Oficiální registraci k prezidentské volbě podalo zatím na ministerstvo vnitra pět kandidátů. Zájemci přitom mají už jen posledních devět dní na rozhodnutí. Zájem o úřad hlavy státu nebo aspoň úvahy o něm deklaruje zhruba 20 lidí. Z jakých osobností mohou voliči už vybírat, přiblíží medailonky v tomto článku.
Čas ubývá, kandidátů přibývá. Seznamte se s těmi, kteří chtějí být českým prezidentem
Události: Kdo kandiduje na prezidenta? (zdroj: ČT24)
Přidat se k dosavadní pětici mohou ještě do 7. listopadu. Poté začne ministerstvo vnitra kontrolovat, zda byly dodrženy všechny potřebné náležitosti. Od 24. listopadu už bude jasné, kdo podmínky dané zákonem splnil. Za kampaň může každý z uchazečů zaplatit maximálně 50 milionů korun. Všechny dary musí být vidět na transparentním účtu, který hlídá Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran.
Seznamte se s kandidáty na prezidenta
Miloš Zeman jako současná hlava státu oznámil zájem ucházet se i o druhý mandát na Hradě v březnu letošního roku. Uvedl tehdy, že nechce zklamat lidi, kteří ho podporují. Prohlásil, že nepovede osobní prezidentskou kampaň, přičemž se také zavázal, že se nebude účastnit televizních a rozhlasových debat a že nebude útočit na protikandidáty. Jeho programem má být pokračování výkonu funkce stejně, jak to dělal dosud. V srpnu pak šéfka jeho petičního týmu, manželka Ivana Zemanová, oznámila, že se pro Zemanovu opětovnou kandidaturu nasbíralo nezbytné množství podpisů. Podle posledních zveřejněných údajů ho podpořilo téměř 60 tisíc příznivců. Aktuálně je favoritem sázkových kanceláří.
- Miloš Zeman: „Mým programem bude kontinuita výkonu prezidentské funkce tak, jak byla dosud.“
Zeman spolu s Václavem Havlem a Václavem Klausem patří do trojice nejvýraznějších českých polistopadových politiků, zastával téměř všechny nejvyšší politické funkce v zemi. Byl mimo jiné předsedou Poslanecké sněmovny (1996 až 1998) i premiérem (1998 až 2002).
Narodil se 28. září 1944, vystudoval Vysokou školu ekonomickou, na které též krátce učil, později prošel několika zaměstnáními. Začátkem 90. let působil v Prognostickém ústavu, v té době se také aktivně zapojil do politiky. Někdejší člen KSČ (1968 až 1970) vstoupil v roce 1992 do ČSSD, kterou mezi roky 1993 a 2002 vedl. Za jeho působení se stala jednou z hlavních sil v české politice. Čtyři roky po neúspěchu v prezidentské volbě v lednu 2003 se Zeman se stranou rozešel, v roce 2010 byl krátce předsedou Strany práv občanů - zemanovci (SPOZ). Prezidentem byl zvolen v lednu 2013, ve druhém kole porazil Karla Schwarzenberga.
Miloš Zeman
V zisku dostatečného množství podpisů ho zřejmě předběhl jenom Michal Horáček, podle svých slov jich nasbíral přes 80 tisíc. Svou kandidaturu však oznámil už bezmála před rokem s cílem stát se nadstranickým kandidátem. Prezident by podle něj měl podporovat ušlechtilost a vstřícnost a přispívat k dobré pověsti České republiky v zahraničí. Horáček se nejvíce do povědomí lidí zapsal jako textař a podnikatel. Ještě za socialismu vyzkoušel povolání bookmakera, později spoluzaložil sázkovou kancelář Fortuna. Příspěvky od podporovatelů odmítá, celou kampaň si chce platit sám.
- Michal Horáček: „Myslím, že mohu nabídnout něco jiného než mnozí jiní, úplnou nezávislost, člověka, který přichází jako občan vyslaný občany, aby kontroloval politické strany.“
Narodil se 23. července 1952, jeho prastrýcem byl držitel Nobelovy ceny Jaroslav Heyrovský. Během života vystřídal nejrůznější profese. V roce 1987 se na několik let stal redaktorem časopisu Mladý svět, od poloviny 80. let se věnoval i psaní textů. Na podzim 1989 stál spolu s Michaelem Kocábem za iniciativou Most, jež navázala dialog s komunistickou mocí.
Řadu let spolupracoval se skladatelem Petrem Hapkou a jejich písně zpívaly největší hvězdy české hudby. Spolupráci Hapky s Horáčkem na počátku 90. let zbrzdilo textařovo úspěšné podnikání, spoluzakládal sázkovou kancelář Fortuna, v roce 2004 svůj podíl ve Fortuně prodal.
