Byl to velmi náročný rok, ale i plný naděje, zní z FF UK

13 minut
Karolína Fáberová a Tomáš Konečný o roce od tragédie na FF UK
Zdroj: ČT24

Tragédie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy (FF UK), při které 21. prosince loňského roku přišlo o život čtrnáct lidí, vzbuzuje i s ročním odstupem silné emoce. Karolína Fáberová, doktorandka z katedry psychologie FF UK a hlavní koordinátorka studentského spolku Peerko, který pomáhal zasaženým nejtragičtější obdobné události v historii Česka, zhodnotila v ČT společně s dalším z doktorandů FF UK Tomášem Konečným uplynulých dvanáct měsíců.

Fáberová se mimo jiné stala s Jáchymem Valešem a Markétou Zindulkovou za svou činnost v Peerku, které sdružuje asi čtyřicet studentů psychologie a poskytuje základní psychologickou podporu na FF UK, laureátkou letošní Ceny Jana Palacha.

„Pomáhat určitě pomáhá. Myslím si, že právě studenti psychologie jsou takoví, kteří mají ve své krvi vůli pomáhat. Když se stala v minulosti nějaká tragická událost, studenti vždycky přišli za vedoucím naší katedry a ptali se, co by šlo udělat. A to se stalo i tady,“ vzpomínala v rozhovoru.

Letošní rok byl podle ní náročný, ale zároveň i plný naděje. „A také rok, který mi dal pokoru k oboru, který dělám. Cením si studentů, které teď považuji za své kolegy, protože odvedli neskutečný kus práce.“

Konečný, jenž je doktorandem Ústavu hospodářských a sociálních dějin a zároveň pracovníkem UK Pointu, doplnil, že „stále ještě vidí budovu, která bude v myslích mnoha lidí zřejmě navždy spojena s tragickými událostmi, ale přesto i naději a velké odhodlání mnoha osob, které se zapojily do různých forem pomoci.“

15 minut
Ondřej Dufek a Simona Hoskovcová o roce od tragédie na FF UK
Zdroj: ČT24

Studenti jsou ostražitější a pozornější

Děkanka FF UK Eva Lehečková nedávno uvedla, že lidé jsou po tragédii ostražitější a pozornější, což Fáberová potvrdila. „Více vnímají to, když je někdo zvláštní na chodbě, a nebojí se říct o pomoc... zaběhnou na vrátnici nebo na děkanát a řeknou: ‚Mně se tento člověk nelíbí, pojďte s tím něco udělat.‘ Je velmi důležité si umět říct o pomoc,“ zdůraznila a doplnila, kolik lidí se během uplynulých dvanácti měsíců na Peerko obrátilo: „V tomto semestru už mluvíme o jednotkách, ale celkově jsme napočítali devadesát intervencí za rok.“

Budova FF UK se otevírala postupně. Tragédie podle Fáberové v lidech na fakultě vzedmula sílu získat „svůj druhý domov zpět“. „Akademická obec je takový svět ve světě. Tato událost podle mě v lidech probudila něco, co řeklo: ‚My si to nechceme nechat vzít.‘ Sama za sebe jsem cítila obrovskou náklonnost vůči fakultě.“

S enormní bolestí a ránami, které se možná nikdy nezahojí, se podle ní každý vypořádával odlišně. „Studenti jsou zasažení, ale předávají psychickou podporu, což je jedinečný koncept v celém světě. Myslím si, že Peerko a další podobné aktivity lidí mohou přinést naději a drobnou záplatu na to, co hrozného se tady stalo,“ pokračovala Fáberová.

Konečný se v uplynulém roce angažoval mimo jiné v tom, jak zajistit bezpečnost na fakultách tak, aby zároveň zůstaly ze své podstaty svobodným prostorem. „Kroky, které se podnikají, jsou vždy vedeny snahou nenarušovat běžný chod fakulty a samozřejmě i nepřidělávat další potenciální traumata lidem, pro které může být stále obtížné se do budov vracet. Opatření se primárně zaměřují na preventivní stránku, na nácviky zaměstnanců i studentů, vzniká krizový systém, posiluje se vnitřní komunikace,“ vysvětlil Konečný.

