Slova Okamurovy SPD umí být radikálnější než ta extremistická, píše vnitro v návrhu výroční zprávy

Parlamentní hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) Tomia Okamury figuruje ve výroční zprávě ministerstva vnitra věnované extremismu. Informuje o tom server Aktuálně.cz s tím, že zpráva má dosud neoficiální a neveřejný charakter a její vydání vychází na okamžik, kdy už bude jasno o tom, zda půjde ČSSD s vládním ANO do vlády. Hlasovací sněmovní alternativou jsou pro hnutí Andreje Babiše totiž komunisté a právě SPD. Ta nyní mluví o záměrné skandalizaci.

„Hnutí SPD není z pohledu definice ministerstva vnitra extremistickým subjektem. Vybírá si ale podobná témata jako pravicoví extremisté a nezřídka k nim zaujímá i podobné názory,“ cituje Aktuálně.cz z beta verze ministerské zprávy, která se Okamurově sněmovní formaci věnuje na půldruhé straně.

„V některých případech jsou vyjádření představitelů SPD i radikálnější než vyjádření představitelů tradičních pravicově extremistických stran,“ uvádí dosud neveřejný dokument dál. A už bez zmínky o konkrétní straně varuje, že hlavní hrozbu už nepředstavují tradiční extremistické strany, ale ty xenofobně populistické. A autoři varují, že právě populisté a extremisté chtějí ovlivňovat strategická rozhodnutí v oblasti bezpečnosti, tedy například členství v NATO či Evropské unii.

Zdržela se zpráva kvůli SPD? Spekulace, říká Metnar

Vnitro zprávu obvykle vydává v polovině května, letos má ale jeho publikace zpoždění, třebaže experti už svou práci dokončili. Čeká se ale na podpis šéfa resortu Lubomíra Metnara, který dokument pustí do připomínkového řízení a na vládní stůl.

„Ta zpráva musí být vyprecizovaná. Na příští či přespříští vládě to asi nebude,“ přiznává pro Aktuálně ministr v demisi Metnar a podle svých slov má povšechní tušení o tom, že se materiál věnuje SPD. „Nějaké zmínky tam jsou, jelikož nejsem s finální podobou detailně seznámen, tak bych to nechtěl dál komentovat,“ prohlásil. Že by se zpráva zbrzdila kvůli SPD, ale odmítá.

„Ne. To je spekulace. Nemůže to být problém, neboť jsou na hodnocení kritéria a pravidla,“ sdělil a ještě abstraktněji mluvil šéf vlády v demisi Babiš. „Tu zprávu neznám a nemluvili jsme o tom. Musím se s tím seznámit a potom se k tomu můžu vyjádřit,“ uvedl. Podle čtyř vysoce důvěryhodných zdrojů z vnitra jsou naopak právě pasáže o SPD důvodem odkladů.

SPD: Jde o politický boj a snahu nás skandalizovat

Připomínkové řízení, kdy se ke zprávě po ministrově podpisu vyjadřují různé úřady, totiž bude trvat deset až dvacet dní, což zveřejnění dokumentu posouvá do druhé půlky června – čili do okamžiku, kdy bude jasno, zda členská základna ČSSD stojí o účast své strany v menšinové vládě s ANO opřené o komunistickou toleranci. Alternativní sněmovní kombinací je ANO opřené o KSČM a SPD.

Sama Svoboda a přímá demokracie pak mluví o záměrné skandalizaci a politicko-mediální snaze pověst hnutí pošpinit. „Tu zprávu ještě nikdo neviděl, to znamená, že na ni nelze konkrétně reagovat,“ prohlásil šéf poslanců SPD Radim Fiala. „Evidentně došlo k spolupráci státních orgánů, v tomto případě MV, a některých médií v politickém boji proti SPD. Podle mého názoru je to jasně politický útok na SPD a skandalizace hnutí SPD, které může mít souvislost se skládáním vlády.“

20 minut
Události, komentáře: Zpráva o extremismu prý zmiňuje i SPD
Zdroj: ČT24

Stejně reagoval i samotný Okamura. „Je naprosto skandální, že obsah zprávy je v době svého zpracování a před schválením konzultován s médii. Je to jasný důkaz, že celá věc má cíleně politicky poškodit SPD,“ napsal na Twitteru.

Naopak tezi o politickém boji v Událostech, komentářích odmítl předseda TOP 09 Jiří Pospíšil: „Zásadně odmítám, když někdo útočí na nějakou menšinu z důvodů získání politických bodů. A u pana Okamury a hnutí SPD to není poprvé: zpochybňování koncentračního tábora v Letech, trestní oznámení na pana Staníka,“ připomínal Pospíšil některé minulé kauzy. 

Pozornost vzbudily hlavně výroky o Letech

Předseda SPD Okamura se v lednu letošního roku vyjádřil třeba o protektorátním koncentračním táboře pro Romy v Letech u Písku. Prohlásil, že tábor nebyl oplocený a byl v něm volný pohyb. Později se omluvil za vyjádření, že tábor nebyl oplocený, uvedl však, že ho většinou nikdo nehlídal a lidé v něm se mohli volně pohybovat.

Poslanec SPD Miroslav Rozner pak tábor v Letech označil za „neexistující pseudokoncentrák“. Bývalého tajemníka strany Jaroslava Staníka policie v únoru obvinila kvůli nenávistným výrokům na adresu Židů, Romů a homosexuálů, které pronesl koncem loňského října ve sněmovně.

