Držíme se dohody, srpen 1968 dál odsuzujeme, řekl po schůzce se Zemanem ruský velvyslanec

Moskva se drží česko-ruské smlouvy o přátelských vztazích a nadále odsuzuje jak okupaci Československa z roku 1968, tak následný pobyt sovětských vojsk. Po schůzce s prezidentem Milošem Zemanem to oznámil ruský velvyslanec Alexander Zmejevskij. Zeman ambasadora přijal kvůli návrhu ruského zákona, který chce za válečné veterány uznat právě účastníky srpnové invaze.

Český prezident návrh zákona označil za drzou provokaci. Velvyslanci důrazně sdělil, že v případě přijetí zákona lze očekávat dlouhodobé výrazně negativní dopady na vzájemné vztahy, napsal prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček.

Zmejevskij novinářům po zhruba třičtvrtěhodinové schůzce se Zemanem řekl, že s českým prezidentem probíral široký okruh témat. Blíže se věnoval pouze záležitosti s kontroverzním návrhem zákona.

Podle něj z ruské strany platí postoj obsažený v dohodě z roku 1993 a Moskva nehodlá na tomto stanovisku nic měnit. Připomněl, že k dohodě se přihlásil v roce 2006 i ruský prezident Vladimir Putin.

Ovčáček: Prezident to bere i jako věc osobní urážky

Podle smlouvy z roku 1993 mají obě strany vůli skoncovat s totalitní minulostí spojenou právě s okupací v srpnu 1968. Podle smlouvy podepsané tehdy prezidenty obou zemí byla okupace nepřípustným použitím síly proti Československu a následné setrvávání sovětských vojsk na československém území bylo neospravedlnitelné.

Čeští politici už v uplynulých dnech upozorňovali, že by ruský zákon o veteránech považovali za porušení smlouvy. Prezident Zeman, který se proti ruskému návrhu rovněž již dříve ohradil,  pak ve čtvrtek sdělil své výhrady i Zmejevskému.

„Prezident vyjádřil velmi pregnantně svůj názor. Jde nejenom o urážku České republiky, ale pan prezident to bere i jako věc osobní urážky, protože právě okupace v roce 1968 měla na jeho profesní a osobní život velmi negativní dopad,“ podotkl Ovčáček.

Kritika zazněla i ze Slovenska

Návrh zákona kritizovali i česká sněmovna a Senát, ministerstvo zahraničí a zástupci Slovenska. Čeští poslanci označili návrh některých ruských politiků za „odporný pokus legitimizovat okupaci“, který může poškodit vztahy mezi Českem a Ruskem. Horní komora vyzvala v usnesení nejvyšší české ústavní činitele ke společnému nesouhlasnému prohlášení.

Vojska států Varšavské smlouvy v čele se sovětskou armádou obsadila v srpnu 1968 Československo, aby potlačila pokus liberálního křídla komunistické strany o reformu systému. Okupace si vyžádala životy desítek lidí. 

V odůvodnění návrhu projednávaného ruskými zákonodárci se podle českého ministerstva zahraničí píše, že sovětští vojáci potlačili v Československu státní převrat. Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov návrh označil za individuální iniciativu jednoho poslance. A stejně jako podle velvyslance i podle ministra zahraničí Rusko svůj postoj k srpnové invazi nemění.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

„Dohody neplatily ani hodinu.“ ANO nechce Skopečka na postu místopředsedy sněmovny

O vedení sněmovny není úplně jasno ani po ustavující schůzi. Poslanci zvolili předsedou lídra SPD Tomia Okamuru. Ze čtyř místopředsednických postů ale obsadili jen dva, navzdory dohodě iniciované hnutím ANO neuspěl ani kandidát ODS Jan Skopeček.
před 2 hhodinami

Je potřeba diskutovat i s budoucí opozicí, říká Okamura

„Chtěl bych, aby sněmovna fungovala, abychom mohli prosazovat zákony v souladu s vládním prohlášením, a to je pro mě absolutní priorita,“ zdůraznil v pořadu Interview ČT24 moderovaném Terezou Řezníčkovou nově zvolený předseda dolní komory a šéf SPD Tomio Okamura, podle něhož je potřeba diskutovat i s budoucí opozicí. Sám si údajně dal cíl, aby komunikace v Poslanecké sněmovně byla lepší.
před 3 hhodinami

Pacientům s rakovinou pomohou koordinátoři péče

V komplexních onkologických centrech budou od nového roku povinně pomáhat koordinátoři péče. Tito noví průvodci pacientů mají zkrátit čas mezi prvními příznaky a zahájením léčby. Nemocnice do budoucna chystají i software, skrze který by koordinátorům mohli o pacientech dávat vědět už praktičtí lékaři. K urychlení cesty za péčí budou od nového roku sloužit i stránky cekacky.cz.
před 3 hhodinami

Okamura nechal ze sněmovní budovy odstranit vlajku Ukrajiny

Nový předseda sněmovny Tomio Okamura (SPD) nechal ze sněmovní budovy odstranit ukrajinskou vlajku. Ukrajinská vlajka byla na sněmovně od začátku plnohodnotné ruské vojenské invaze v únoru 2022 jako symbol podpory napadené zemi. Politici končící vládní koalice a Pirátů to označili za ostudný, zbabělý či hanebný krok. Jako symbol nesouhlasu s Okamurou a výraz solidarity s Ukrajinou vyvěsili ukrajinské vlajky z oken svých poslaneckých klubů.
18:29Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Pavel přijal demisi Fialovy vlády

Prezident Petr Pavel na Pražském hradě přijal demisi vlády dosavadního premiéra Petra Fialy (ODS). Zároveň kabinet koalice SPOLU (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) a hnutí STAN pověřil, aby prozatímně vykonával funkce do jmenování nové vlády. Pavel na konci října pověřil jednáním o sestavení nového kabinetu Andreje Babiše, jehož hnutí ANO dává dohromady koalici s hnutím SPD a s Motoristy.
12:38Aktualizovánopřed 5 hhodinami

ČNB po kritice otočila, bankovky s Michlem nebudou

Guvernér České národní banky (ČNB) Aleš Michl rozhodl, že na speciální pětitisícikorunové bankovce ke 100. výročí založení Národní banky Československé nebude jeho podobizna. Michl to řekl po zasedání Bankovní rady. Nápad, který kritizovala řada expertů, podle něj vznikl v sekci peněžní a platebního styku centrální banky.
10:08Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Ministerstvo zlepšilo prognózu vývoje hospodářství, centrální banka ji zhoršila

Ministerstvo financí zlepšilo ve čtvrtek odhad letošního hospodářského růstu. Hrubý domácí produkt (HDP) se podle něj letos zvýší o 2,4 procenta, v srpnu ještě čekalo růst 2,1 procenta. Inflace by letos měla být průměrně 2,4 procenta, vyplývá z představené makroekonomické prognózy. S odlišným názorem přišla Česká národní banka, která ve své prognóze pro letošek nyní očekává růst o 2,3 procenta, zatímco v srpnu odhadovala 2,6 procenta.
11:56Aktualizovánopřed 8 hhodinami

750 milionů na českou vědu. Tři týmy získaly prestižní evropské granty

Překonat genetickou poruchu vedoucí k vážným onemocněním, zkoumat vztah systému politických stran a společenských konfliktů na Blízkém východě a v severní Africe a zjistit, co se stalo s Evropou po pádu Římské říše. To jsou cíle ERC Synergy grantů, které 6. listopadu získaly tři týmy z České republiky. Každý grant získal podporu zhruba dvou set padesáti milionů korun na šest let.
před 9 hhodinami
Načítání...