Vězni mají právo na kontakt se svými dětmi, rozhodl Ústavní soud

Vězeň má právo na kontakt s dětmi, rozhodl Ústavní soud. Krajský soud v Brně chyboval, když možnost odsouzeného komunikovat se svým dítětem nijak neupravil. V úvahu připadaly návštěvy, mail či Skype.

Ústavní soudci rozhodli, že pobyt ve vězení není důvod pro to, aby se odsouzení nemohli stýkat se svými dětmi.

„Samotný výkon trestu odnětí svobody by neměl být považován za důvod upřít rodiči ve výkonu trestu přímý styk s nezletilým dítětem,“ uvedl soudce Jaroslav Fenyk.

Pro děti by to bylo trauma

Okresní soud Brno-venkov v případu, který posuzoval Ústavní soud, rozhodl tak, že otec se může s dětmi stýkat každý sudý víkend a dále každé úterý a čtvrtek od 15:00 do 8:00 následujícího dne. Pak ale otec nastoupil do výkonu trestu a Krajský soud v Brně změnil rozhodnutí tak, že styk se nijak neupravuje.

Vězni mají mít možnost komunikovat s dětmi (zdroj: ČT24)

Zdůvodnil to stručně například tím, že děti nevědí o otcově trestu a návštěva ve vězení by pro ně mohla znamenat trauma. S touto argumentací Ústavní soud nesouhlasil. Věznice jsou na návštěvy dětí připravené, navíc existuje řada alternativních možností, které umožní otci, aby s dětmi zcela neztratil kontakt.

Zatajovat skutečné důvody nejde

„Zatajování skutečných důvodů nepřítomnosti některého z rodičů by přitom děti mohlo přivést k mylné a nepochybně zraňující domněnce, že o ně tento rodič ztratil zájem a bez dalšího je opustil,“ řekl Fenyk.

UDÁLOSTI: Už osmý rok můžou soudci ukládat trest domácího vězení (zdroj: ČT24)
Filosofií projektu otevřené věznice je stoprocentní zaměstnanost (zdroj: ČT24)

Rozhodnutí krajského soudu přišlo v situaci, kdy dětem bylo šest a sedm let. „Je to věk, kdy je důležité, aby kontakt s otcem byl udržován. Těžko se potom ten vztah obnovuje,“ řekl mužův právní zástupce Pavel Kuchynka. Podle Kuchynky je rapotická věznice na návštěvy dětí dobře připravená. Nyní podle něj musí znovu rozhodovat krajský soud. Není vyloučeno, že ještě předtím se muž dostane podmínečně na svobodu.

Fenyk zdůraznil, že při úpravě kontaktu vždy záleží na povaze trestné činnosti. „Pokud by například odsouzený napadal členy rodiny, páchal domácí násilí, tak asi nebude vhodné, aby bylo vyhověno všem jeho požadavkům na styk s dětmi už právě proto, že pro ty děti to může být traumatizující zážitek,“ uvedl Fenyk.

Podle Ústavního soudu je důležité i to, že zachování rodinného prostředí má pro odsouzeného významné dopady i do jeho znovuzačlenění do společnosti po propuštění z vězení.