Clinton v Praze. Prezidenti před 25 lety zašli na pivo, Redutu pak zaplnily teskné tóny

16 minut
Clinton zahrál na saxofon a povečeřel s Hrabalem
Zdroj: ČT24

Čtyři roky po historicky první návštěvě amerického prezidenta v českých zemích přijel první muž Spojených států znovu. Tentokrát to byl již Bill Clinton, který strávil v Praze zhruba 24 hodin – nejen politickými jednáními, ale i prohlídkou památek a jazzem v Redutě.

Návštěva George Bushe v Československu v listopadu 1990 měla zvlášť slavnostní charakter. Americký prezident byl v republice poprvé, navíc jen rok po pádu komunismu. Cesta Billa Clintona o tři roky později byla takřka ve všech ohledech jiná. Zatímco Bushova návštěva vešla do historie hlavně díky slavnému projevu na Václavském náměstí, v němž ujišťoval Čechoslováky, že je Spojené státy v přelomovém okamžiku dějin nenechají na holičkách, Clintonův pobyt v Praze je známý hlavně díky návštěvě pivnice U Zlatého tygra a prezidentovu vystoupení v Redutě. Ale i přes uvolněné okamžiky měla Clintonova cesta do Prahy i důležité politické dopady.

Když Bill Clinton vystupoval 11. ledna 1994 před pátou odpoledne z modro-bílého prezidentského boeingu na plochu ruzyňského letiště, bylo to podruhé v jeho životě. Poprvé byl v Praze v roce 1970 jako student. Tentokrát byl jeho hlavním politickým cílem summit visegrádské skupiny, v Česku se tedy setkal nejenom s politiky tuzemskými, ale i slovenskými, polskými a maďarskými. 

Havel, pivo a jazz

Z letiště odjel americký prezident na Pražský hrad, kde se setkal se svým českým protějškem Václavem Havlem, soukromě spolu hovořili asi čtvrt hodiny, pak se k jednání připojili další politici včetně tehdejšího českého premiéra Václava Klause a ministrů Zieleniece a Baudyše.

Večer se pak Clinton doprovázený jednak svojí delegací v čele s tehdejší velvyslankyní Spojených států při OSN Madeleine Albrightovou a také prezidentem Havlem vydal na prohlídku Prahy. Před půl devátou dorazili ke Zlatému tygrovi, prezidentská návštěva staroměstské pivnice se ovšem neobešla bez komplikací. U dveří se shromáždil dav novinářů, jejich snaha dostat se dovnitř narazila na opačné úsilí policistů a amerických organizátorů, výsledkem byly i drobné potyčky.

Po večeři a pivu šli Clinton s Havlem na Národní třídu do Reduty. Po cestě se ještě zastavili u pamětní desky upomínající na 17. listopad 1989. V klubu pak americký prezident podle dobových informací ČTK zahrál na saxofon, který předtím dostal od Václava Havla, jazzové skladby Summer Time a My Funny Valentine.

Berete nás jako nerovnoprávné partnery, zlobil se Walesa

Druhý Clintonův den v Praze měl již spíše charakter obvyklé státnické návštěvy. Jednal s prezidenty visegrádských zemí, nejprve bilaterálně – s maďarským prezidentem Árpádem Gönczem, pak polským Lechem Walesou, a nakonec tehdejší hlavou Slovenska Michalem Kováčem. Poté všech pět prezidentů společně poobědvalo.

Jednání prezidentů ovšem nebyla zcela hladká. Šéf Bílého domu totiž přicestoval do Prahy z Bruselu, kde se zrodila myšlenka Partnerství pro mír, jehož členem by se bývalé státy Varšavské smlouvy staly. To však nebylo něco, co by naplňovalo ambice středoevropských politiků. Ostatně tehdejší komentář německé televize ZDF nazval Clintonovu návštěvu jako spornou. „Mnozí Češi se ptají, proč vlastně americký prezident přijel, když právě v Bruselu zahradil jejich zemi cestu na Západ,“ konstatoval komentátor.

