Tragédie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy (FF UK), při které 21. prosince loňského roku přišlo o život čtrnáct lidí, vzbuzuje i s ročním odstupem silné emoce. Karolína Fáberová, doktorandka z katedry psychologie FF UK a hlavní koordinátorka studentského spolku Peerko, který pomáhal zasaženým nejtragičtější obdobné události v historii Česka, zhodnotila v ČT společně s dalším z doktorandů FF UK Tomášem Konečným uplynulých dvanáct měsíců.
Fáberová se mimo jiné stala s Jáchymem Valešem a Markétou Zindulkovou za svou činnost v Peerku, které sdružuje asi čtyřicet studentů psychologie a poskytuje základní psychologickou podporu na FF UK, laureátkou letošní Ceny Jana Palacha.
„Pomáhat určitě pomáhá. Myslím si, že právě studenti psychologie jsou takoví, kteří mají ve své krvi vůli pomáhat. Když se stala v minulosti nějaká tragická událost, studenti vždycky přišli za vedoucím naší katedry a ptali se, co by šlo udělat. A to se stalo i tady,“ vzpomínala v rozhovoru.
Letošní rok byl podle ní náročný, ale zároveň i plný naděje. „A také rok, který mi dal pokoru k oboru, který dělám. Cením si studentů, které teď považuji za své kolegy, protože odvedli neskutečný kus práce.“
Konečný, jenž je doktorandem Ústavu hospodářských a sociálních dějin a zároveň pracovníkem UK Pointu, doplnil, že „stále ještě vidí budovu, která bude v myslích mnoha lidí zřejmě navždy spojena s tragickými událostmi, ale přesto i naději a velké odhodlání mnoha osob, které se zapojily do různých forem pomoci.“
Studenti jsou ostražitější a pozornější
Děkanka FF UK Eva Lehečková nedávno uvedla, že lidé jsou po tragédii ostražitější a pozornější, což Fáberová potvrdila. „Více vnímají to, když je někdo zvláštní na chodbě, a nebojí se říct o pomoc... zaběhnou na vrátnici nebo na děkanát a řeknou: ‚Mně se tento člověk nelíbí, pojďte s tím něco udělat.‘ Je velmi důležité si umět říct o pomoc,“ zdůraznila a doplnila, kolik lidí se během uplynulých dvanácti měsíců na Peerko obrátilo: „V tomto semestru už mluvíme o jednotkách, ale celkově jsme napočítali devadesát intervencí za rok.“
Budova FF UK se otevírala postupně. Tragédie podle Fáberové v lidech na fakultě vzedmula sílu získat „svůj druhý domov zpět“. „Akademická obec je takový svět ve světě. Tato událost podle mě v lidech probudila něco, co řeklo: ‚My si to nechceme nechat vzít.‘ Sama za sebe jsem cítila obrovskou náklonnost vůči fakultě.“
S enormní bolestí a ránami, které se možná nikdy nezahojí, se podle ní každý vypořádával odlišně. „Studenti jsou zasažení, ale předávají psychickou podporu, což je jedinečný koncept v celém světě. Myslím si, že Peerko a další podobné aktivity lidí mohou přinést naději a drobnou záplatu na to, co hrozného se tady stalo,“ pokračovala Fáberová.
Konečný se v uplynulém roce angažoval mimo jiné v tom, jak zajistit bezpečnost na fakultách tak, aby zároveň zůstaly ze své podstaty svobodným prostorem. „Kroky, které se podnikají, jsou vždy vedeny snahou nenarušovat běžný chod fakulty a samozřejmě i nepřidělávat další potenciální traumata lidem, pro které může být stále obtížné se do budov vracet. Opatření se primárně zaměřují na preventivní stránku, na nácviky zaměstnanců i studentů, vzniká krizový systém, posiluje se vnitřní komunikace,“ vysvětlil Konečný.
Posilovat je potřeba i odolnost jednotlivců. „Měli bychom se starat o své zdraví, být se svými blízkými. Pokud je to nutné, vyhledat psychologickou pomoc. Dobře spát, dobře jíst. Netlačit tolik na sebe. Dnešní doba je v tomto hodně rychlá, hodně se porovnáváme s ostatními z celého světa díky sociálním sítím. Měli bychom hledat to dobré v sobě a koukat na svět optimisticky,“ dodala Fáberová.
Nadační fond zřídil trojici podfondů
Univerzita Karlova otevřela začátkem prosince letošního roku v reakci na střelbu na FF i trojici podfondů. Zaměřují se na podporu psychické odolnosti a podporu studentů, kterým by tragédie v rodině zamezila ve studiu. „V rámci Nadačního fondu UK jsme zřídili Fond odolnosti, Pamětní fond doktorky Lenky Hlávkové a Pamětní fond doktora Jana Dlaska, kteří bohužel na FF UK zahynuli,“ nastínil ředitel Nadačního Fondu UK Tomáš Vokáč.
„Fond odolnosti má pokračovat v tom, co jsme začali se sbírkou – posilovat odolnost studentů, zaměstnanců, ale i celé komunity kolem univerzity. Fond doktorky Hlávkové míří na podporu studentů, kteří zažili nějaké tragické události a znemožňuje jim to plnohodnotné studium. Fond doktora Dlaska podporuje finská a švédská studia,“ shrnul Vokáč.
Podpora odolnosti začala podle Vokáče okamžitě po tragédii skrze probační a mediační službu. „I pro nás to byl ozdravný proces. Mohli jsme si prověřit, že věci, které děláme celou řadu let, můžeme nabídnout těm, co je nejvíc potřebují. Univerzita určitě potřebovala tuto podporu a my potřebujeme podporu univerzity, takže věřím, že ozdravný proces se daří a má i viditelné výsledky,“ doplnila krizová interventka a vedoucí střediska Probační a mediační služby Praha Jana Mottlová.
Proti pocitu bezmoci podle ní pomáhá soudržnost. „To, že se člověk může na někoho obrátit a že ví, že bude vyslyšen. To, co pomáhá v odolnosti, je trénink. Je to o tom, abychom si zkoušeli situace, které pro nás nejsou příjemné. My poskytujeme workshopy pro zaměstnance UK, kde trénují deeskalaci konfliktu. Věřím, že se odolnost natrénovat i posílit dá... nikdy nebudeme připraveni, ale můžeme být silnější a zkušenější,“ konstatovala Mottlová.
Po tragédii se v Česku vzedmula i obrovská vlna solidarity. Lidé poslali ve sbírce na pomoc zasaženým 88 milionů korun. „V současné době je rozděleno 60 milionů. 51 milionů směřovalo k pozůstalým, 34 milionů ke zraněným a tři miliony byly věnovány na psychosociální pomoc,“ vysvětlil Vokáč.
Peníze se ale rozdělují i nadále. „Na začátku jsme si řekli, že pomoc rozdělíme do tří fází, a ukazuje se to jako správný krok, protože z hlediska pozůstalých je ta finanční pomoc potřeba až teď, v okamžiku, když nemůžete docházet do zaměstnání. V tomto období Nadační fond UK skrze finanční dary může pomoct,“ dodal ředitel Nadačního Fondu UK.