Posilovat je potřeba i odolnost jednotlivců. „Měli bychom se starat o své zdraví, být se svými blízkými. Pokud je to nutné, vyhledat psychologickou pomoc. Dobře spát, dobře jíst. Netlačit tolik na sebe. Dnešní doba je v tomto hodně rychlá, hodně se porovnáváme s ostatními z celého světa díky sociálním sítím. Měli bychom hledat to dobré v sobě a koukat na svět optimisticky,“ dodala Fáberová.

68 minut
90′ ČT24: Rok od střelby na filozofické fakultě
Zdroj: ČT24

Nadační fond zřídil trojici podfondů

Univerzita Karlova otevřela začátkem prosince letošního roku v reakci na střelbu na FF i trojici podfondů. Zaměřují se na podporu psychické odolnosti a podporu studentů, kterým by tragédie v rodině zamezila ve studiu. „V rámci Nadačního fondu UK jsme zřídili Fond odolnosti, Pamětní fond doktorky Lenky Hlávkové a Pamětní fond doktora Jana Dlaska, kteří bohužel na FF UK zahynuli,“ nastínil ředitel Nadačního Fondu UK Tomáš Vokáč.

„Fond odolnosti má pokračovat v tom, co jsme začali se sbírkou – posilovat odolnost studentů, zaměstnanců, ale i celé komunity kolem univerzity. Fond doktorky Hlávkové míří na podporu studentů, kteří zažili nějaké tragické události a znemožňuje jim to plnohodnotné studium. Fond doktora Dlaska podporuje finská a švédská studia,“ shrnul Vokáč.

17 minut
Jana Mottlová a Tomáš Vokáč o roce od tragédie na FF UK
Zdroj: ČT24

Podpora odolnosti začala podle Vokáče okamžitě po tragédii skrze probační a mediační službu. „I pro nás to byl ozdravný proces. Mohli jsme si prověřit, že věci, které děláme celou řadu let, můžeme nabídnout těm, co je nejvíc potřebují. Univerzita určitě potřebovala tuto podporu a my potřebujeme podporu univerzity, takže věřím, že ozdravný proces se daří a má i viditelné výsledky,“ doplnila krizová interventka a vedoucí střediska Probační a mediační služby Praha Jana Mottlová.

6 minut
Studio ČT24: Markéta Videnová a Fedor Gál o roce od tragédie na FF UK
Zdroj: ČT24

Proti pocitu bezmoci podle ní pomáhá soudržnost. „To, že se člověk může na někoho obrátit a že ví, že bude vyslyšen. To, co pomáhá v odolnosti, je trénink. Je to o tom, abychom si zkoušeli situace, které pro nás nejsou příjemné. My poskytujeme workshopy pro zaměstnance UK, kde trénují deeskalaci konfliktu. Věřím, že se odolnost natrénovat i posílit dá... nikdy nebudeme připraveni, ale můžeme být silnější a zkušenější,“ konstatovala Mottlová.

Po tragédii se v Česku vzedmula i obrovská vlna solidarity. Lidé poslali ve sbírce na pomoc zasaženým 88 milionů korun. „V současné době je rozděleno 60 milionů. 51 milionů směřovalo k pozůstalým, 34 milionů ke zraněným a tři miliony byly věnovány na psychosociální pomoc,“ vysvětlil Vokáč.

1 minuta
Studio ČT24: Zuzana Čepelíková a Magda Králíčková o roce od tragédie na FF UK
Zdroj: ČT24

Peníze se ale rozdělují i nadále. „Na začátku jsme si řekli, že pomoc rozdělíme do tří fází, a ukazuje se to jako správný krok, protože z hlediska pozůstalých je ta finanční pomoc potřeba až teď, v okamžiku, když nemůžete docházet do zaměstnání. V tomto období Nadační fond UK skrze finanční dary může pomoct,“ dodal ředitel Nadačního Fondu UK.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Zájem měst o dotaci na ekologickou MHD překonal nabízenou částku

O dotaci ze Státního fondu životního prostředí (SFŽP) na nákup ekologických autobusů nebo tramvají za první týden výzvy požádalo už devatenáct dopravních podniků. Jak SFŽP uvedl pro Českou televizi, objem žádostí už přesáhl osm miliard korun. To je o asi miliardu více než vyčleněná částka. Podle oslovených dopravních podniků dotace pomohou nejen s nákupem elektrobusů a tramvají, ale také s rozšířením trolejbusové dopravy.
před 2 hhodinami