Michal Horáček
Na podporu občanů pak spoléhá i Jiří Drahoš, bývalý předseda Akademie věd, který svůj záměr bojovat o Pražský hrad oznámil koncem letošního března, krátce poté, co opustil Akademii věd. Uvedl tehdy, že má strach o českou demokracii a chce zabránit nárůstu extremismu a populismu. Jako celoživotní nestraník chce být autentickým nezávislým prezidentem České republiky. I když dostatek podpisů ohlásil už v srpnu, se sběrem jeho tým pokračoval až do října. Hlásí jich přes 120 tisíc.
- Jiří Drahoš: „V prezidentské funkci, kterou bych také bral jako službu národu, bych postupoval věcně, racionálně, důstojně a spolehlivě.“
Jiří Drahoš vystudoval fyzikální chemii na Vysoké škole chemicko-technologické (VŠCHT) v Praze. V roce 1994 se habilitoval pro obor chemické inženýrství a v roce 1999 obhájil doktorát věd. V roce 2003 byl jmenován profesorem. V oboru chemického inženýrství publikoval přes 60 původních prací v impaktovaných mezinárodních časopisech. Je spoluautorem několika zahraničních a domácích patentů.
Od roku 1973 působil v Ústavu chemických procesů AV ČR, postupně jako vědecký pracovník, vedoucí vědecký pracovník a zástupce ředitele. V letech 1996 až 2003 stál v čele ústavu. Od roku 2005 působil jako místopředseda Akademie věd ČR, zodpovídal za oblast chemických věd a věd o živé přírodě. V roce 2009 se stal předsedou instituce, ve funkci setrval 8 let.
Jiří Drahoš
Další kandidáti, kteří oznámili dostatečnou podporu pro boj o Hrad, se opírají o parlamentní hlasy. Mezi prvními podal na ministerstvu vnitra takovou kandidaturu Jiří Hynek, kterého podpořili poslanci z osmi politických stran, byť i on sbírá podpisy mezi občany, aby ukázal, že o něj mají zájem. Kandidát spojovaný s Realisty je prezidentem Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu. Ve funkci prezidenta by se snažil být vyslancem českého průmyslu v zahraničí, prosazoval by národní zájem a jeho prioritou by byla bezpečnost.
- Jiří Hynek: „Mojí dominantní problematikou je bezpečnost. Určitě bych velmi kvalitně plnil roli vrchního velitele ozbrojených sil.“
Narodil se 20. prosince 1960 v Ústí nad Labem. Je absolventem Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy, oboru matematická informatika, teoretická kybernetika a teorie systémů (1986). Svou kariéru začal v Tesle Kolín, později spoluzaložil firmu na software a ekonomické poradenství. Od roku 1992 zastával vysoké manažerské funkce, a to především ve výrobních podnicích.
Prezidentem a výkonným ředitelem Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu je od roku 2011. Je vedoucím české delegace v průmyslovém poradním orgánu NATO, působí také v lektorském týmu vysoké školy CEVRO Institut.
Jiří Hynek
Bývalý ředitel mladoboleslavské automobilky Škoda Vratislav Kulhánek pak podal kandidaturu poté, co získal podporu dvaceti tří poslanců. Mezi lidmi sesbíral v době podání kandidatury také 35 tisíc podpisů občanů. Do boje vstupuje jako kandidát obnovené Občanské demokratické aliance (ODA). Úlohu prezidenta považuje spíše za reprezentativní. Při dodržování prezidentských pravomocí by nechtěl jít k hraně ústavy, natož za ni. Počítá s kampaní za přibližně pět milionů, zatím ji platí především předseda ODA Pavel Sehnal.
- Vratislav Kulhánek: „Celý život jsem byl mezi lidmi – na dílně, ve fabrikách. A kromě toho jsem měl také možnost pohybovat se ve světě.“
Narodil se 20. listopadu 1943. Po absolutoriu Vysoké školy ekonomické (1966) působil v různých funkcích ve stavebních firmách. V roce 1981 nastoupil do společnosti Motor Jikov, kde se vypracoval na předsedu představenstva (do roku 1992), mezi roky 1992 a 1997 byl ředitelem nástupnické společnosti Robert Bosch.
Ve vedení Škody Auto byl v letech 1997 až 2007, firma v té době uvedla na trh modely Fabia, Superb nebo Roomster, které doplnily Octavii. V letech 2004 až 2008 Kulhánek také vedl Český svaz ledního hokeje, působil také ve výkonném výboru Českého olympijského výboru. Po odchodu ze Škody se zaměřil na poradenství, mimo jiné předsedal správní radě AAA Auto, v roce 2013 se stal členem manažerského týmu ve firmě Tatra Trucks.
Už před pěti lety se mu naskytla možnost dostat se do politiky. Senátní kandidaturu, kterou mu tehdy navrhl lídr hnutí ANO Andrej Babiš, ale nakonec odmítl.
