Pražský arcibiskup Dominik Duka v sobotu po poledni požehnal Mariánský sloup, který se po 102 letech vrátil na Staroměstské náměstí v Praze. Duka zopakoval, že památník není výrazem zpupnosti katolické církve, ale výrazem vděčnosti za pomoc ve válkách. Na Staroměstském náměstí se už ráno sešli příznivci i odpůrci stavby, někteří v národních krojích. Většina se zúčastnila modlitby, další se za dozoru policie srotili u budovy radnice pod nápisy „Praha není Vatikán“ nebo „Sloup hanby“.
Duka požehnal Mariánský sloup na Staroměstském náměstí v Praze
Za symbolické považuje Duka to, že sloup stojí naproti pomníku Jana Husa. Žehnání i následné projevy se odehrávaly za skandování odpůrců sloupu, kteří volali „Hanba!“ či „Sloup rozděluje národ“, někteří zastánci s nimi diskutovali. Policisté obě skupiny oddělovali, k žádnému střetu kromě slovních podle nich nedošlo.
„Byla to dlouhá cesta k jeho obnově i k diskuzi,“ uvedl Duka ke stavbě. „Abychom v rámci křesťanských církví a určité veřejnosti připravili půdu, protože pád Mariánského sloupu byla první rána do existence Československa. Slovensko přijímalo zboření sloupu jako určitý symbol nepřijatelné společné cesty. To se pak projevuje dál,“ řekl České televizi pražský arcibiskup.
A připomněl, že za druhé světové války musel předseda londýnské (exilové) vlády kněz monsignore Jan Šrámek odjet do Spojených států, na žádost Jana Masaryka, aby vysvětlil, jak situace vznikla. „Protože Marianský sloup padl do prachu země v době, kdy Velká říjnová revoluce ničila kostely v Rusku, a to se taky vědělo. Takže to bylo určitý akt, dá se říci, uspořádání ,nového světa‘, protože všichni aktéři bourání Mariánského sloupu v roce 1921 vstoupili do nově založené Komunistické strany Československa,“ řekl České televizi pražský arcibiskup.
Je potřeba si tak podle něho uvědomit, že Mariánský sloup vytvářel určitý princip nenávisti a nesmiřitelnosti, kerá se následně projevovala. „Vyvrcholí únorem 1948 a pak pokračuje celou čtyřicetiletou diktaturou,“ dodal Duka.
11 minut
Duka požehnal Mariánský sloup
Slavnosti předcházela bohoslužba
Slavnosti předcházela bohoslužba v chrámu Panny Marie před Týnem, při které Duka zdůraznil, že Mariánský sloup je symbolem usmíření. Účastníci byli v kostele rozděleni do několika sektorů. Mezi přítomnými byl například hejtman Zlínského kraje Jiří Čunek (KDU-ČSL) nebo bývalý ministr zahraničí a čestný předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg nebo europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Za Prahu při bohoslužbě promluvil zastupitel Wolf.
Duka na závěr bohoslužby ocenil zlatou svatovojtěšskou medailí sochaře Petra Váňu, který na napodobenině sochy pracoval, stříbrnou pak jeho spolupracovníky Tomáše Váňu a Hynka Schejbala. Další ocenění kardinál předal například emeritnímu opatu strahovskému, emeritnímu i úřadujícímu předsedovi Společnosti pro obnovu Mariánského sloupu, staviteli Petru Řehořovi nebo zastupiteli hlavního města Prahy Janu Wolfovi (KDU-ČSL).
„Byl to hluboký příběh i díky těm, kteří byli proti nám. Proto jim děkuji,“ zmínil sochař a restaurátor Petr Váňa. Navzdory dlouhodobě zamítavým postojům Prahy k obnově sloupu na napodobenině sochy a soklu pracoval 23 let.
Všichni přítomní v chrámu měli roušky. Bohoslužbu mohli sledovat lidé na velkoplošné obrazovce umístěné na náměstí. Při akci se také vybírali příspěvky na pomoc Bejrútu, který 4. srpna postihl ničivý výbuch.
Na Staroměstském náměstí se už ráno sešly stovky příznivců i odpůrců sloupu. Zastánci považují dílo za symbol a vzpomínku na obránce Prahy za třicetileté války a významné barokní umělecké dílo. Podle odpůrců, jejichž organizátoři akci nazvali „Neformální sešlost za sekulární Staromák“, jde o symbol habsburské nadvlády a netolerantní rekatolizace země. Protestujících byly na Staroměstském náměstí zhruba čtyři desítky.
„Jsem rád, že se tato významná stavba vrací na své původní místo. Staroměstské náměstí tak dostává svůj původní rozměr, ostatně i když se podíváme do historie a nešťastného okamžiku strhnutí sloupu, které mělo charakter spíše opileckého výtržnictví než ideologického záměru, tak sami účastníci tohoto aktu svého činu na smrtelné posteli litovali,“ uvedl dopoledne radní hlavního města Prahy Jan Chabr (TOP 09).
Mariánské sloupy se zpodobněním Panny Marie se vztyčují už tisíc let jako děkovné a pamětní, často jako připomínka tragických událostí, válek či epidemií. V centru Prahy nechal sloup postavit habsburský císař Ferdinand III. v roce 1650 jako poděkování Panně Marii za obhájení Prahy před švédskými vojsky v roce 1648. Po vzniku republiky byl v listopadu 1918 na protest proti habsburské monarchii stržen davem. Snahy po obnovení sloupu zaznívaly hned po jeho zborcení, silnější pokusy začaly po roce 1989.
Mariánskému sloupu v Praze se věnují dvě knihy, které autoři představili tento týden. Historické a církevní souvislosti vzniku, stržení a obnovy Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí v Praze popsal ve své knize katolický kněz Stanislav Přibyl.
Další knihu Duchovní střed Evropy – dějiny Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí 1650–2020 pokřtili autoři Petr Blažek a Vojtěch Pokorný, kteří se věnují dobovým sporům o smysl a výklad českých dějin, roli barokního umění, vztahu státu a církve, husitskému a bělohorskému mýtu či náboženským sporům.
