Česká a slovenská armáda by měly spolupracovat, uvedli ministři. Ve hře je nákup letadel

Slovensko bude chtít do konce tohoto volebního období rozhodnout o náhradě cvičných letadel L-39. Mezi možnými dodavateli je i česká firma Aero Vodochody, předběžné nabídky má ale slovenské ministerstvo obrany také z Itálie nebo Velké Británie. Po setkání s českým ministrem obrany Lubomírem Metnarem (za ANO) to ve čtvrtek sdělil slovenský ministr obrany Jaroslav Naď. Oba ministři dále uvedli, že chtějí v obranném průmyslu spolupracovat.

Ministr Naď uvedl, že Slovensko během tří až čtyř let musí mít vybránu náhradu za cvičná L-39, která vyrábělo Aero Vodochody. Poznamenal, že slovenské ministerstvo obrany „na velmi předběžné úrovni“ komunikuje s více státy a společnostmi.

Při své návštěvě Česka ve čtvrtek zavítal právě do Aera Vodochody, jehož zástupci byli podle něj již na Slovensku o zakázce jednat. „Nabízí různá řešení, která se týkají nejen dodávek techniky, ale i výcviku,“ řekl. Dodal, že podobné nabídky Slovensko dostalo i z Itálie a Velké Británie. Aero Vodochody nabízí jako náhradu za L-39 nový letoun L-39NG.

Penta Investments ve čtvrtek prodala výrobce letadel a dílů Aero Vodochody Aerospace maďarskému podnikateli Andrási Tomborovi a skupině Omnipol. Tombor má v kupci Aera, firmě AERO Investments Partners, 51 procent a skupina Omnipol ovládá 49 procent. 

Slovenský ministr vyjádřil lítost nad českým výběrem děl

Naď při setkání s Metnarem vyjádřil lítost nad tím, že se Česko rozhodlo pořídit nová děla z Francie, a nikoli ze Slovenska. Slovenský dělostřelecký systém Zuzana se dostal do užšího výběru, české ministerstvo obrany se ale rozhodlo dát přednost francouzským dělům Caesar od společnosti Nexter, která jsou levnější.

Naď vyjádřil pochopení nad tím, že si země vybírají podle svých požadavků a priorit. Poznamenal, že mohlo jít o „pěkný československý projekt“, protože se na výrobě Zuzan podílí české firmy.

O možné spolupráci Česka a Slovenska v obranném průmyslu se mluví opakovaně, žádný projekt se ale neuskutečnil. Podle Metnara by se užší spolupráce mohla týkat nákupu munice nebo modernizace pozemní techniky. Konkrétní ale Metnar ani Naď být nechtěli.

„Když najdeme seznam takový, že my poskytneme České republice to, co potřebuje, a Česká republika poskytne nám, co potřebujeme my, a bude to plus minus ve stejném objemu, tak to můžeme společně oznámit jako společný postup, který chceme realizovat,“ řekl Naď. Podle Metnara ministři zadali svým podřízeným, aby seznam projektů vytipovali.

Metnar vyzdvihl, že návštěva slovenského ministra v Praze je jeho první zahraniční cestou ve funkci. Oba podle něj mluvili o spolupráci, o výcviku nebo o zahraničních misích, ve kterých obě armády působí společně. Za společnou prioritu Metnar označil účast obou zemí v oblasti Sahelu. Sahel označuje pás území v Africe na jižním okraji Sahary. Kromě Mali zahrnuje Niger, Čad, Etiopii, Súdán, Senegal, Mauritánii a Burkinu Faso. V posledních letech se potýká s útoky islamistů.

Opozice varuje před škrty

Ministr obrany již dříve prohlásil, že armáda nesmí být na prvním místě, pokud se budou hledat místa, kde v rozpočtu škrtat kvůli dopadům pandemie. V tom ho podporují i představitelé opozice. Podle předsedkyně sněmovního výboru pro obranu Jany Černochové (ODS) se obrana stala obětí minulé ekonomické krize před deseti lety.

Nahrávám video

„Varuji všechny kolegy před tím, aby se ta situace opakovala. První, co jsme jako výbor pro obranu v době pandemické krize udělali, bylo to, že jsme přijali velmi silné usnesení směrem k paní ministryni financí a panu premiérovi, ve kterém jsme žádali, aby se obětí pandemie nestal resort ministerstva obrany, zejména armáda,“ uvedla Černochová v pořadu Události, komentáře.

„Tlak na omezování výdajů a hledání úspor bude enormní,“ domnívá se místopředseda výboru Jan Lipavský (Piráti). „Chtěl bych před tím varovat. Minulá krize znamenala výrazné snižování výdajů na obranu a ten resort se z toho dlouho dostával. Takže nyní bychom se měli zaměřit na to, že pokud se budou hledat nějaké úspory, tak se budou hledat velice opatrně a nenaruší to stávající plán toho, jak má obrana vypadat,“ uvedl. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Navržený schodek rozpočtu by mohl klesnout až o šest miliard, míní Schillerová

Navržený schodek státního rozpočtu 389 miliard, který pro příští rok naplánovala ministryně financí Alena Schillerová (ANO), by nakonec mohl po koaličních vyjednáváních klesnout o čtyři až šest miliard. České televizi to řekly dva na sobě nezávislé zdroje z vedení koaličních stran. Konkrétní výši návrhu rozpočtového schodku, který poté zamíří do sněmovny, má vláda schvalovat 21. září. Vládní strany vyjednávají od minulého čtvrtka o mírných úsporách ve zdravotnictví, ve školství nebo v některých sociálních dávkách.
před 4 hhodinami

VideoZdlouhavé a netransparentní. S úplatky se setkalo třináct procent stavebníků