Lech Walesa pak ve svém projevu při obědě kritizoval partnerství jako projev přístupu Západu ke středoevropským zemím jako nerovnoprávným partnerům. „Je to krok učiněný správným směrem, avšak krok příliš krátký,“ konstatoval. Clinton nicméně visegrádské politiky ujišťoval, že je NATO přijme. Říkal, že je jen otázkou času, kdy se Aliance rozšíří.

Debata v Máji, zastavená tramvaj a dvacet demonstrantů

Po pracovním obědě ještě Bill Clinton jednal s podnikateli, ekonomickými ministry a premiérem Václavem Klausem, sešli se v obchodním domě Máj. Z dnešního pohledu může taková volba místa působit kuriózně, tehdy však šlo o jednu z amerických investic v Praze – obchodní dům patřil mezi lety 1991 a 1995 společnosti Kmart. Její českou pobočku však potom koupilo Tesco, americké vlastnictví pražského obchodního domu tak již je pozapomenutou kapitolou.

Historicky druhá návštěva amerického prezidenta v Praze měla i dopad na běžný život. Clinton bydlel v hotelu Hilton v Karlíně, a když přijížděl a odjížděl, zastavil se v okolí provoz – auta nemohla jezdit po magistrále, tramvaj číslo 3 zastavila na Vltavské a čekala, až bude průjezdný Hlávkův most. Podobné to bylo i na dalších místech, kudy prezidentská kolona projížděla.

Návštěvu amerického prezidenta doprovodila i demonstrace. Na Staroměstském náměstí se k ní v době, kdy Clintonovo letadlo přistávalo, sešli anarchisté  a členové radikálně levicového hnutí Revoluční solidarita. Podle ČTK jich bylo asi dvacet.

Prezidenti USA navštívili Česko ještě čtyřikrát

Bill Clinton jako úřadující prezident Česko již nenavštívil, přijel až později, kdy byl „ve výslužbě“. Po jeho odletu trvalo téměř devět let, než na pražském letišti opět dostalo povolení k přistání letadlo s volacím znakem Air Force One. Tehdy, v listopadu 2002, byl na jeho palubě George Bush mladší, nepřilétal však na státní návštěvu, nýbrž na summit NATO, jehož členy se Česko i ostatní tři visegrádské země staly o tři roky dříve.

Bush přiletěl ještě jednou v roce 2007, tehdy šlo skutečně přímo o prezidentskou návštěvu České republiky a jedním z jejích hlavních témat byl radar v Brdech. Bushův nástupce Barack Obama byl v Česku také dvakrát. Poprvé přiletěl již krátce po svém nástupu do funkce v roce 2009, pak ještě jednou o rok později, kdy v Praze podepsal s tehdejším ruským prezidentem Dmitrijem Medvěděvem novou smlouvu START snižující počty jaderných hlavic v obou zemích.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Zájem řídit vlak má stále víc žen

Strojvůdkyň v Česku stále přibývá. Aktuálně tuto profesi zastává 110 žen. Ještě před pěti lety to byla polovina. Celkový počet strojvedoucích ale klesá. Komplikací jsou odchody do důchodu, kterých bude v nejbližších letech výrazně víc. České dráhy už kvůli tomu školí stovky nových zájemců.
před 6 hhodinami

Ukrajinští uprchlíci se integrovali, soudí většina Čechů. Pětina chce jejich odchod

Tři roky od začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu si téměř čtvrtina Čechů myslí, že stát by měl dál přijímat uprchlíky a těm dosavadním neměnit podmínky pobytu. Vyplývá to z průzkumu pro Českou televizi. Na druhé straně více než pětina lidí si přeje, aby Ukrajinci Česko opustili. Podle většiny dotázaných se přitom běženci zvládli začlenit do společnosti.
před 8 hhodinami

