše zintenzivnit a urychlit,“ dodal.
Pro každý rok jsou vybrané dva členské státy, v roce 2028 to bude Česká republika a Francie. Za více než 35 let titul získala dvě česká města – v roce 2000 Praha a o 15 let později Plzeň.
„Příprava na kandidaturu konkrétního města, to je několik let soustavného úsilí množství lidí. Města, která byla držiteli titulu Evropské hlavní město kultury, pak ovšem z tohoto titulu profitují i řadu let po jeho získání, a to třeba prostřednictvím nárůstu cestovního ruchu. Zde mohu uvést svou osobní zkušenost Plzně z roku 2015,“ řekl ministr kultury a bývalý primátor Plzně Martin Baxa (ODS).
