Že bylo před listopadem 1989 lépe než dnes, si myslí 38 procent lidí starších čtyřiceti let. Podle průzkumu NMS Market Research a Post Bellum v dobrém vzpomínají na sociální jistoty i pracovní povinnost a domnívají se také, že lidé byli slušnější. Vlastní revoluci vnímá negativně 17 procent čtyřicátníků (a starších), kladný soud zní od 36 procent z nich.
Výzkumníci oslovili tisíc lidí, mírná většina respondentů byla starší čtyřiceti let, tedy lidí, kterým bylo v době revoluce alespoň deset. Sametovou revoluci hodnotí kladně sice největší část z nich, ale zdaleka ne většina – jen 36 procent jich uvedlo, že změnila jejich život k lepšímu. Jako změnu k horšímu ji vnímá 17 procent respondentů a dalších 46 procent uvádí, že vliv neměla, nebo že ji nesvedou posoudit.
Podle 38 procent oslovených lidí nad čtyřicet let zároveň bylo za minulého režimu lépe, nesouhlasí s tím 45 procent respondentů a zbylí nedokázali odpovědět. Podle Stanislava Radochy z výzkumné agentury se pohled na minulost zásadně liší podle dosaženého vzdělání respondentů – mnohem více než podle místa, kde žijí, nebo například podle pohlaví.
Na dobu komunismu nostalgicky vzpomínají především lidé se základním vzděláním nebo výučním listem, z nichž soudí většina (52 procent), že dříve bylo lépe, z vysokoškolsky vzdělaných lidí s nimi souhlasí pouze 16 procent. „Stav společnosti souvisí s naším vztahem k minulosti. A zdá se mi, že o stavu společnosti rozhoduje víc vzdělání, než kde a jak žijeme,“ dodal ředitel Post Bellum Mikuláš Kroupa.
Lidé, kteří vzpomínají na komunismus v dobrém, svůj postoj vysvětlují především tím, že tehdy všichni mohli – a zároveň museli – pracovat. „V zemi, která má suverénně nejnižší nezaměstnanost v Evropské unii a kde je nejvyšší počet volných pracovních míst v porovnání s uchazeči o práci, mi tento argument přijde úsměvný,“ uvedl v úterní Devadesátce ČT24 ekonom Petr Zahradník.
Ti, kteří vzpomínají v dobrém, se také domnívají, že tehdy byla větší sociální jistota. „Klíčovým důvodem je dost častá orientace lidí na nějakou jistotu a jistoty před rokem 1989 byly daleko větší než dnes,“ uvedl sociolog Petr Soukup z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Část z nich je přesvědčena také o tom, že byli lidé slušnější a ohleduplnější. „Tyto důvody nejsou nic nového, zaznívaly v průzkumech v minulosti,“ upozornil Stanislav Radocha.
Ekonomická situace je dnes lepší. A také můžeme cestovat, shodli se respondenti
Současně ale většina dotázaných (59 procent, z lidí starších 40 let 55 procent) hodnotí současnou ekonomickou situaci státu jako lepší než před rokem 1989 a většině (53 procentům) se také z jejich pohledu zvýšila životní úroveň. Naopak za nižší svoji životní úroveň považuje 24 procent respondentů.
Na současném režimu lidé ze všeho nejvíce oceňují možnost svobodně cestovat, svobodně se vyjadřovat i to, že se nemusí povinně účastnit některých veřejných akcí.
V roce 1989 se většina lidí, které výzkumníci oslovili, revolučních událostí aktivně nezúčastnila. Za přímé účastníky dění se prohlásilo pouze 27 procent z nich. Převážná většina účastníků uvedla, že chodili na demonstrace a nosili trikolóru, necelá polovina (45 procent) se zúčastnila generální stávky a zhruba pětina (22 procent) vylepovala plakáty.
Oslavit letošní kulaté výročí pádu komunismu v Československu se chystá jen čtvrtina lidí, přesně 28 procent. Větší zájem je přitom o oslavy u lidí, kterým je pod čtyřicet. Ti, kteří slavit nebudou, nejčastěji tvrdí, že k tomu nemají důvod, případně že je výročí nezajímá.
Kde padl komunismus nejdříve? V Československu ne
Otázky v průzkumu směřovaly i k tomu, co lidé v Česku o revoluci v roce 1989 vlastně vědí. Podle Stanislava Radochy nebyly výsledky překvapivé. Za zvláštní nepovažuje, že málokdo ví o tom, že prvním státem sovětského bloku, kde komunismus padl, bylo Polsko, a že si leckdo myslí, že to bylo Československo.
„Na otázku, kdy proběhla sametová revoluce v Československu, dokázaly celé tři čtvrtiny respondentů odpovědět správně, což si myslím, že je poměrně pozitivní zjištění,“ dodal.
Na rozdíl od Němců jsme se nevyrovnali s minulostí
Podle šéfredaktorky Magazínu Paměti národa Markéty Bernatt-Reszczynské výsledek průzkumu potvrzuje, že se Češi ani tři desítky let po pádu totalitního režimu nedokázali vyrovnat se svou minulostí.
„Dostatečně jsme neodsoudili komunistický režim. Nedovedu si představit, že by třeba v Německu někdo diskutoval o tom, že se za nacismu žilo lépe. Dovolím si brutální srovnání, domnívám se, že nacismus a komunismus jsou stejně zvrhlé ideologie. A to, že my se tady bavíme, jestli se žilo lépe, nebo hůře, svědčí o tom, že za 41 let komunismu se povedlo vnuknout nám myšlenku, že komunismus je skvělý, že to jsou světlé zítřky a kapitalismus je zlý. Nevyrovnali jsme se s minulostí,“ uvedla v úterní Devadesátce ČT24 Markéta Bernatt-Reszczynská.
A podle ní o tomto faktu svědčí i situace v českém školství. „Z toho, jak funguje české školství třicet let po sametové revoluci a jak se děti neučí o moderních československých dějinách, moc optimismu nevidím,“ podotkla.
„Vůbec se o té době nediskutuje. V Německu zločiny nacismu jasně pojmenovali, dokázali se k tomu přiznat, ale my tady pořád lavírujeme, že to nebylo tak špatné,“ dodala s tím, že v Česku chybí instituce a muzeum, které by se dobou socialismu zabývalo.
