Češi letos vyrážejí na vodu více. Povodí proto investují do zabezpečení

Češi mají letos větší zájem o ježdění na vodu. Splouvají drobnější řeky na malých loďkách a půjčují si i větší lodě například na vodních nádržích. Nejvíce je to vidět na Vltavě. Tam už v květnu proplulo zhruba dvakrát tolik lodí než loni ve stejném období. Znamená to ale také více nehod, přestupků a práce pro poříční policii. Povodí řek proto investují miliony korun do bezpečnosti, hlavně pak do oprav částí vodních toků. ČT to potvrdili mluvčí jednotlivých povodí.

Letos v květnu napočítali na Vltavě od Českých Budějovic až po Mělník vodohospodáři více než šest tisíc plaveb – tedy malých i velkých lodí, které potřebovaly projet. Loni jich tam ve stejném měsíci bylo bezmála 3700. Podobné je to i s počtem lidí, kteří propluli plavebními komorami. Do letošního konce června už jich tam bylo čtrnáct tisíc, což je asi o 1500 osob více než před rokem. Hlavní sezona přitom přichází až nyní. Lze se tedy očekávat, že čísla ještě porostou.

Vyšší zájem o plavby pro jednotlivá povodí znamená ale také nové problémy, které jejich pracovníci musí řešit. „Máme velkou poptávku a potřebovali bychom zvýšit kapacitu stání v přístavišti v Týně nad Vltavou,“ řekl generální ředitel Povodí Vltavy Petr Kubala. Ještě letos bude právě Povodí Vltavy stavět bezpečnostní doplňkový přeliv a musí kvůli tomu do 1. září snížit hladinu Orlické nádrže. Sezona tak bude zhruba o měsíc kratší.

Investice do oprav a bezpečnosti se týkají také Povodí Moravy. „Z čísel jasně vyplývá, že počet proplutí i počet návštěvníků roste,“ potvrdil jeho mluvčí Petr Chmelař. Přesný počet lodí a osob evidují pouze v případě Baťova kanálu. „Obliba této vodní cesty a rostoucí návštěvnost si ovšem vybírá svou daň. Vysoký provoz vede k poškozování břehového opevnění Baťova kanálu vlivem abraze, sesouvání břehů, zvětšování nátrží a narušování stability podélných ochranných hrází. Je proto potřeba investovat nemalé prostředky do oprav opevnění a břehů,“ dodal Chmelař.

Přibývá nehod i přestupků

„Je třeba dbát také na bezpečnost, plynulost a komfort při plavbě. V loňském roce jsme zahájili modernizaci rejd plavebních komor Baťova kanálu za 63 milionů korun, která bude probíhat postupně na jedenácti komorách. Dokončili jsme servisní stání pro služební plavidla, která slouží záchranářům, Státní plavební správě a nám jakožto správci. Jejich smyslem je zajistit vyšší bezpečnost na vodní cestě. Otevřeli jsme také nové přístaviště v Kunovském Lese,“ přiblížil Chmelař.

Význam investic do bezpečnosti potvrzují i čísla poříční policie. Podle mluvčí policejního prezídia Hany Rubášové do letošního 18. července poříční policie šetřila už sedm nehod, loni za stejné období pouze pět. Policisté zkontrolovali 139 malých plavidel, loni 120. Počet potápěčských pátracích akcí stoupl ze třinácti na 33. Na vodě se zvýšil zájem i o sportovní akce. Poříční policie už dohlížela na 21 takových, což je o deset více než v minulém roce, uvedla Rubášová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Analog se vrací, filmové fotoaparáty lákají hlavně mladé

Zájem o focení na analog v Česku podle oslovených prodejců v posledních pěti letech roste. U jednorázových a levnějších kompaktních fotoaparátů potvrzují růst tržeb až o desítky procent. Vyšší zájem o tradiční focení potvrzují také fotokluby. Prodejci, odborníci na servis i fotokluby se shodují, že trend táhnou hlavně mladí lidé.
před 1 hhodinou

VideoParalympijské hry s ruskou a běloruskou účastí budí zlou krev

Startující zimní paralympijské hry v italských městech Milán a Cortina d’Ampezzo provází velké kontroverze. Mezinárodní paralympijský výbor (IPC) totiž umožnil ruským a běloruským sportovcům startovat pod svými vlajkami. Řada sportovců z jiných zemí, v čele s ukrajinskými, se proti tomuto rozhodnutí bouří. Protestují proti tomu, aby v dějišti paralympijských her vlála ruská vlajka a nelíbí se jim, že pokud by ruský paralympionik vyhrál, hrála by se v dějišti Her ruská hymna. Nejdotčenější je ukrajinská delegace, také proto, že jí IPC zakázal používat původně plánové slavnostní oděvy se znázorněnou mapou Ukrajiny i s okupovaným územím. Deset zemí, včetně české delegace, se proto chystá bojkotovat slavnostní zahájení ve Veroně.
před 11 hhodinami