Až třináct procent stavebníků se v průběhu stavebního řízení setkalo se žádostí o úplatek, vyplývá z průzkumu agentury Ipsos. Nejčastěji na korupci podle zkoumání mezi tisícovkou respondentů firmy narazily v Jihočeském kraji, na severu Moravy a na Ústecku. Podle předsedkyně spolku Oživení Šárky Zvěřiny Trunkátové je problém ve složitosti stavebního řízení spojeného s územním plánováním. „Celá ta netransparentnost procesu, který je komplikovaný, zdlouhavý (...), vytváří spoustu momentů, kde je možné narazit na to, že dochází ke korupci,“ uvedla. Ředitel legislativní a právní sekce Svazu měst a obcí ČR Dan Jiránek uvedl, že třináct procent je velké číslo. „Problém je, že lidé nerozlišují, jestli si o úplatek řekl úředník nebo volený představitel,“ podotýká. Nejčastější požadavek úplatku se pohyboval mezi deseti a padesáti tisíci korunami.
před 5 hhodinami

Sněmovna schválila přísnější podmínky pro spotřebitelské úvěry

Podmínky poskytování spotřebitelských úvěrů budou zřejmě přísnější. Roční procentní sazba nákladů (RPSN) nebude smět u vyšších půjček překročit o osm procentních bodů čtyřnásobek repo sazby vyhlašované Českou národní bankou (ČNB). Opoziční ODS neprosadila pětinásobek. Reklama na tyto úvěry nebude smět naznačovat zájemcům, že když si půjčí peníze, zlepší to jejich finanční situaci. Novelu v pátek schválila sněmovna. Sněmovna naopak nedokončila úvodní schvalování novely, kterou chce vláda lidem od 80 let věku zvyšovat v pětiletých intervalech jejich důchod o 500 korun měsíčně.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Pegasus může převzít ČSA a Smartwings, povolil antimonopolní úřad

Turecká skupina Pegasus může koupit České aerolinie a s nimi i dopravce Smartwings, povolil antimonopolní úřad (ÚOHS). Podmínkou spojení je to, že se Pegasus vzdá části letních slotů na lince Praha-Antalya ve prospěch jiného dopravce. Rozhodnutí zatím není pravomocné, protože dosud neuplynula lhůta pro podání rozkladu.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Policie navrhuje pro bývalého soudce Kafku obžalobu

Policie uzavřela vyšetřování případu exsoudce Romana Kafky a navrhla obžalobu. Dle vyšetřovatelů připravil desítky lidí o více než 20 milionů korun, v případě uznání viny mu hrozí až deset let vězení. O obžalobě do konce září rozhodne dozorová státní zástupkyně, sdělil Radiožurnálu vedoucí ostravských žalobců Libor Malý. Kafka tvrdí, že si peníze půjčoval kvůli údajným vyděračům. K posunu v případu se odmítl vyjádřit s tím, že se chystá na jednání o uzavření případné dohody o vině a trestu.
před 16 hhodinami

Nebagatelizujme, říká o Šumavě Červený. Sanovalo se už za Brabce, namítá Hladík

Firmy pro sanaci Dobré Vody na Klatovsku má najít ministerstvo financí. Šéfce resortu Aleně Schillerové to zadal premiér Andrej Babiš (oba ANO). O výskytu nebezpečných látek podle ministra životního prostředí Igora Červeného (Motoristé) věděl resort už v roce 2023, ale nekonal. Sanace podle něj vyjde na 192 milionů korun. Podle exministra Petra Hladíka (KDU-ČSL) ministerstvo obdrželo zprávu až loni a náklady na sanaci neodpovídají. Debatou v Událostech, komentářích provázel Petr Obrovský.
před 17 hhodinami

VideoDo nové centrální evidence je po dvou měsících zapsáno již téměř 200 tisíc psů

Téměř 200 tisíc psů už zapsali jejich majitelé do nové centrální evidence, která je v provozu od začátku července. Registrace je povinná, jinak hrozí chovatelům pokuta až 50 tisíc korun. Stát si od systému slibuje například jednodušší dohledání ztracených psů. Registraci musí lidé zajistit nejpozději při očkování proti vzteklině. V případě nově narozených psů při jejich čipování. Za první dva měsíce je v evidenci zhruba každý desátý pes v Česku. Většina lidí, i podle veterinářů, už o nové povinnosti ví. Dosud existovaly jen soukromé databáze, kterých bylo několik a nepropojených. Do nové evidence mají přístup i obecní strážníci nebo policisté a nabízí možnost oznámit ztrátu psa.
10. 9. 2026

VideoZájem zahraničních investorů o Česko klesá, rozhoduje i kvalita pobídek

Šedesát procent firem uvádí, že k rozvoji české ekonomiky přispívají i investiční pobídky. Čerpat ji plánuje také japonská Toyota Motor Manufacturing Czech, pro kterou se Česko stane jediným místem v Evropě, kde bude vyrábět elektromobily. Od státu má přislíbeno zhruba 1,5 miliardy korun. „Je to klíčová věc minimálně pro období, než se objem výroby navýší natolik, aby tato výroba byla zisková,“ uvedl její prezident Robert Kiml. V příštích třech letech hodlá firma nabrat až tisíc nových pracovníků. Své peníze chce vložit kupříkladu také německá společnost Daimler, mají jít do nového závodu v Chebu. Investice nových investorů, kteří v Česku ještě nejsou, ale klesají. „Investovaná částka je kolem dvaceti miliard korun, při vrcholech v letech 2006 až 2014 to bylo hodně přes 100 miliard,“ řekl výkonný ředitel Sdružení pro zahraniční investice Ondřej Votruba.
10. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.