Výroky Tomia Okamury a dalších členů SPD odsoudili zástupci národnostních menšin. Výhrady vůči SPD má například i ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO), který SPD letos v únoru v rozhovoru v Hospodářských novinách označil za fašistickou stranu. Výroky Okamury o táboře v Letech jsou nepřijatelné také pro ministra zahraničí Martina Stropnického (ANO).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

AI ovlivňuje práci i vzdělávání, shodli se hosté Zkraje

Jak ovlivní umělá inteligence současné pracující i ty, kteří se na své budoucí povolání teprve připravují? K debatě o AI v pořadu Zkraje přijali pozvání Kamil Kopecký z Univerzity Palackého, který se zaměřuje na rizikové formy chování v on-line prostředí i smysluplné využívání IT technologií, ředitel Úřadu práce v Olomouci Vlastimil Přidal, náměstek ředitele Fakultní nemocnice Olomouc pro inovace a digitalizaci Antonín Hlavinka, bývalý vicepremiér pro digitalizaci Ivan Bartoš (Piráti), filozofka Dita Malečková zaměřující se na umělou inteligenci a konzultant a lektor AI kurzů Petr Ludwig.
před 4 hhodinami

Na rekvalifikaci může přispět Úřad práce, je ale třeba přihlásit se včas

Pokud lidé chtějí získat příspěvek na část rekvalifikací nebo na digitální vzdělávací kurzy, je podle Úřadu práce právě nyní nejvyšší čas se přihlásit. Podporu je totiž možné čerpat jen na takové vzdělávací aktivity, které zájemci stihnou absolvovat do konce září. Úřad jedná o možném prodloužení – stejně tak hledá i cesty, jak takovou formu vzdělávání podporovat dlouhodobě. Rekvalifikaci může Úřad práce uhradit i celou. Na vzdělávací kurz v digitálních dovednostech přispěje až 50 tisíc – student ale musí zaplatit minimálně osmnáct procent z celkové ceny.
před 7 hhodinami

Hazardním hráčům pomáhá „tlačítko paniky“

Podle dat ministerstva financí využilo od loňského července tlačítko paniky (panic button) bezmála padesát tisíc hráčů hazardních her. Jejich provozovatelé musí tuto možnost nabízet od července loňského roku. Hráč si použitím tlačítka na dva dny zablokuje přístup k hazardu. Podle adiktologa Viktora Mravčíka jde o důležité vylepšení v boji se závislostmi na hazardu.
před 9 hhodinami

S rozpočty na obranu by měla pomoci EU, míní vládní politici

Evropská sedmadvacítka musí být schopná vytvořit si dostatečnou zásobu peněz na bezpečnost i obranu, míní premiér Petr Fiala (ODS). Pomoci má třeba rozvolnění pravidel u stávajících unijních fondů. Vyšší výdaje čekají rovněž členské země NATO. Posílení aliančních sil experti vyčíslili na tři až čtyři procenta HDP na stát ročně. O novém podílu definitivně rozhodne červnový summit v Haagu.
před 12 hhodinami

Soud poslal do vazby mladíka obviněného z dvojnásobné vraždy v Hradci

Soud poslal do vazby šestnáctiletého mladíka, kterého policie obvinila z vraždy dvou prodavaček v Hradci Králové. Hrozí mu až deset let vězení, k činu se doznal. Bylo to za přítomnosti obhájce, řekl ČT24 kriminalista Roman Popiolek, který byl u chlapcova výslechu. Obviněný podle dosavadních zjištění nepatřil k žádné teroristické ani extremistické skupině, uvedl Popiolek.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Někteří koaliční poslanci nepodpoří přehlasování Pavlova veta

Vládní koalice nemá jistotu, že v Poslanecké sněmovně začátkem března přehlasuje veto prezidenta Petra Pavla u zákona o platech ústavních činitelů. Připouštějí to i lídři vládních stran. K úspěchu totiž potřebují nejméně 101 poslanců. Někteří ale už teď říkají, že novelu nepodpoří. Šéf KDU-ČSL Marek Výborný ve čtvrtek vyzval prezidenta, aby svolal zástupce stran k jednání. Pavel ale v pátek vzkázal, že svou ústavní roli už splnil.
před 22 hhodinami

Humanitární podpora Ukrajiny ano, dodávky zbraní a munice už ne, ukazuje průzkum

Více než tři čtvrtiny Čechů souhlasí s humanitární podporou Ukrajiny, většina je nakloněna také diplomatické snaze hájit zájmy napadené země, vyplývá z průzkumu pro ČT od Data Collect. Menší přízeň mají po třech letech otevřené ruské invaze na Ukrajinu dodávky zbraní a munice, respondenti se také přiklání k rychlému mírovému řešení konfliktu i za cenu toho, že Ukrajina trvale ztratí část území.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

K výročí plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu se v Česku uskuteční desítky akcí

K třetímu výročí ruské invaze na Ukrajinu, které připadá na pondělí 24. února, se v Česku uskuteční desítky akcí. Například se jedná o nedělní shromáždění na Staroměstském náměstí nebo pondělní hudební akci u budovy ruského velvyslanectví v Praze.
včeraAktualizovánovčera v 13:53
Načítání...