Několikadenní nebo organizované pochody jsou v Česku stále oblíbenější. Turisté při nich ujdou sto i více kilometrů. ČT to potvrdil místopředseda Klubu českých turistů (KČT) Zdeněk Cabalka a organizátoři pochodů. Češi se podle nich inspirovali v zahraničí. Zájem vzrostl i kvůli covidovému omezení cestování.
„Mám šestnáct dní volna, tak toho chci využít. Důvod je relaxační, chci aktivní dovolenou,“ říká Lukáš Maier, který právě absolvuje jednu z etap Stezky Českem. Začal v Bílých Karpatech a plánuje přejít přes Javorníky a Beskydy až k nejvýchodnějšímu bodu Česka.
Podobně jako on se prošlápnout pohorky na delších trasách každoročně vydává stále více Čechů. „Počet pochodů se moc nemění, ale účast ano,“ uvádí Cabalka. Ročně KČT pořádá zhruba osm set pochodů, délky tras se různí. Výšlapů, které organizuje přímo klub, se v roce 2021 zúčasnilo 114 tisíc lidí, vloni to byl skoro dvojnásobek, tedy zhruba 220 tisíc turistů.
„Nejoblíbenější jsou trasy kolem dvaceti kilometrů. V poslední době se zvyšuje zájem o ty kolem sta a více kilometrů,“ říká Cabalka. Trend potvrzují také pracovníci chráněné krajinné oblasti Beskydy, kde se sbíhají větve dvou dálkových tras. Cestu napříč celým Českem, která může trvat i několik týdnů, ale lidé častěji absolvují individuálně nebo v malých skupinkách.
Napříč zemí
„Nikde není oficiální konec ani začátek, lidé se nemusejí registrovat, mohou jít, kudy chtějí a jak dlouho chtějí. Tím pro ně odpadá hodně překážek, které by je jinak odradily,“ uvádí Martin Úbl, který vytvořil projekt Stezka Českem.
Dálkové pochody v Česku zpopularizovaly právě projekty typu Via Czechia nebo jmenovaná Stezka Českem. Trasy vedou jak podél hranic, tak napříč celou zemí. Vůbec nejpopulárnější je pak podle Úbla stezka podél severních hranic. „Nejvíce lidí začíná na nejzápadnějším bodě. První etapa Severní větve je ideální na rozchození a vyzkoušení,“ říká.
Obdobné projekty pak turisty inspirují i zveřejněnými mapami a manuály na svých stránkách. „Lidé postupně odškrtávají úseky nebo jako skládačku doplňují etapy,“ popisuje tvůrce Via Czechia Jan Hocek.
Nejvýchodnější bod Česka navštívila před pár dny Pavla Firbacherová, která míří ze Sněžky až do Mikulova. Na cestu vyrazila zkraje května. Teď má za sebou 620 kilometrů, tedy zhruba dvě třetiny trasy. Při pochodu používá také zahraniční aplikaci Far Out, přes kterou hledá tak zvané „trail angels“, tedy dobrovolníky, kteří poutníkům nabízejí sprchu, nabití elektroniky nebo i nocleh. „Jsou to úžasní lidé, kteří vás pustí k sobě domů a nechají vás se vysušit nebo si s vámi třeba jen popovídají,“ vysvětluje Firbacherová a dodává, že i přes rostoucí počet poutníků často na stezce nepotká žádného dalšího turistu.
Inspirace v zahraničí
Popularita dálkových tras podle organizátorů souvisí s covidovým omezením cestování a zajména také s příchodem trendu ze zahraničí. Mezi nejznámější patří Triple Crown (Trojkoruna), která zahrnuje tři dálkové stezky v USA. Populární jsou ale i evropské trasy, například Svatojakubská cesta do Santiaga de Compostela ve Španělsku. Českým turistům je bližší Cesta hrdinů SNP na Slovensku, která vede přes Nízké Tatry, Velkou Fatru a část Karpat.
