Stát při přípravě vysokorychlostních železničních tratí využije podle vicepremiéra Karla Havlíčka (za ANO) české firmy. Takových společností je ale podle prezidenta Hospodářské komory Vladimíra Dlouhého málo, a proto musí stát zajistit, aby tuzemské firmy získaly s výstavbou vysokorychlostních tratí zkušenosti ze zahraničí. Dlouhý byl hostem pořadu Události, komentáře. Výstavba rychlotratí má začít v roce 2025 a do roku 2030 by měla vyjít stát na 150 miliard korun.
České firmy potřebují kvůli výstavbě rychlotratí zkušenosti ze zahraničí, upozornil Dlouhý
Události, komentáře: Výstavba vysokorychlostních tratí (zdroj: ČT24)
„Tady jde o to, aby vláda připravila takové testovací podmínky, ale i takové startovací projekty, které by umožnily jednak, aby ty firmy získaly konkrétní zkušenosti, a jednak, aby to bylo připraveno do podoby velkých konsorcií, kde s našimi firmami půjde zahraniční společnost, která s tou výstavbou má zkušenost,“ vysvětlil Dlouhý.
Šef Hospodářské komory upozornil, že dosud se české podniky podílely na výstavbě železnic s rychlostí do 160 kilometrů za hodinu. A dnes už tuzemské firmy spolupracují v oblasti dopravy podle Dlouhého například s francouzskými společnostmi.
„Samozřejmě, když jsme tady zatím nic takového nepostavili a když existují velké společnosti, které s tím mají zkušenosti, tak to musíme dělat s někým, kdo se v tom vyzná,“ doplnil Dlouhý. Zdůraznil, že Česká republika potřebuje, aby vysokorychlostní tratě v zemi byly.
Dlouhý po jednání s Havlíčkem zmínil možnost využití například zkušebního okruhu ve Velimi od Výzkumného ústavu železničního (VÚŽ), který by podle šéfa komory mohl některé komponenty pro rychlodráhy zabudovat, odzkoušet a následně reference českým podnikům poskytnout.
Resort dopravy už má seznam firem
Ministr v této souvislosti uvedl, že už má seznam potenciálních dodavatelů, kteří by se mohli v budoucnu do přípravy rychlotratí zapojit. Šanci podle Havlíčka mohou mít i menší či nové společnosti. Zároveň připustil, že vzhledem k rozsahu projektu budou mezi dodavateli i podniky ze zahraničí. Prioritou ovšem je, aby firmy měly v tuzemsku sídlo nebo zaměstnance.
Havlíček označil vysokorychlostní tratě jako jeden z hlavních projektů, které chce na ministerstvu dopravy do budoucna rozpracovat pro příští vlády. „Je to obrovská příležitost pro český průmysl. Byla by škoda, kdyby na tom tuzemské firmy neparticipovaly,“ řekl.
Stavba rychlotratí by měla do roku 2050 vyjít na 800 miliard korun, do deseti let by to mělo být 150 miliard korun. První úsek rychlodráhy z Prahy do Drážďan by se měl začít stavět v roce 2025.
Plány na vysokorychlostní tratě
Stát v současnosti připravuje ve zrychleném režimu pět úseků rychlotratí. Konkrétně jde o tratě Přerov–Ostrava–Svinov na páteřním tahu mezi Prahou, Brnem a Ostravou, dále úsek Brno–Vranovice na tahu Brno–Vídeň/Bratislava, Praha Běchovice – Poříčany a také dva úseky mezi Prahou a Drážďany.
Výstavba by měla výrazně navýšit kapacity současné železniční sítě a také zrychlit spojení na vytížených tratích. O výstavbě se v Česku hovoří už od devadesátých let, přípravy však začaly až v posledních letech.