Další krok v kauze mýtného. Úřady a konsorcium podaly kasační stížnost

Kasační stížnost ve sporu se společností Kapsch o platnost nové smlouvy na provozování mýtného systému podaly ministerstvo dopravy, Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) a konsorcium CzechToll a SkyToll k Nevyššímu správnímu soudu. Všichni tři se tak brání rozsudku Krajského soudu v Brně, který v polovině července nařídil ÚOHS, že se musí znovu zabývat způsobem uzavření smlouvy. Ta by přitom měla začít platit už začátkem prosince, kdy by při zajišťování výběru mýtného mělo konsorcium firmu Kapsch nahradit. Ta ale očekává, že ÚOHS uzavřenou smlouvu zneplatní.

„Ano, podali jsme ji. Došlo k tomu minulý čtvrtek 25. července 2019. S rozhodnutím Krajského soudu v Brně nesouhlasíme, je tedy naší povinností náš postoj hájit,“ uvedla pro ČT mluvčí ministerstva dopravy Lenka Rezková.

Informaci o podání kasační stížnosti potvrdil také ÚOHS. „Současně žádáme také o přiznání odkladného účinku této kasační stížnosti,“ upřesnil mluvčí ÚOHS Martin Švanda.

Čtyři měsíce před očekávaným předáním mýtného systému do rukou nového provozovatele tak o platnosti smlouvy mezi ministerstvem dopravy a konsorciem CzechToll a SkyToll stále není rozhodnuto. Společnost Kapsch, která je současným provozovatelem mýta, totiž v polovině července uspěla se žalobou u Krajského soudu v Brně, který nařídil antimonopolnímu úřadu, aby se znovu zabýval způsobem uzavření smlouvy na mýtný tendr.

Kapsch tvrdí, že byla smlouva uzavřena protiprávně, protože v době její ratifikace platilo předběžné opatření znemožňující kontrakt uzavřít. S tím se ztotožnil i krajský soud. „Žalovaný (ÚOHS) by nyní měl návrh žalobce (Kapsch) vzít znovu a vycházet z toho, že smlouva byla uzavřena v rozporu s předběžným opatřením,“ rozhodl soudce David Raus.

Už v květnu totiž Krajský soud v Brně vyhověl v předchozí žalobě Kapschi, který si stěžoval na nedostatečné posouzení svých námitek proti průběhu mýtného tendru a nařídil ÚOHS se námitkami znovu zabývat. Kapsch tak očekává, že ÚOHS otevře správní řízení, aby smlouvu zneplatnil. Ministerstvo i ÚOHS také v tomto případě podaly proti verdiktu kasační stížnost.

Antimonopolní úřad, ministerstvo dopravy ani konsorcium CzechToll a SkyToll s rozsudky nesouhlasí. Předběžné opatření podle nich v době podpisu smlouvy už neplatilo a stát mohl volně uzavřít smlouvu s vítězem tendru.

Další žaloby napadají údajnou nečinnost antimonopolního úřadu a platnost smlouvy

Kapsch zároveň v pondělí podal další žalobu na ÚOHS, tentokrát pro jeho nečinnost. Podle firmy úřad ignoruje soudní rozhodnutí, které mu přikazovalo znovu prozkoumat námitky rakouského podniku proti podmínkám mýtného tendru. Úřad už minulý týden ve svém prohlášení jakékoliv nerespektování soudu odmítl s tím, že se při svém postupu řídí zákonem.

Vedle žaloby u Krajského soudu v Brně se firma Kapsch snaží žalobou u Obvodního soudu pro Prahu 1 zpochybnit platnost smlouvy také snahou o určení neexistence právního vztahu v souvislosti s údajným neuveřejněním smlouvy v registru smluv. Ani u jedné z těchto žalob dosud soudy nerozhodly.

Elektronické mýtné pro vozidla nad 3,5 tuny se v Česku vybírá od roku 2007, postupně se mýtné brány objevily na více než 1400 kilometrech dálnic a vybraných úsecích silnic první třídy. Náklady na provoz činily zhruba 1,5 miliardy korun ročně.

