Obvodní soud pro Prahu 6 začal řešit případ squatterů, kteří začátkem února obsadili pražskou vilu Šatovka. Policie je viní z neoprávněného zásahu do práva k domu. Každému za to hrozí až dva roky vězení. Squatterka Zuzana Brodilová u soudu řekla, že obsazení usedlosti bylo sice protiprávní, ale legitimní. Žalobkyně navrhla squattery potrestat, ale na samé spodní hranici sazby. Podle ní nelze jednat protiprávně, byť k dosažení prospěšného cíle. Soudkyně vynese rozsudek v úterý.
Dům je ve veřejném vlastnictví, a tedy nás všech, řekla u soudu squatterka ze Šatovky
Žalobkyně navrhla squatterům nejmírnější potrestání (zdroj: ČT24)
Chátrající budova patří Praze 6. „Dům je ve veřejném vlastnictví, a tedy ve vlastnictví nás všech,“ řekla soudu Brodilová. Překvapilo ji proto, že je obsazení Šatovky posuzováno tak závažně. Poukázala mimo jiné na to, že v Česku aktuálně umrzlo několik lidí, a i z toho důvodu je podle ní „zvrácené“, aby domy zůstávaly prázdné.
Popřela také tvrzení obžaloby, že by se na místě zabarikádovali: „Zástupce města jsme o naší přítomnosti na místě informovali. Dodali jsme prohlášení Tak jsme zase tady.“
Brodilová dále uvedla, že do Šatovky přišla s dalšími aktivisty poprvé v zimě 2015. Zůstali tam po dohodě s tehdejším místostarostou městské části 18 dní a za tu dobu prý místo na vlastní náklady uklidili. Poté se snažili jednat s radnicí o dalším využití objektu. Jednání ale nikam nevedla, ačkoliv po schůzce se starostou Ondřejem Kolářem (TOP 09) se původně „vše zdálo na dobré cestě“.
obrázek
Ostatní aktivisté se připojili k prohlášení své kamarádky. V závěrečných řečech pak kritizovali perzekuci squattingu. Eliška Brabcová řekla, že squatting by měl být společensky vítaným elementem a neměl by být perzekvován. Poukázala na to, že za akci v Šatovce strávila dva dny v cele, což už samo o sobě pokládá za nepřiměřený trest. „Šatovku zřejmě čeká stejný osud jako většinu baráků, z kterých nás vyhnali – to znamená, že bude za pár let neobyvatelná,“ podotkla.
Žalobkyně Sylva Krützner navrhla squattery potrestat, ale na samé spodní hranici sazby. „Chápu, že jste chtěli dosáhnout cíle přestavět vilu Šatovka na komunitní centrum,“ podotkla směrem k obviněným. „Trestní předpisy této země bohužel neznají ničeho, co by vás mohlo vyvinit z toho protiprávního jednání,“ zdůvodnila, proč squattery navrhla potrestat. O jejich vině podle ní není žádných pochyb.
Žalobkyně měla o squattery strach
Aktivistům v závěrečné řeči také řekla, že o ně měla při sledování televizních záběrů z obsazení budovy strach, protože je jednoznačné, že objekt není v dobrém stavu. Chce také, aby uhradili škodu ve výši 6100 korun, kterou vniknutím do domu způsobili Praze 6.
Obhájkyně squatterů Věra Nováková ale zdůraznila, že objekt byl dlouhodobě nevyužívaný a že tedy nemohl nastat účinek trestného činu neoprávněného zásahu do práva k domu. „Naopak je to vlastník, kdo jedná v rozporu se svými povinnostmi,“ poznamenala u soudu s tím, že městská část se o dům nestará a budova je od roku 2011 neobydlená.
obrázek
Městská část se hájí tím, že od roku 2011 čeká na změnu územního plánu, aby mohla z Šatovky vytvořit místo pro seniory. Starosta odhadl, že po změně plánu začne rekonstrukce do tří až sedmi let. „Pokud ke změně nedojde ani na březnovém zastupitelstvu hlavního města, bude Praha 6 nucena požádat o odsvěření Šatovky,“ uvedla městská část v tiskovém prohlášení.
Podle náměstkyně primátorky Petry Kolínské (SZ) by zastupitelstvo mělo změnu plánu projednávat v březnu. „Nejspíš došlo k čekání na nějakou jinou změnu,“ dodala ke zpoždění.
Do Šatovky dorazily až tři desítky squatterů 9. února. Část z nich usedlost opustila po vyjednávání s policií a starostou, deset z nich ale zůstalo na střeše až do následujícího týdne. V prohlášení na internetu uvedli, že z Šatovky chtějí udělat prostor pro setkávání lidí, kteří chtějí tvořit, vzdělávat se a žít bez nutnosti generovat zisk. Smyslem jejich akce bylo, aby dům nezůstal prázdný a aby se jej podařilo oživit.
Squattery zatím soudy osvobozovaly
Obdobnou kauzu už justice projednávala, když skupina squatterů v roce 2009 obsadila objekt bývalých lázní na pražském Albertově, aby upozornila na špatný stav budovy. Obvodní soud původně rozdal mladým lidem podmíněné tresty a obecně prospěšné práce, odvolací senát je ale osvobodil a úředníci nakonec v jejich jednání neshledali ani přestupek.
Stejně dopadli i squatteři z pražské Cibulky. Za protiprávní užívání zchátralé usedlosti padla sice před třemi lety podmínka. Ústavní soud ji ale zrušil a nakonec nebyl nikdo potrestán ani za přestupek.
Soudy řeší i podněty podané squattery. Stěžují si na zásahy policie při vyklízení obsazených budov. Ústavní soud loni například zamítl stížnost, která kritizovala údajné policejní násilí při vzpomínkové akci v pražské vile Milada v roce 2012. Squatteři se chtějí ještě obrátit na Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku.