Dobře už bylo. Za komunistů, myslí si více než třetina lidí starších 40 let

3 minuty
Za komunistů bylo líp, myslí si více než třetina lidí starších 40 let
Zdroj: ČT24

Že bylo před listopadem 1989 lépe než dnes, si myslí 38 procent lidí starších čtyřiceti let. Podle průzkumu NMS Market Research a Post Bellum v dobrém vzpomínají na sociální jistoty i pracovní povinnost a domnívají se také, že lidé byli slušnější. Vlastní revoluci vnímá negativně 17 procent čtyřicátníků (a starších), kladný soud zní od 36 procent z nich.

Výzkumníci oslovili tisíc lidí, mírná většina respondentů byla starší čtyřiceti let, tedy lidí, kterým bylo v době revoluce alespoň deset. Sametovou revoluci hodnotí kladně sice největší část z nich, ale zdaleka ne většina – jen 36 procent jich uvedlo, že změnila jejich život k lepšímu. Jako změnu k horšímu ji vnímá 17 procent respondentů a dalších 46 procent uvádí, že vliv neměla, nebo že ji nesvedou posoudit. 

Podle 38 procent oslovených lidí nad čtyřicet let zároveň bylo za minulého režimu lépe, nesouhlasí s tím 45 procent respondentů a zbylí nedokázali odpovědět. Podle Stanislava Radochy z výzkumné agentury se pohled na minulost zásadně liší podle dosaženého vzdělání respondentů – mnohem více než podle místa, kde žijí, nebo například podle pohlaví.

Na dobu komunismu nostalgicky vzpomínají především lidé se základním vzděláním nebo výučním listem, z nichž soudí většina (52 procent), že dříve bylo lépe, z vysokoškolsky vzdělaných lidí s nimi souhlasí pouze 16 procent. „Stav společnosti souvisí s naším vztahem k minulosti. A zdá se mi, že o stavu společnosti rozhoduje víc vzdělání, než kde a jak žijeme,“ dodal ředitel Post Bellum Mikuláš Kroupa.

Jak hodnotíte takzvanou sametovou revoluci?
Zdroj: ČT24

Lidé, kteří vzpomínají na komunismus v dobrém, svůj postoj vysvětlují především tím, že tehdy všichni mohli – a zároveň museli – pracovat. „V zemi, která má suverénně nejnižší nezaměstnanost v Evropské unii a kde je nejvyšší počet volných pracovních míst v porovnání s uchazeči o práci, mi tento argument přijde úsměvný,“ uvedl v úterní Devadesátce ČT24 ekonom Petr Zahradník.

Ti, kteří vzpomínají v dobrém, se také domnívají, že tehdy byla větší sociální jistota. „Klíčovým důvodem je dost častá orientace lidí na nějakou jistotu a jistoty před rokem 1989 byly daleko větší než dnes,“ uvedl sociolog Petr Soukup z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Část z nich je přesvědčena také o tom, že byli lidé slušnější a ohleduplnější. „Tyto důvody nejsou nic nového, zaznívaly v průzkumech v minulosti,“ upozornil Stanislav Radocha.

Ekonomická situace je dnes lepší. A také můžeme cestovat, shodli se respondenti

Současně ale většina dotázaných (59 procent, z lidí starších 40 let 55 procent) hodnotí současnou ekonomickou situaci státu jako lepší než před rokem 1989 a většině (53 procentům) se také z jejich pohledu zvýšila životní úroveň. Naopak za nižší svoji životní úroveň považuje 24 procent respondentů.

Na současném režimu lidé ze všeho nejvíce oceňují možnost svobodně cestovat, svobodně se vyjadřovat i to, že se nemusí povinně účastnit některých veřejných akcí.