VideoJižněji a delší trasou. S pilotem vládního airbusu o repatriačním letu

Po pěti dnech se pilot vládního airbusu Petr Daňko vrátil v pátek domů. Od pondělí se na Blízkém východě otočil třikrát. Patřil k posádce, která stroj přebírala v Šarm aš-Šajchu od kolegů, kteří přiletěli z Ománu. Na palubě bylo 94 cestujících. V rozhovoru zmiňuje, že oproti běžným trasám se nyní létá trochu jinak, jižněji a déle, protože se oblétávají nebezpečné oblasti. Plány na příští týden zatím pilot z 24. základny dopravního letectva Praha-Kbely nezná, budou se ještě upřesňovat. Zákazníkem je totiž ministerstvo zahraničních věcí, které dosud ještě na toto období nepředložilo objednávku. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) nyní odhaduje, že dál se budou spíše využívat soukromá letadla společnosti Smartwings, která mají výrazně větší kapacitu než vládní letouny.
před 12 hhodinami

Karlovo náměstí v Praze se chystá na rekonstrukci, probíhá přesadba stromů

Na Karlově náměstí v Praze začaly přípravné práce před jeho rekonstrukcí. Při nich město nechává přestěhovat několik až devět metrů vysokých stromů. Za pomocí jeřábu je pracovníci vytahují i s kořeny a převážejí do jiné části parku. Podle krajinářské architektky z Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy Barbory Liškové aktuálně probíhá přesadba pěti kusů stromů a celková rekultivace prostoru. Rekonstrukce samotného náměstí začne na přelomu roku a potrvá zhruba tři roky.
před 13 hhodinami

V Praze přistál další repatriační let, přivezl Čechy z Ománu

V noci na pátek přistál v Praze další vládní repatriační let s českými občany, které zasáhl současný konflikt na Blízkém východě. Větší armádní airbus s kapacitou přes devadesát míst přivezl cestující z ománského Maskatu, uvedlo ministerstvo zahraničních věcí. Premiér Andrej Babiš (ANO) v pátek ráno na síti X napsal, že odletěl první repatriační let do Dubaje. Stovky Čechů se během posledních dnů vrátily z ohrožené oblasti jak vládními repatriačními lety, tak komerčními linkami.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Ještě za života darují tělo vědě. Lékařské fakulty mají s lidmi přes 15 tisíc smluv

Vděčnost za léčbu, pomoc medicíně nebo finanční důvody. Zájem o darování těla vědě roste. Poskytnout své ostatky k výuce se už v Česku rozhodlo více než patnáct tisíc lidí. Na osmi tuzemských lékařských fakultách loni přibylo přes 1500 smluv s novými dárci. Podle přednosty Anatomického ústavu 1. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy (UK) Ondřeje Naňky je většina z nich starší 70 let. K darování těla se ale čím dál častěji rozhodují i mladí lidé, třeba středoškoláci.
před 13 hhodinami

Ministerstvo zahraničí: Čtvrteční let z Ammánu do Prahy byl plně hrazen státem

Cestující, které ve čtvrtek dopravilo letadlo Smartwings pronajaté státem z Ammánu do Prahy, nemuseli za dopravu nic uhradit. ČTK to řekl mluvčí ministerstva zahraničí Adam Čörgő, podle něhož byl let z Jordánska plně hrazený státem. Lidé, které ve čtvrtek po příletu oslovila redakce, ale uvedli, že museli podepsat závazek, že za let uhradí patnáct tisíc korun. Premiér Andrej Babiš (ANO) ve středu tvrdil, že nikdo nic platit nebude. Ministr Petr Macinka (Motoristé) později v pátek sdělil, že Česko požádá o refundaci EU.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Stát vyplatil odškodnění 113 obětem šikany komunistického režimu

Už 113 lidem, kteří byli obětí šikany komunistického režimu, vyplatil stát odškodnění. České televizi to potvrdili mluvčí ministerstev spravedlnosti a vnitra, která náhradu vyplácejí. Od minulého září mohou lidé, kteří byli nuceni opustit Československo nebo byli pod takzvaným ochranným dohledem, žádat o jednorázové odškodné ve výši 100 tisíc korun. Největším problémem je zpětné dokazování.
před 15 hhodinami
Načítání...