V Česku vznikají první pracoviště, která poskytují komplexní pomoc lidem s duševními potížemi poté, co opustí psychiatrickou léčebnu. Takzvaná centra duševního zdraví představují jeden z prvních kroků v reformě tuzemské psychiatrie.
Centra duševního zdraví mají vytvořit mezistupeň mezi dlouhodobými léčebnami, akutními lůžky v nemocnicích a ambulantní sférou, a jednou z jejich určujících proměnných má být snadná dostupnost občanům – na Praze 8 tak například vzniklo centrum uprostřed bohnického sídliště.
Odborníci věří, že díky častějšímu a pravidelnějšímu kontaktu s pacienty získají lepší přehled o jejich aktuálním duševním stavu. „Když u někoho dojde k výraznému zhoršení stavu, jsme schopni tým vzburcovat a snažit se vídat s tím člověkem pravidelně, dohlížet na něj a řešit podávané léky,“ vysvětluje vedoucí lékař bohnického střediska Miroslav Pastucha.
„Péče, kterou budou zajišťovat centra duševního zdraví, lidi vtahuje do spolupráce na léčbě, což má za důsledek, že jsou lépe ochráněni a lépe je ochráněna i zajištěna společnost,“ dodává předseda Psychiatrické společnosti a garant reformy české psychiatrie Martin Hollý.
Cílem je stovka středisek
V první fázi má vzniknout třicet míst, později by jich mělo být kolem stovky. Každé jednotlivé pracoviště zaměstná podle představ ministerstva zdravotnictví asi dvacítku lidí, přičemž vedle psychiatrů a psychologů se počítá i se sociálními pracovníky. Novinka spočívá právě v propojení sociálního a zdravotnického aspektu; obě strany si mají vyměňovat zkušenosti v péči o klienty.
Zmíněné bohnické centrum duševního zdraví vzniklo spojením Komunitního terénního centra, jež funguje v Psychiatrické nemocnici Bohnice, se sociálními pracovníky ze společnosti Fokus Praha. Představuje tak jedno z prvních míst v zemi, které funguje podle pravidel chystané psychiatrické reformy.
Psychické potíže stojí za polovinou invalidních důchodů
Reforma, jak ji před třemi lety navrhlo ministerstvo zdravotnictví za Martina Holcáta (úřednická vláda Jiřího Rusnoka), počítá s tím, že do konce letošního roku by se měly kromě pilotního provozu center duševního zdraví rozběhnout také ekonomické studie, vlastní proměna tuzemské péče o lidskou psychiku pak má odstartovat v roce 2020.
Momentálně je tuzemská psychiatrie podfinancována (dostává necelá čtyři procenta peněz zdravotnictví – oproti osmi procentům unijního průměru) a na reformu v organizaci i ve financování čeká už dvě dekády.
V republice přitom žije až půl milionu lidí s vážným psychiatrickým onemocněním, třetina obyvatel se někdy v životě s tímto onemocněním léčila a duševní poruchy nebo poruchy chování jsou druhým nejčastějším důvodem pro vyplácení invalidního důchodu.
Ministerstvo zdravotnictví si nedávno vyslechlo kritiku odborníků, podle nichž reforma nabírá zpoždění. Garant reformy Martin Hollý ovšem uvádí, že poslední měsíce práce na reformě výrazně zrychlily.