V roce 1989 se většina lidí, které výzkumníci oslovili, revolučních událostí aktivně nezúčastnila. Za přímé účastníky dění se prohlásilo pouze 27 procent z nich. Převážná většina účastníků uvedla, že chodili na demonstrace a nosili trikolóru, necelá polovina (45 procent) se zúčastnila generální stávky a zhruba pětina (22 procent) vylepovala plakáty.

Oslavit letošní kulaté výročí pádu komunismu v Československu se chystá jen čtvrtina lidí, přesně 28 procent. Větší zájem je přitom o oslavy u lidí, kterým je pod čtyřicet. Ti, kteří slavit nebudou, nejčastěji tvrdí, že k tomu nemají důvod, případně že je výročí nezajímá.

Bylo za socialismu lépe?
Zdroj: ČT24

Kde padl komunismus nejdříve? V Československu ne

Otázky v průzkumu směřovaly i k tomu, co lidé v Česku o revoluci v roce 1989 vlastně vědí. Podle Stanislava Radochy nebyly výsledky překvapivé. Za zvláštní nepovažuje, že málokdo ví o tom, že prvním státem sovětského bloku, kde komunismus padl, bylo Polsko, a že si leckdo myslí, že to bylo Československo.

„Na otázku, kdy proběhla sametová revoluce v Československu, dokázaly celé tři čtvrtiny respondentů odpovědět správně, což si myslím, že je poměrně pozitivní zjištění,“ dodal.

Na rozdíl od Němců jsme se nevyrovnali s minulostí

Podle šéfredaktorky Magazínu Paměti národa Markéty Bernatt-Reszczynské výsledek průzkumu potvrzuje, že se Češi ani tři desítky let po pádu totalitního režimu nedokázali vyrovnat se svou minulostí.

„Dostatečně jsme neodsoudili komunistický režim. Nedovedu si představit, že by třeba v Německu někdo diskutoval o tom, že se za nacismu žilo lépe. Dovolím si brutální srovnání, domnívám se, že nacismus a komunismus jsou stejně zvrhlé ideologie. A to, že my se tady bavíme, jestli se žilo lépe, nebo hůře, svědčí o tom, že za 41 let komunismu se povedlo vnuknout nám myšlenku, že komunismus je skvělý, že to jsou světlé zítřky a kapitalismus je zlý. Nevyrovnali jsme se s minulostí,“ uvedla v úterní Devadesátce ČT24 Markéta Bernatt-Reszczynská. 

73 minut
90’ ČT24 Výzkum k 30 rokům od pádu totality
Zdroj: ČT24

A podle ní o tomto faktu svědčí i situace v českém školství. „Z toho, jak funguje české školství třicet let po sametové revoluci a jak se děti neučí o moderních československých dějinách, moc optimismu nevidím,“ podotkla.

„Vůbec se o té době nediskutuje. V Německu zločiny nacismu jasně pojmenovali, dokázali se k tomu přiznat, ale my tady pořád lavírujeme, že to nebylo tak špatné,“ dodala s tím, že v Česku chybí instituce a muzeum, které by se dobou socialismu zabývalo. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Benzen je prokázaný ve studni v chatové oblasti, znečištění se šíří k Bečvě

Kontaminace toxickým benzenem po havárii cisteren v Hustopečích nad Bečvou na Přerovsku se dál šíří, prokázán byl už v jedné ze studní v chatové oblasti, uvedla Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP). Během čtvrtka také jednal ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) s olomouckým hejtmanem Ladislavem Oklešťkem (ANO) o možném vyhlášení stavu nebezpečí. Podle hejtmana o případném vyhlášení rozhodne v pátek bezpečnostní rada kraje.
27. 3. 2025Aktualizováno27. 3. 2025

Americká cla dle firem negativně ovlivní český export. Německo volá po urychleném jednání