Nově by měl k výběru mýtného sloužit satelitní systém bez bran. Ministerstvo dopravy chce zpoplatnit dalších 900 kilometrů silnic první třídy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Lídři EU řeší konkurenceschopnost i energie, neshody panují kolem ETS

Unijní prezidenti a premiéři se na summitu, který začal v Bruselu, zabývají posilováním konkurenceschopnosti Evropské unie, ale i současnou válkou na Blízkém východě, včetně jejích dopadů na Evropu, zejména pokud jde o ceny energií. Český premiér Andrej Babiš vystoupil mezi prvními a zopakoval požadavek na změnu systému emisních povolenek EU ETS. Právě jejich podoba patří mezi sporné body jednání. Před odletem na jednání Babiš zároveň zkritizoval izraelský útok na Írán, který označil za nepochopitelný.
07:12Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoSpráva železnic opravila železniční zastávku, ke které roky nejezdí vlaky

Správa železnic opravila za půl milionu nádraží v Kostelci u Heřmanova Městce včetně perónu pro osobní dopravu. Na trati ale řadu let nejezdí žádné osobní vlaky a podle kraje ani v budoucnu jezdit nebudou. Zastávku nutně nepotřebuje ani starostka Kostelce u Heřmanova Městce Eva Jiráková (nestr). Od centra obce je vzdálená skoro kilometr. „My jednu zastávku máme. Na Písníku je zastávka, a tahle zastávka je trošku stranou,“ sdělila Jiráková. Správa železnic hájí rekonstrukci tím, že projekt vznikl v době, kdy ještě na trati provoz byl.
před 2 hhodinami

Klempíř odvolal šéfku Národní galerie Knastovou

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) ve čtvrtek odvolal generální ředitelku Národní galerie Praha (NGP) Alicji Knastovou. Odborná veřejnost ji kritizovala kvůli stylu komunikace či minimalistickému výstavnímu programu. Podle ministra galerie potřebuje výraznější odborný rozvoj a ambici posunout se mezi přední evropské instituce. NGP zatím povede dosavadní ředitelka sbírky starého umění Olga Kotková. Podle Deníku N hodlá ministerstvo v příštích měsících vypsat výběrové řízení na ředitele NGP.
16:09Aktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoTrošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, připouští Schiller

Předseda senátního výboru pro záležitosti EU Jan Schiller (ANO) doufá, že se lídři zemí EU na probíhajícím summitu dohodnou na zastropování cen emisních povolenek. Podle něj je to krok, po kterém volá průmysl. Domnívá se, že Česko by mělo dostat výjimku ze systému povolenek pro řadu průmyslových odvětví. „Trošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, ale na druhou stranu nemáme takové možnosti jako země, které do toho investovaly,“ obhajuje tuzemskou pozici při vyjednávání. V Interview ČT24 odpovídal na otázky moderátora Jiřího Václavka i ohledně chystaných změn ekonomické legislativy EU, rozhodnutí premiéra Andreje Babiše (ANO) jet na summit NATO místo prezidenta Petra Pavla či rozpočtového určení daní.
před 3 hhodinami

Pavel: Babiš by na summitu asi dokázal lépe vysvětlit, proč Česko neplní závazky

Je zřejmě pravda, že premiér Andrej Babiš (ANO) by dokázal lépe vysvětlit důvody, proč Česko neplní své závazky k NATO, řekl prezident Petr Pavel k české účasti na červencovém summitu Severoatlantické aliance (NATO). Uvedl také, že o tom, že by na summit měl jet Babiš spolu s ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé), nikoli on jako prezident, se dozvěděl ve středu z médií. Očekává, že s premiérem bude o věci ještě hovořit.
08:59Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
08:14Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Podívejte se, kolik kde přibylo aut a jak pomohly obchvaty

Intenzita dopravy na českých dálnicích se za posledních pět let zvýšila o dvanáct procent, denně po nich projede v průměru 34 400 vozidel. Nejvytíženějším úsekem je dálnice D1 mezi Chodovem a Průhonicemi, kde loni projelo za 24 hodin průměrně 106 976 aut, o třetinu více než v roce 2020. Data rovněž ukazují, že nové úseky dálnice D35 nebo obchvaty měst jako Jaroměř či Otrokovice výrazně odvádějí ze sídel tranzitní dopravu. Vyplývá to z předběžných výsledků celostátního sčítání dopravy, o kterých informovalo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD).
14:20Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Marže čerpacích stanic se snižují, říká ministerstvo financí

Monitoring ministerstva financí ukázal, že čerpací stanice marže od začátku americko-izraelského útoku na Íránu a po spuštění monitoringu postupně snižují. Běžné marže u litru nafty byly před krizí 2,70 až 3,20 koruny, po vypuknutí konfliktu klesly na 1,90 až 2,60 koruny. Po spuštění monitoringu se dále snižovaly až k jedné koruně. Marže 2,35 až 2,60 koruny u benzinu zůstala v době před vypuknutím konfliktu a po něm stejná. Po spuštění monitoringu klesala ke 2,10 koruny.
14:45Aktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...