Ženám odsouzeným k odnětí svobody pomůže při nástupu do vězení nové instruktážní video. Devítiminutová nahrávka, kterou na konferenci v Praze představila nezisková organizace Rubikon Centrum, ženám srozumitelně vysvětluje, co je za mřížemi čeká. Vězeňská služba vzkázala, že bude video používat jako podpůrný nástroj k předávání informací odsouzeným. V českých věznicích tvoří ženy 8,6 procenta z celkového počtu vězňů, což je čtvrtý nejvyšší poměr v EU.
Co je to koule a co si vzít s sebou za mříže? Trestankyním pomáhá nové instruktážní video
Instruktážní video pro ženy nastupující do výkonu trestu odnětí svobody (zdroj: RUBIKON Centrum (YouTube))
Na scénáři videa se podílely ženy, které vězením samy prošly. Nahrávka vznikla přímo ve věznicích v Ruzyni a ve Světlé nad Sázavou, a je tak zajímavým vhledem do vězeňského prostředí i pro širokou veřejnost.
Instruktáží provází mladá žena Magda. Kamera ji sleduje od okamžiku, kdy zazvoní u vrat nástupní věznice, přes průchod bezpečnostním rámem a vstupní prohlídku až na celu a k pohovoru s vychovatelkou. Divák se například dozví, co ve vězeňském žargonu znamená „koule“ – smotaná deka se spodním prádlem a ručníky, kterou vězeňkyně nafasuje v příjmové místnosti.
Magda prozradí, že nejdůležitější je vzít si s sebou osobní hygienu včetně vložek a hotovost k dobití telefonní karty, ale také cigarety, tabák a kávu. K ukrácení času doporučuje rádio na baterky, psací potřeby nebo časopisy. Připojí i další praktické postřehy – nezapomenout si případný výuční list nebo předpis od lékaře, pokud s sebou žena potřebuje mít léky. Diváci videa také zjistí, že v nástupní věznici mají ženy nárok na sprchování jen dvakrát do týdne a že telefonovat mohou na čtyři až pět čísel svých blízkých, která jim ale věznice musí schválit.
„Moc se s ničím nesvěřuj, mysli hlavně na sebe – přišla sis sem odpykat trest, ne si najít nejlepší kámošku,“ radí Magda ohledně komunikace se spoluvězeňkyněmi. Ženy poučí i o tom, že když přijde do cely pracovník vězeňské služby, musí si stoupnout, jinak jim hrozí kázeňský trest. Magda připouští, že nástupní věznice je pro většinu žen šok, ale zároveň uklidňuje, že po přemístění do takzvané kmenové věznice se situace zlepší.
Pomoc ženám
Video vzniklo v rámci projektu k naplňování takzvaných Bangkok Rules, což je soubor sedmdesáti pravidel OSN o zacházení s vězněnými ženami. Zásady apelují na snižování zbytečného uvězňování a řeší specifické potřeby žen za mřížemi. Věznice a vězeňské režimy totiž historicky vznikaly pro většinovou mužskou vězeňskou populaci – od architektury budov přes bezpečnostní postupy až po zdravotní péči, kontakt s rodinou, práci a vzdělávání.
„Pořád máme co zlepšovat,“ podotkla na čtvrteční konferenci ředitelka ženské věznice ve Světlé nad Sázavou Monika Myšičková. „Nejvíce mě vždy zasáhne téma dětí, téměř každá žena ve výkonu trestu o nějaké pečuje. Děti jsou sekundární obětí trestného činu,“ řekla. Dále upozornila na to, že ženy mají na rozdíl od mužů jiné nároky na hygienu a také jiné prožívání věcí. „Potřebujeme mluvit, řešit,“ shrnula.
Bangkocká pravidla OSN stanoví například to, že ženy si mají odpykávat trest v blízkosti domova, a to s přihlédnutím k jejich pečovatelským povinnostem. Zdůrazňují potřebu pravidelného přívodu vody zejména u těhotných, kojících nebo menstruujících žen. Zakazují používat u těhotných žen tresty spočívající v umístění do stísněného prostoru. Disciplinární sankce pro ženy nesmějí zahrnovat zákaz styku s rodinou, zejména s dětmi.
Vězenkyň přibývá
Počet vězněných žen se v Česku za posledních dvacet let více než zdvojnásobil. „Významným krokem vpřed je připravovaná novela trestního zákoníku, která má za cíl snížit nadužívání trestní represe u méně závažných činů,“ poznamenala k tomu Lenka Ouředníčková z Rubikon Centra.
Organizace uvedla, že ženy páchají převážně drobnou trestnou činnost, která přímo souvisí s chudobou, závislostí a neschopností vykonat původně uložený alternativní trest. Jen malá část je odsouzena za násilnou trestnou činnost a velká většina z nich byla sama obětí násilí. Rubikon Centrum upozorňuje také na to, že odsouzené ženy se po výkonu trestu často nemají kam vracet a končí na ubytovnách. Potýkají se s nedostatkem peněz a snadno se mohou vrátit do starých kolejí, tedy opakovat stejné chyby nebo podléhat závislostem.