Masakr v Hanau byl podle německého ministra vnitra Horsta Seehofera (CSU) jednoznačně rasisticky motivovaným teroristickým útokem. Německo po útoku zpřísní ochranu „citlivých zařízení“ včetně mešit. Více policistů zamíří na nádraží, letiště nebo hranice.
Německo po rasistickém teroristickém útoku zpřísní ochranu mešit, nádraží i hranic
Podle Seehofera se jedná o třetí pravicově extremisticky motivovaný teroristický čin během pár měsíců. „Ohrožení ze strany antisemitismu, rasismu a pravicového extremismu je v Německu velmi vysoké,“ přiznal ministr vnitra, podle něhož se od vražd neonacistické skupiny Národněsocialistické podzemí (NSU) z let 2000 až 2007 zemí až po dnešek táhne „krvavá stopa pravicového extremismu“.
Připomněl loňskou vraždu regionálního politika vládních křesťanských demokratů Waltera Lübckeho a také útok na synagogu ve východoněmeckém Halle, kde zemřeli dva lidé. V obou případech jsou podezřelí pravicoví radikálové.
Kvůli útoku v Hanau blízko Frankfurtu nad Mohanem, při němž ve středu pozdě večer 43letý Němec zastřelil devět lidí s migračními kořeny, Německo zpřísňuje ochranu „citlivých zařízení“ včetně mešit. Více policistů bude na nádražích, letištích i u hranic spolkové republiky. Na jak dlouho jsou opatření plánována, Seehofer neuvedl.
Pravděpodobného pachatele, který byl sportovním střelcem a legálně držel zbraň, našla policie v jeho bytě v Hanau mrtvého spolu s tělem jeho matky.
Rasistické přesvědčení útočníka dokládá podle vyšetřovatelů i 24stránkový pamflet. Tobias R. v něm opěvuje Němce, zabývá se čistotou jejich rasy a tvrdí, že obyvatele řady jiných zemí je potřeba vyhladit.
Mezi oběťmi jsou i Kurdi, útočník byl „mimořádně uzavřený“
Vyšetřovatelé nyní řeší, zda měl pachatel nějakého komplice, zatím to tak ale nevypadá, informoval zpravodaj ČT v Německu Martin Jonáš. „Jeho oběti byli cizinci, případně lidé s přistěhovaleckými kořeny. Pět z nich mělo turecký pas, z velké části se jednalo o etnické Kurdy. Podle našich informací je mezi mrtvými také žena polského původu,“ sdělil novinář.
Tobias R. měl pár dnů před útokem navštěvovat bary, v nichž později zaútočil, a připravovat se tak na hrůzný čin. „Jeho sousedé i bývalí spolužáci mluví o mimořádně uzavřeném člověku, který měl potíže v práci a nikdy se mu nepodařilo zasadit kořeny,“ uvedl Jonáš. „Mluví se také o nedobrém vztahu mezi jeho rodiči, ale také o možném domácím násilí,“ dodal zpravodaj.
V dalších dnech a týdnech se bude zkoumat, jak je možné, že sportovní střelec, který byl psychicky nemocný a měl i paranoidní představy, nevzbudil už dříve pozornost úřadů. Třeba loni v listopadu totiž poslal trestní oznámení nejvyššímu státnímu zastupitelství, v němž vyjadřuje přesvědčení, že existuje prakticky všemocná tajná služba, která je schopná řídit mozky lidí.
Ve hře je i sledování politiků z AfD
Seehofer za obrovský problém označil vyjádření některých politiků pravicově populistické až radikální Alternativy pro Německo (AfD) relativizující například dobu nacismu a holocaust. Jsou podle něj živnou půdou pro extremisty, kteří se jimi mohou cítit povzbuzeni.
Generální tajemník vládní sociální demokracie (SPD) Lars Klingbeil, podle něhož i AfD střelci z Hanau „dodala munici“, požaduje, aby protiimigrační stranu začala sledovat kontrarozvědka.
AfD tvrdě kritizují i další politici a také zástupci církví nebo politologové. Německá kontrarozvědka je zatím ve fázi rozhodování, jestli stranu, která kritiku odmítá a mluví o duševně vyšinutém pachateli, začne sledovat jako celek.
Ústřední rada muslimů v Německu kritizovala dosavadní postup úřadů proti pravicovému extremismu v zemi.
„Pozornost se dosud zaměřovala na takzvaný islamistický terorismus a extremismus. My jsme vždy požadovali, aby se úřady se stejnou intenzitou zabývaly také jinými druhy extremismu a nenávisti. K tomu ale nedošlo – v tom vidíme největší pochybení,“ prohlásil předseda muslimské rady Aiman Mazyek.