V noci na neděli skončí středoevropský letní čas. Noc tedy bude o hodinu delší, šedesát minut mezi druhou a třetí se zopakuje ještě jednou. Dopad to bude mít na noční MHD i jízdu nočních vlaků, nikoli však tak zásadní, jako mívá jarní změna, jež způsobuje zpoždění. Změna času se ovšem může stát celoevropským politikem. Polská vláda dala najevo, že by se jí chtěla vzdát a zůstat trvale u letního času.
Ke změně času dojde v neděli ve 3:00 středoevropského letního času, kdy bude 2:00 středoevropského času. Tím se bude dalších pět měsíců řídit nejen Česko, ale i velká část Evropy od Španělska po Švédsko a „čáru“ procházející od Polska po Makedonii a Albánii.
Znamená to, že ten, kdo si večer nepřeřídí hodinky, bude mít ráno na vše více času. Prakticky pocítí dopad změny času především cestující ve veřejné dopravě.
Noční vlaky na hodinu zastaví, MHD přidá spoje
Noční vlaky si dodatečnou hodinu vesměs odstojí. „Pokud by vlaky nezůstaly stát, jely by po změně času ve zbytku trasy o hodinu dříve,“ podotkl Petr Pošta z tiskového oddělení Českých drah. U národního dopravce se posun dotkne osmi nočních vlaků včetně přímých vozů, které vezou, a také lůžkového vozu, který jezdí do Curychu. Konec letního času se dotkne také dvou nočních vlaků Regiojetu a pěti autobusových spojů téhož dopravce.
U Leo Expressu jedou v době, kdy se mění čas, rovněž dva vlaky, ale zároveň i třináct autobusových spojů, z nichž pět nebude čekat a pojede do cíle s hodinovým předstihem (autobusy Praha – Banská Bystrica a zpět, Košice – Mukačevo a zpět a Vídeň – Lvov).
Zatímco u vlaků či dálkových autobusů zasahuje změna času do provozu pouze jednorázově, ve velkých městech, kde jezdí ve větším rozsahu noční linky MHD, musí dopravní podniky reagovat systematicky. Většinou přidávají jeden či více spojů navíc (které ovšem „ušetřily“ při jarní změně času). Jsou však případy, které toto pravidlo narušují.
V Praze resp. středních Čechách pojede navíc i jeden spoj linky 953 (do Brandýsa resp. z Brandýsa do Prahy), která přitom obvykle jezdí pouze čtyřikrát za noc. Spoj linky 955 z Prahy do Čestlic, který odjíždí v 1:55, pojede již podle středoevropského času, takže pojede v celé trase hodinu opožděn.
V Brně přibude jeden rozjezd nočních linek, které jezdí v pravidelných hodinových intervalech. Navíc pojedou i regionální autobusy s odjezdem po druhé hodině, které jezdí z Brna do Lelekovic a Bílovic nad Svitavou a z Újezdu u Brna do Brna.
Pouze jednou, a to až po posunu času, pojede autobus, který jezdí ve 2:00 z Brna do Kuřimi. Naopak několik regionálních nočních spojů pojede ještě podle letního času. Kdo přijde až po posunu na „zimní“, nedočká se jich.
Ostravský dopravní podnik upozornil v souvilosti se změnou času pouze na jednu mimořádnost – nepojede jeden spoj linky 11 ze zastávky Plynárny, resp. místo ve 2:13 SELČ pojede až ve 2:13 SEČ. V Plzni pak pojede pouze jednou spoj linky N12 s odjezdem ve 2:10 od Mrakodrapu. Ostatní linky s odjezdem ve 2:00 a 2:30 pojedou podle letního i přirozeného času.
Polsko míří k celoročnímu letnímu času, strhne lavinu?
Termíny, kdy začíná nebo končí letní čas, jsou tradičně i příležitostí, kdy iniciativy, které vystupují proti pravidelným posunům, pozvedají svůj hlas. Letos ovšem pouhé dva týdny před celoevropským koncem letního času přišla z Polska podstatně důraznější zpráva: Prvním čtením prošel v parlamentu zákon, který by ponechal letní čas celoročně. Daily Telegraph, který o polském dění psal, upozornil, že je jindy rozhádaná polská politická scéna v této otázce neobvykle jednotná.
Gazeta Wyborcza se ovšem v souvislosti s návrhem na „zastavení času“ pozastavila nad tím, že by případný zákon mohl představovat další překážku ve vztazích Varšavy s Bruselem. Změny času jsou koordinovány shodně v celé Evropské unii, v důsledku toho nejenže dochází k posunům ve všech členských státech, ale navíc i všude ve stejný termín.
Polský zákon by však mohl začít platit zřejmě bez ohledu na zbytek Evropy již na podzim příštího roku. Je otázka, pokud by se tak stalo, zda se tím Polsko pouze izoluje, nebo zda Varšava strhne lavinu. To ostatně naznačují hlasy z Maďarska, které by se mohlo inspirovat.
Argumenty zastánců zákona jsou jasné. „Střídání času může způsobit nerovnováhu biologických hodin, což vede k prudkým změnám nálady, spánkovým poruchám a zvýšenému riziku srdečních infarktů a dopravních nehod,“ řekl Bronislaw Karasek z Polské lidové strany, která návrh předložila.
Odpůrci zase poukazují – kromě časového rozdílu oproti sousedním státům v zimním období – že by celoroční letní čas výrazně zasáhl do mnoha oblastí života. Podle Wieslawa Paluszynského z polské komory IT a telekomunikace by musely úpravami projít všemožné přístroje „počínaje hodinkami přes chytré telefony a počítače po složité systémy, které kontrolují například ropovody“.
I v Česku se loni objevil návrh na zrušení změn času. Když o pokračování současného režimu jednala vláda, přišli lidovečtí ministři s takovým podnětem. Většina Sobotkovy vlády však byla proti a schválila pokračování nejméně do roku 2021.
Ministryně práce a sociální věcí Michaela Marksová (ČSSD) tehdy argumentovala mimo jiné tím, že „máme jiná a důležitější témata“ než vyvolávat složitá jednání na úrovni Evropské komise.
Snaha ponechat celý rok letní čas však naráží na zkušenosti z Ruska. To se rozhodlo pravidelných změn se vzdát a nakonec se vrátilo ke svému přirozenému času. Sice se nejprve – stejně jako nyní plánuje Polsko – přiklonilo k celoročnímu letnímu času, ale neosvědčilo se to. Ukázalo se totiž, že při ponechání letního času více lidí vstává během roku za tmy – vlastně o hodinu dřív.
Poprvé v roce 1915
Pravděpodobně nejznámějším propagátorem letního času (přesněji času šetřícího denní světlo, tedy daylight saving time – v angličtině zkratka DST) byl v minulosti Brit William Willett. Sám se zavedení časových posunů nedočkal, poprvé k nim došlo bezprostředně po jeho smrti v roce 1915.
Fakticky je posouvání hodinek dílem světových válek, kdy letní čas (a místy také zimní čas, který byl oproti přirozenému času naopak o hodinu zpožděn) povzbuzoval produkci zbrojního průmyslu.
V českých zemích byl letní čas poprvé zaveden rovněž v roce 1915, znovu fungoval mezi lety 1940 a 1949. Jeho zlatá éra začala o třicet let později, od konce 70. let se zavádí každoročně, zprvu platil pouze šest měsíců, současný stav se změnami o posledních víkendech v březnu a říjnu funguje od roku 1996.