Předpověděl nacistickou okupaci. Zapomenutý příběh Antonína Hrona

Četli vojenské časopisy, tajně poslouchali hovory dělníků v podzemce, ale i špehovali a opíjeli německé vojáky – to byly jen některé z činností československého vojenského atašé Antonína Hrona a jeho spolupracovníků v Berlíně před vypuknutím druhé světové války. Získávali netradičními způsoby zprávy o formující se německé armádě, přestože jim za to hrozil okamžitý trest smrti. Díky získaným informacím v předvečer německé okupace 14. března 1939 také Hron varoval pražské zpravodajce, že do Československa vpadnou nacisté. Zemřel před 80 lety a historici nyní pátrají po jeho příbuzných.
před 2 hhodinami

„Zlobíš, jednu ti vrazím.“ Česko stále neuzákonilo zákaz fyzických trestů na dětech

Facky, tahání za vlasy, bití, použití vařečky nebo pásku. V některých rodinách stále děti vědí, co jsou to tělesné tresty. Řada rodičů je považuje v rámci výchovy za normální. Spolu se Slovenskem patří Česká republika ke dvěma posledním zemím v Evropě, které nepřijatelnost tělesných trestů nemají uzákoněnou. Vláda už loni přijala deklaraci, která označuje fyzické trestání dětí za nepřijatelné, pro rodiče z ní ale neplynou žádné sankce. Novela občanského zákoníku, která takový zákaz fyzických trestů řeší, je nyní ve třetím čtení ve sněmovně a čeká na schválení.
před 3 hhodinami

Nepozornost chodců mnohdy končí střetem s tramvají

Devatenáct chodců skončilo za první tři měsíce letošního roku pod koly pražských tramvají, o čtvrtinu méně než loni. Na rozdíl od loňska při tom zatím nikdo nezemřel. Téměř polovina srážek se stala na vyznačených přechodech. Příčinou je často nepozornost i to, že si chodci mylně myslí, že mají před tramvají absolutní přednost. Roli podle dopravního podniku hrají i mobily a sluchátka chodců. Přibývá ale také zraněných ve vozech. Ze statistik vyplývá, že častěji pod koly tramvají končí muži. A přibylo také sražených dětí.
před 4 hhodinami

Soudce Kafka zamířil do vazby

Okresní soud v Ostravě ve čtvrtek poslal do vazby soudce brněnského krajského soudu Romana Kafku. Obával se, že by mohl ovlivňovat svědky či uprchnout. Jednání trvalo přibližně tři a půl hodiny. Muže Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ) podezírá z podvodu. Seznam Zprávy dříve informovaly, že Kafka je v tuzemsku od středečního odpoledne.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Pokuta za jízdu načerno by mohla stoupnout až na dva a půl tisíce

Černým pasažérům může hrozit pokuta až ve výši dva a půl tisíce korun. Její novou maximální výši umožňuje novela zákona o silničním provozu, kterou schválil ve středu senát. Nyní čeká na podpis prezidenta. Podle mluvčího resortu dopravy Františka Jemelky by nový strop přirážky mohly dopravní podniky zohlednit od července. Sdružení dopravních podniků (SDP) změny vítá, velká města v Česku podle něj o zvýšení horního limitu pokuty uvažují.
před 11 hhodinami

Dezinfekce kvůli prevenci slintavky už vyšla na 4,5 milionu

Mimořádné výdaje za dezinfekci nákladních aut na hranicích už jsou v milionech korun. Státní veterinární správa (SVS) jí nakoupila zatím zhruba za čtyři a půl milionu. Opatření má zamezit rozšíření slintavky a kulhavky do tuzemských chovů. Onemocnění zatím testy v Česku nepotvrdily. Negativních bylo přes 130 vzorků mléka. Veterináři ho odebírají dvakrát týdně z vybraných jihomoravských chovů.
před 12 hhodinami

Šermíř Choupenitch je popáté Sokolem roku

Sokolem roku se stal už popáté šermíř Alexander Choupenitch. V historii ankety se to ještě nikomu nepodařilo. Kromě sportovců oceňuje Česká obec sokolská každý rok také jednotlivé cvičitele nebo kolektivy. Sokol působí ve více než tisícovce samospráv a má okolo 160 tisíc členů.
před 13 hhodinami
Načítání...