Před čtvrtstoletím vyvolala vražda Tibora Berkiho protesty proti rasismu. V noci na 14. května 1995 dvaačtyřicetiletého Roma napadla ve Žďáru nad Sázavou skupina násilníků. Po několika úderech baseballovou pálkou zemřel na krvácení do mozku. Zločin přitáhl značný zájem veřejnosti a upozornil na nebezpečí rasově motivované kriminality.
Čtveřice násilníků si žďárský domek Berkiových k nočnímu útoku vybrala náhodně. Nejprve v něm začali demolovat nábytek. Když se jim majitel domu Tibor Berki snažil v jejich řádění zabránit, jeden z útočníků ho vzápětí před jeho rodinou ubil baseballovou pálkou. Otec pěti dětí po převozu do nemocnice zemřel na krvácení do mozku. Tři pachatelé byli zadrženi hned následující den, čtvrtý se policii přihlásil sám.
Hlavnímu aktérovi případu, Zdeňku Podrázskému, uložil soud trest v délce 13 let. Martin Komár odešel ze soudní síně s dvacetiměsíčním nepodmíněným trestem. Další dva útočníci, Jan Nevole a Jan Vosmek, byli odsouzeni k několikaměsíčním podmíněným trestům.
Vláda navrhla zpřísnění trestů za rasisticky motivované násilné činy
Čin vyvolal značný zájem veřejnosti i politiků a upozornil na nebezpečí rasově motivované kriminality. Razantně reagoval ve svém prohlášení na celou událost prezident Václav Havel a vláda Václava Klause navrhla zpřísnění trestů za rasisticky motivované násilné činy.
Vražda Tibora Berkiho přitom nejprve nebyla posuzována jako zločin z nenávisti, protože přímo při útoku agresoři nevyvolávali jasně rasistická hesla. Jako rasově motivovaný čin soud tuto vraždu označil až po odvolání krajského státního zástupce.
Na místě tragédie v současnosti stojí trafostanice a hřiště. Bývalý vedoucí Městské policie Žďár nad Sázavou dodnes nechápe, proč násilníci na bezproblémovou rodinu zaútočili. „Bylo to pro nás velké překvapení, že se něco takového stalo,“ vzpomíná Antonín Chroust.
Pohřeb Berkiho ve Žďáru na Sázavou se stal protestem proti rasismu. Obřadu se zúčastnili představitelé státní správy i samosprávy, politických stran a hnutí a romských iniciativ. Od té doby se ale Romové opět stali několikrát terčem násilí ze strany příslušníků extrémní pravice.
Nejznámějším rasově motivovaným útokem proti Romům z posledních let zůstává případ z dubna 2009, kdy čtveřice pravicových extremistů vhodila do domku ve Vítkově na Opavsku tři zápalné lahve. Tři lidé utrpěli zranění, nejvážněji plameny postihly tehdy ani ne dvouletou Natálii.
Dítě mělo popáleniny na 80 procentech těla. Její přežití je dílem štěstí a špičkové lékařské péče, dívka má však trvale poškozené zdraví. Soudy extremistům vyměřily tresty od 20 do 22 let vězení.
