Finalisty soutěže o Evropské hlavní město kultury 2028 (EHMK) se v pátek stala města Broumov na Náchodsku a České Budějovice, oznámila v Praze předsedkyně mezinárodní poroty Else Christensen-Redzepovicová. Za českou stranu byly přihlášeny ještě Brno a Liberec. O držiteli titulu se rozhodne příští rok.
Evropským hlavním městem kultury se mohou stát České Budějovice či Broumov
„Titul Evropské hlavní město kultury v průměru přináší mimořádný nárůst HDP o 4,5 procenta na obyvatele. Efekt začíná působit dva roky před samotným začátkem kulturního roku a trvá až pět let po jeho skončení. Ekonomiku posilují investice do infrastruktury, do samotného programu, ale zejména příliv domácích i zahraničních turistů,“ uvedl ředitel státní agentury CzechTourism Jan Herget. Centrála chce podle něj představit ve světě všechny finalisty soutěže.
Akce je iniciativou Evropské unie, jejímž cílem je zdůraznit bohatství a rozmanitost evropských kultur, jejich společné aspekty i tradice. Podle pořadatelů chce také poukázat na to, že Evropa byla centrem bohatého a rozmanitého uměleckého rozvoje a evropská města hrála významnou úlohu při tvorbě a šíření kultury.
„Bylo to velice náročné, od začátku nám říkali, že jsme outsideři celé soutěže, jelikož město Broumov je v celé historii soutěže nejmenší kandidát,“ řekla v pátek koordinátorka broumovské kandidatury Marie Silondi. „Byly dva tábory, jedni říkali, že to nemůžeme vyhrát právě kvůli velikosti, a druzí nás podporovali, protože cítili tu obrovskou urgenci, kterou oblast Broumova má,“ uvedla.
„Hlavní idea projektu je kreativní poutnictví, poutnictví myslí a časem, je to způsob života, který chceme prožívat jako Evropské hlavní město kultury,“ řekla Silondi. V dalších šesti měsících koordinátory kandidatury čeká rozpracování přihlášky o další kritéria. „Je pro nás obrovské zadostiučinění, že jsme do toho šli, a bereme to i jako zprávu pro další malá evropská města,“ doplnila.
Broumovský klášter
Dvě města se podporovala
„Pro nás je to fantastický signál, že směr, kterým jsme šli, je relevantní nejen pro nás, ale i pro to, kam chce směřovat Evropa. Náš projekt je hodně zaměřený na spolupráci s obyvateli města, propojení lidí, krajiny a institucí, vytvářelo se permakulturní prostředí,“ řekla za českobudějovickou kandidaturu Anna Hořejší.
„To, že jdeme do druhého kola, je pro nás potvrzení, že jsme na dobré cestě, a jsme velmi rádi, že jdeme do druhého kola s Broumovem. Už během kandidatury jsme spolu konzultovali některé projekty a podporovali jsme se navzájem, protože tam cítíme společnou energii,“ doplnila Hořejší.
V Liberci a v Brně panuje zklamání
„Jsme z toho velmi zklamaní, protože si myslíme, že jsme projekt měli velmi dobrý a inovativní. Nicméně je to soutěž a uspěla jiná města,“ řekl brněnský radní pro kulturu Marek Fišer (Piráti) za jednoho z neúspěšných uchazečů.
„Jsme samozřejmě zklamáni. Máme za sebou tři roky práce a věřili jsme, že šanci dostanou všechna čtyři kandidátská města, nicméně jury rozhodla tak, jak rozhodla,“ uvedl náměstek primátora pro školství v Liberci Ivan Langr (Starostové pro Liberecký kraj).
Doplnil, že detaily rozhodnutí a zprávu o silných a slabých stránkách projektu Liberec dostane do dvou měsíců. „Strategie kultury na léta 2022 a 2029 pořád platí a cíle, které jsou v ní nastavené, samozřejmě budeme plnit tak jako tak. To EHMK mohl být nástroj, jak to vše zintenzivnit a urychlit,“ dodal.
Pro každý rok jsou vybrané dva členské státy, v roce 2028 to bude Česká republika a Francie. Za více než 35 let titul získala dvě česká města – v roce 2000 Praha a o 15 let později Plzeň.
„Příprava na kandidaturu konkrétního města, to je několik let soustavného úsilí množství lidí. Města, která byla držiteli titulu Evropské hlavní město kultury, pak ovšem z tohoto titulu profitují i řadu let po jeho získání, a to třeba prostřednictvím nárůstu cestovního ruchu. Zde mohu uvést svou osobní zkušenost Plzně z roku 2015,“ řekl ministr kultury a bývalý primátor Plzně Martin Baxa (ODS).