Chystaná americká cla budou mít podle zástupců tuzemského průmyslu negativní dopad na český export, zejména na dodavatele dílů. Podle automobilky Škoda Auto lze kromě toho navíc očekávat i další nepřímé efekty pro evropský automobilový trh v čele s přílivem vozů z Číny. Česko loni dle dat Svazu průmyslu vyvezlo do USA stroje a dopravní prostředky za 71 miliard korun. Negativně vnímají americká cla také ministři států EU.
27. 3. 2025Aktualizováno27. 3. 2025

S opozicí jsem o armádě vždy připravena jednat, řekla Černochová

Poslanci ANO a SPD bojkotovali středeční jednání sněmovny o armádě poté, co ho koalice nechala uzavřít. Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) oznámila, že s opozicí byla vždy připravena o těchto věcech jednat a je i nadále. Pokud bude mít opozice zájem, informace z uzavřeného jednání poskytne, uvedla po setkání s prezidentem Petrem Pavlem.
27. 3. 2025Aktualizováno27. 3. 2025

Kvůli opravě tunelů se část dálnice D8 na Ústecku na týden obousměrně uzavře

Kvůli opravě tunelů se od 1. dubna na Ústecku na týden obousměrně uzavře část dálnice D8. Auta pojedou po objízdných trasách v Krušných horách, které jsou úzké a nepřehledné. Nadrozměrná přeprava musí využít pro cestu do Německa přechod v Jiříkově na Děčínsku nebo přechod Hora Svatého Šebestiána na Chomutovsku.
27. 3. 2025

Zákaz dovozu zvířat kvůli slintavce a kulhavce se rozšíří, oznámil Výborný

Zákaz dovozu zvířat kvůli riziku šíření slintavky a kulhavky bude platit i pro Dolní Rakousko a Burgenland, oznámil ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). Dezinfekce vozidel nad 3,5 tuny bude nově od pátku i na hraničních přechodech Hatě a Mikulov. V Česku se nákaza zatím neobjevila, šíří se ale na Slovensku a v Maďarsku. Podle Výborného se situace nevyvíjí příznivě. V Jihomoravském, Zlínském a Moravskoslezském kraji nebudou moct lidé kvůli slintavce vstupovat od půlnoci do obor.
27. 3. 2025Aktualizováno27. 3. 2025

Český test umí odhalit rakovinu slinivky z kapky krve. Získal patent v USA

Česká metoda na odhalení rakoviny slinivky z krve získala patent ve Spojených státech. Vyvinuli ji vědci z Univerzity Pardubice, cesta k patentu jim trvala téměř pět let.
27. 3. 2025

Žena připravila přes sto lidí téměř o 17 milionů, dopadli ji na Tenerife

Olomoučtí kriminalisté dopadli osmadvacetiletou ženu z Ostravska, která podle vyšetřování připravila 110 právnických a fyzických osob v kyberprostoru o 16,5 milionu korun. Dalších 8,5 milionu se pokusila vylákat. Případem se kriminalisté zabývali od roku 2022, v červnu 2023 ženu obvinili poprvé. Po rozšíření trestního stíhání loni v dubnu uprchla do zahraničí, dopadena byla letos v únoru na španělském ostrově Tenerife. Kriminalisté ji obvinili ze tří trestných činů, hrozí jí až dvanáct let vězení.
27. 3. 2025

Nedělejme ze stadionů nebezpečné místo, shodli se Skopeček a Nacher

Policie se ocitla pod palbou kritiky za tvrdé zásahy během nedávných fotbalových zápasů. Fanoušci mluví o přehnané brutalitě, policie své postupy hájí jako odpověď na demolování stadionu a agresivní chování. Situace se dostala až na stůl ministra vnitra a poslanců, kteří nyní zvažují další opatření – například instalaci kamer s funkcí rozpoznávání obličejů na stadionech. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) a opoziční poslanec Patrik Nacher (ANO) se v Událostech, komentářích shodli, že důležitá je prevence a komunikace s fanoušky. Oba na stadiony chodí a nemají strach.
27. 3. 2025
Načítání...