AI ovlivňuje práci i vzdělávání, shodli se hosté Zkraje

Jak ovlivní umělá inteligence současné pracující i ty, kteří se na své budoucí povolání teprve připravují? K debatě o AI v pořadu Zkraje přijali pozvání Kamil Kopecký z Univerzity Palackého, který se zaměřuje na rizikové formy chování v on-line prostředí i smysluplné využívání IT technologií, ředitel Úřadu práce v Olomouci Vlastimil Přidal, náměstek ředitele Fakultní nemocnice Olomouc pro inovace a digitalizaci Antonín Hlavinka, bývalý vicepremiér pro digitalizaci Ivan Bartoš (Piráti), filozofka Dita Malečková zaměřující se na umělou inteligenci a konzultant a lektor AI kurzů Petr Ludwig.
před 13 hhodinami

Na rekvalifikaci může přispět Úřad práce, je ale třeba přihlásit se včas

Pokud lidé chtějí získat příspěvek na část rekvalifikací nebo na digitální vzdělávací kurzy, je podle Úřadu práce právě nyní nejvyšší čas se přihlásit. Podporu je totiž možné čerpat jen na takové vzdělávací aktivity, které zájemci stihnou absolvovat do konce září. Úřad jedná o možném prodloužení – stejně tak hledá i cesty, jak takovou formu vzdělávání podporovat dlouhodobě. Rekvalifikaci může Úřad práce uhradit i celou. Na vzdělávací kurz v digitálních dovednostech přispěje až 50 tisíc – student ale musí zaplatit minimálně osmnáct procent z celkové ceny.
před 16 hhodinami

Hazardním hráčům pomáhá „tlačítko paniky“

Podle dat ministerstva financí využilo od loňského července tlačítko paniky (panic button) bezmála padesát tisíc hráčů hazardních her. Jejich provozovatelé musí tuto možnost nabízet od července loňského roku. Hráč si použitím tlačítka na dva dny zablokuje přístup k hazardu. Podle adiktologa Viktora Mravčíka jde o důležité vylepšení v boji se závislostmi na hazardu.
před 18 hhodinami

S rozpočty na obranu by měla pomoci EU, míní vládní politici

Evropská sedmadvacítka musí být schopná vytvořit si dostatečnou zásobu peněz na bezpečnost i obranu, míní premiér Petr Fiala (ODS). Pomoci má třeba rozvolnění pravidel u stávajících unijních fondů. Vyšší výdaje čekají rovněž členské země NATO. Posílení aliančních sil experti vyčíslili na tři až čtyři procenta HDP na stát ročně. O novém podílu definitivně rozhodne červnový summit v Haagu.
před 21 hhodinami

Soud poslal do vazby mladíka obviněného z dvojnásobné vraždy v Hradci

Soud poslal do vazby šestnáctiletého mladíka, kterého policie obvinila z vraždy dvou prodavaček v Hradci Králové. Hrozí mu až deset let vězení, k činu se doznal. Bylo to za přítomnosti obhájce, řekl ČT24 kriminalista Roman Popiolek, který byl u chlapcova výslechu. Obviněný podle dosavadních zjištění nepatřil k žádné teroristické ani extremistické skupině, uvedl Popiolek.
21. 2. 2025Aktualizováno21. 2. 2025

Někteří koaliční poslanci nepodpoří přehlasování Pavlova veta

Vládní koalice nemá jistotu, že v Poslanecké sněmovně začátkem března přehlasuje veto prezidenta Petra Pavla u zákona o platech ústavních činitelů. Připouštějí to i lídři vládních stran. K úspěchu totiž potřebují nejméně 101 poslanců. Někteří ale už teď říkají, že novelu nepodpoří. Šéf KDU-ČSL Marek Výborný ve čtvrtek vyzval prezidenta, aby svolal zástupce stran k jednání. Pavel ale v pátek vzkázal, že svou ústavní roli už splnil.
21. 2. 2025
Načítání...