Vratislav Kulhánek
Dvacítka poslanců pak vyjádřila podporu Petru Hannigovi. Hudebník a předseda strany Rozumní ohlásil kandidaturu v červenci s tím, že chce navázat na politiku stávající hlavy státu Miloše Zemana, ale nabídnout jinou formu chování. Pro boj o prezidentské křeslo nasbíral 24 podpisů od minulých i současných zákonodárců. Plánuje úspornou kampaň, zaplatit se chystá jen předvolební klip. Spoléhá především na debaty v médiích a setkání s voliči.
- Petr Hannig: „Můj politický rozptyl je velice široký a hlavní je moje heslo: ‚nejenom rozum, ale i srdce‘“.
Zpěvák, skladatel, producent, hudební vydavatel a politik se narodil 20. ledna 1946 v Ústí nad Labem. Vyučil se uměleckým kovářem, poté vystudoval konzervatoř a později kompozici na HAMU v Praze.
V 80. letech patřil k vlivným postavám populární hudby, mimo jiné objevil Lucii Bílou. Do roku 1989 působil jako hudební dramaturg v Československém rozhlasu. Od 90. let podniká.
V roce 2002 založil Stranu zdravého rozumu, která později začala spolupracovat se stranou Jany Bobošíkové a přejmenovala se na Suverenita – Strana zdravého rozumu. V roce 2010 nesla několik měsíců název Suverenita – blok Jany Bobošíkové, strana zdravého rozumu. Nyní strana působí pod názvem Rozumní.
Lídr evropské kandidátky Zdravého rozumu Petr Hannig
U ministerstva vnitra zaregistroval svou kandidaturu také bývalý český velvyslanec ve Francii Pavel Fischer, který našel podporu mezi sedmnácti senátory z pěti různých stran. Za klíčový bod svého programu označuje moderní stát s prezidentem, který garantuje spravedlnost a solidaritu. Chce otevřít Pražský hrad, aby byl přirozenou součástí města a státu.
- Pavel Fischer: „Tahle země potřebuje člověka, který má zkušenost s diplomacií a s bezpečnostními a obrannými agendami. Jsem připraven.“
Narodil se 26. srpna 1965. Absolvoval Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy, později studoval v Ženevě (sociální učení církve) a na pařížské Národní škole pro státní správu (ENA). Krátce pracoval jako učitel francouzštiny, v letech 1991 až 1993 byl tajemníkem biskupa Františka Lobkowicze, poté zástupcem ředitele pražského Institutu komunikace. Mezi roky 1995 a 2003 působil v Kanceláři prezidenta republiky, jako poradce Václava Havla a v letech 1999 až 2003 jako ředitel politického odboru.
V letech 2003 až 2010 byl českým velvyslancem ve Francii a v Monaku, po návratu do Prahy pracoval jako vrchní ředitel sekce bezpečnostně-multilaterální ministerstva zahraničí. V současnosti působí jako ředitel neziskové organizace STEM, která se zabývá výzkumy veřejného mínění.
Pavel Fischer
Dostatečnou podporu z horní komory měl i její místopředseda Jaroslav Kubera (ODS), nedávno však oznámil, že nakonec kandidovat nebude. I bývalý šéf Úřadu vlády Karel Štogl koncem října uvedl, že má podpisy v Senátu „v podstatě zajištěné“, ale definitivně se o vstupu do kampaně rozhodne až na poslední chvíli.
Koncem srpna také oznámil podnikatel a bývalý starosta obce Vraclav na Orlickoústecku Vladimír Boštík kandidaturu na prezidenta s tím, že sesbíral přes 63 tisíc podpisů, avšak dosud ani u kontrolního úřadu nezaregistroval svůj volební účet.
Do volby pak mohou vstoupit ještě další jména. Jako občanský kandidát se prezentuje například lékař a aktivista Marek Hilšer, který by měl brzy sdělit, jestli se mu mezi lidmi podařilo nasbírat potřebných padesát tisíc podpisů. Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí pak registruje ještě mnoho dalších jmen. Je mezi nimi exposlanec Otto Chaloupka, Jitka Albrechtová, Daniel Masopust a Ivan Smetana.
- Kdo může být zvolen prezidentem republiky?
Prezidentem republiky může být zvolen český občan, který nejpozději druhý den volby prezidenta dosáhl věku alespoň 40 let a není omezen ve svéprávnosti k výkonu volebního práva. Nikdo nemůže být zvolen více než dvakrát za sebou. - Kdo je oprávněn navrhovat kandidáta na prezidenta republiky?
Navrhovat kandidáta může každý český občan, který dosáhl věku 18 let, podpoří-li jeho návrh petice podepsaná nejméně 50 tisíci občany České republiky oprávněnými volit. Navrhovat kandidáta je oprávněno také nejméně 20 poslanců nebo nejméně 10 senátorů. - Kdy se bude konat volba prezidenta republiky?
Předseda Senátu vyhlásil volbu prezidenta na 12. a 13. ledna 2018. Případné druhé kolo se bude konat 14 dnů po začátku prvního kola volby, tedy ve dnech 26. a 27. ledna 2018. - Zdroj: Ministerstvo vnitra ČR