Češi patří mezi nejvíce rasistické národy v Evropě, ukázala anketa Harvardovy univerzity, do které se zapojilo mezi roky 2002 až 2015 více než 144 tisíc Evropanů. Přibývá také extremistických akcí. A podle psychologa Jeronýma Klimeše bude ještě hůř.
Češi patří mezi největší rasisty v Evropě. A bude hůř, varují odborníci
90’ ČT24: Češi patří mezi největší rasisty v Evropě (zdroj: ČT24)
Populismus a extremistické názory v Česku vzkvétají. Zmíněná anketa Harvardovy univerzity byla však k zodpovězení pouze v angličtině a jen na internetu. Podle kritiků tak nešlo o reprezentativní vzorek a navíc obsahovala příliš návodné otázky. „Jestliže v průzkumu odpovídali vzdělaní lidé, kteří umí anglicky, znamená to, že realita bude ještě horší,“ míní ale psycholog Jeroným Klimeš.
O vzestupu extremismu hovoří i statistiky. V roce 2017 se v Česku odehrálo 334 extremistických akcí, tedy o 26 více než o rok dřív.
Trendem jsou podle Klimeše „davy, které přestává bavit rétorika zaměřená na lidská práva“. „A říkají, my tyhle kecy nechceme slyšet, myslíme si svý,“ dodal. V tomto podhoubí podle něj roste zcela nová ideologie. „Česká republika je rozškubnutý národ na stovky malých skupinek, které se z upřímného srdce nenávidí,“ uvedl neveselý pohled na Čechy.
Podle něj to má historický kontext. „Byli jsme uzavření jak za komunismu, tak i geografickým uspořádáním, kdy hory uzavírají lidi do české kotliny. Česká společnost byla na konci komunismu nesmírně homogenní a nyní se velice dramaticky štěpí na velmi bohaté a velmi chudé lidi. Vzniká také ostrůvkovitá společnost, kdy se spolu tyto skupiny vůbec nebaví. A když se potkají, tak se jenom pohádají,“ řekl Klimeš.
V souvislosti s českým rasismem však nabízí ještě jiný pohled. „Kdybychom se dnes vrátili o sto let zpátky, přijdeme do Evropy, která bude velmi rasistická. Po válce nastal výrazný odklon od rasismu a nyní se kyvadlo, které šlo od rasismu do totálního antirasismu, zase vrací zpátky. To znamená, že budoucnost bude hodně rasistická a hodně extrémní,“ míní psycholog.
Podle Klimeše se však mentalita Čechů zhruba co dvě stě let mění. „Když potkáte Čecha za Žižky a Čecha za Bílé Hory, potkáte dva úplně jiné lidi, kteří by si vůbec nerozuměli,“ uvedl Klimeš.
Jak obelhat lidi? Říct jim, že jsou obelháváni
„Vychylující se kyvadlo“ zaznamenali už i politici, kteří díky extremistickým náladám sbírají hlasy. Podle sociologa Jana Jandourka se i extremisté naučili být „úhořem“ a obratně manévrovat v politických vodách.
„Pokud extremista provede klasický útok, někam hodí zápalnou láhev, nebo někoho bude vydírat, ničeho tím nedosáhne. Pokud je tu skupina lidí, která chce podíl na politické moci a s tím i spojené výhody pro sebe a své okolí, nemůže na někoho házet zápalné láhve. Musí házet slova, která nezaberou na většinu populace, ale fungují jako telemarketing, 99. nebo stý člověk se chytí a ty zabroušené hrnce si třeba koupí. Na to, aby někdo vstoupil do parlamentu, to bohužel stačí,“ uvedl Jandourek.
A podle něj se pak tato „infekce“ populismu šíří i do dalších, doposud tradičních politických stran.
„Další strany musí reagovat a volí snazší cestu. Než aby někdo lidem vysvětlil určitou situaci, tak se přizpůsobí tomu, co si lidé myslí. Ono změnit své myšlení na základě argumentů, s tím je hrozná práce,“ řekl Jandourek. „Jeden ze způsobů, jak lidi obelhat, je sdělit jim, že jsou obelháváni,“ dodal.