V Česku má podle plánů v příštích letech vyrůst asi stovka center duševního zdraví. Středisko, kde by našli pomoc pacienti s psychickými potížemi i jejich blízcí, by mělo být v každém okrese. Počítá s tím reforma psychiatrické péče, o které na brífinku mluvil ministr zdravotnictví Miloslav Ludvík (ČSSD). Půjde ale o běh na dlouhou trať, reforma psychiatrie potrvá 15 až 20 let.
„V psychiatrii pořád patříme na východ, potřebujeme se dostat na západ – ke komunitní péči. Na to ale potřebujeme peníze,“ upozorňoval na brífinku ministr zdravotnictví Ludvík. Do psychiatrické péče plynou ročně asi 3 až 4 procenta zdravotnického rozpočtu, tedy kolem deseti miliard korun. To je ale podle lékařů i pacientů málo, průměr v EU je asi osm procent.
Zástupci ministerstva zdravotnictví, zdravotních pojišťoven i odborné společnosti proto loni v červnu podepsali memorandum, podle něhož by se částka měla zvyšovat. Podle ministra má být psychiatrie letos jednou z priorit při sestavování úhradové vyhlášky na rok 2018.
Česko by na reformu psychiatrie mohlo využít také evropské peníze. Podle dřívějších informací by to mohly být až čtyři miliardy v příštích sedmi letech.
Psychiatrická péče se má přesunout z nemocnic
Cílem reformy je zbavit psychiatrickou péči stigmatu a přesunout ji z nemocničních zařízení právě do center duševního zdraví. V těch mají pracovat týmy psychiatrů, klinických psychologů, sester i sociálních pracovníků. Novinka spočívá právě v propojení sociálního a zdravotnického aspektu; obě strany si mají vyměňovat zkušenosti v péči o klienty.
Šéf odborné psychiatrické společnosti Martin Anders ovšem upozorňuje na nedostatek odborníků. „Úzké hrdlo lahve je počet zaměstnanců. Budeme muset provést změny ve vzdělávání. Psychiatrie se pak může stát atraktivním oborem.“
V psychiatrických nemocnicích je teď asi 8 tisíc lůžek následné péče. Při postupném snižování jejich počtu by se měl do center postupně přesouvat i personál z nemocničních zařízení. „Musíme pracovat s odborníky, kteří tu jsou. Ti jsou právě v psychiatrických nemocnicích,“ dodal náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula.
Jedno z prvních center vzniklo na bohnickém sídlišti
Jedno z prvních center duševního zdraví vzniklo loni uprostřed bohnického sídliště, tato centra se totiž mají mimo jiné vyznačovat snadnou dostupností pro občany. Toto centrum vzniklo spojením Komunitního terénního centra, které funguje v Psychiatrické nemocnici Bohnice, se sociálními pracovníky ze společnosti Fokus Praha.
Odborníci věří, že díky častějšímu a pravidelnějšímu kontaktu s pacienty získají lepší přehled o jejich aktuálním duševním stavu. „Když u někoho dojde k výraznému zhoršení stavu, jsme schopni tým vzburcovat a snažit se vídat s tím člověkem pravidelně, dohlížet na něj a řešit podávané léky,“ vysvětloval loni vedoucí lékař bohnického střediska Miroslav Pastucha.
„Péče, kterou budou zajišťovat centra duševního zdraví, lidi vtahuje do spolupráce na léčbě, což má za důsledek, že jsou lépe ochráněni a lépe je ochráněna i zajištěna společnost,“ upozorňoval tehdy předseda Psychiatrické společnosti a garant reformy české psychiatrie Martin Hollý.
V České republice žije až půl milionu lidí s vážným psychiatrickým onemocněním. Duševní poruchy nebo poruchy chování jsou druhým nejčastějším důvodem pro vyplácení invalidního důchodu.
