Brusel neproplatí dotaci pro firmu Fatra z holdingu Agrofert, píše iRozhlas

Evropská komise neproplatí zhruba půlmilionovou dotaci pro firmu Fatra z holdingu Agrofert. Mělo jít o peníze na nákup nového válcovacího stroje. Informoval o tom iRozhlas. Pokud české úřady žádost nezruší, hrozí podle serveru i pozastavení dalších dotací. Šéfka státní kasy Alena Schillerová (za ANO) pro ČT uvedla, že rozhodnutí je žalovatelné. Stát se obrátí na soud, který by měl rozhodnout, jestli premiér Andrej Babiš (ANO) i po převedení svého majetku do svěřenského fondu nadále porušuje zákon o střetu zájmů.

Podle stanoviska Komise je žádost v rozporu s legislativou ke střetu zájmů. Vyzvala proto české úřady, aby projekt zrušily. V opačném případě mohou být pozastaveny evropské dotace z programu Podnikání a inovace a v nejzazším případě všechny dotace.

„Jakožto pověřená schvalující osoba jsem se rozhodl přerušit od data tohoto dopisu platební lhůtu týkající se žádosti o platbu, kterou vaše orgány podaly dne 16. června 2021. Jakožto pověřená schvalující osoba přerušení platby ukončím, jakmile se na základě podkladů poskytnutých českými úřady ujistím, že vnitrostátní orgány přijaly k nápravě této situace nezbytná opatření,“ uvedl v dopisu o přerušení platební lhůty pro dotaci společnosti Fatra eurokomisař Mark Lemaitre. Dokument, který byl podle iRozhlasu českým úřadům doručen v pondělí, má server k dispozici.

Žádost ministerstva průmyslu a obchodu o proplacení projektu plastikářské společnosti Fatra, která spadá do holdingu Agrofert ze svěřenského fondu premiéra Babiše, předložil Evropské komisi Platební a certifikační orgán při ministerstvu financí v červnu. Cílem bylo otestovat, zda Brusel peníze opravdu neproplatí, a získat tak rozhodnutí o zamítnutí platby. Podle expertů ministerstva zahraničí je to jediný způsob, jak může Česká republika v případě nesouhlasu s proplacením předložit záležitost k posouzení Soudním dvorem Evropské unie.

Vláda rozhodne o dalším postupu

„Co se stalo, je v souladu s postupem, který jsme očekávali. Po dohodě s Evropskou komisí jsme tuto jednu platbu jako ministerstvo financí certifikovali. Měli jsme předběžný souhlas Evropské komise, že to v žádném případě neovlivní toky peněz a že to děláme proto, abychom získali právě toto rozhodnutí a mohli ho jako Česká republika žalovat u evropského soudu a získat jasné soudní rozhodnutí, jak to se střetem zájmu vlastně je,“ reagovala ministryně Schillerová. Podle ní nehrozí, že by Evropská komise odmítla Česku vyplácet jakékoliv jiné dotace než tu pro Fatru.

Sdělila také, že podle ministerstva zahraničí je žalovatelné nejen zamítnutí, ale i oddálení dotace. „Podle předběžných diskuzí s ministerstvem zahraničních věcí, které bude tím resortem, který povede soudní spor, je i toto žalovatelný krok,“ řekla Schillerová. Právní analýzu, která by to dokládala, prý ale zatím nemá. 

Další postup bude koordinován s ministerstvem průmyslu a obchodu a ministerstvem zahraničních věcí. Následně o něm rozhodne vláda. „Danou věcí se nejen ministerstvo průmyslu a obchodu zabývá, dopis přišel včera. Další postup se koordinuje, což platí i o budouchích krocích organizací, kterých se týkají,“ potvrdila ČT mluvčí resortu Štěpánka Filipová.

Nahrávám video
Studio ČT24: Vyjádření ministryně Schillerové k rozhodnutí Bruselu o neproplacení dotace pro firmu Fatra
Zdroj: ČT24

Dění kritizuje místopředseda sněmovního výboru pro evropské záležitosti František Kopřiva (Piráti). „Přijde mi to krajně nevhodné a podezřelé, že se česká vláda snaží stylem pokus omyl jít ještě o krůček dál, co si všechno může dovolit,“ řekl.

Pokus nevyšel, míní politolog

Na to, že české úřady počítaly s negativním stanoviskem Bruselu, upozornil i politolog Lukáš Valeš z právnické fakulty Západočeské Univerzity v Plzni. „Česká republika z této kauzy chtěla udělat případ pro evropský soudní dvůr, aby mohla žalovat neoprávněné odpírání dotací, mimo jiné ze svěřenského fondu Andreje Babiše. To se ale nestalo,“ okomentoval pro ČT.

Rozhodnutí za žalovatelné nepovažuje. „Došlo pouze k oddálení dotace jako takové, ne k jejímu zrušení. Čili pokus se České republice nepodařil,“ dodal. Z odůvodnění totiž vyplývá, že až se vyřeší střet zájmů, dotace přijít může. „Zdá se, že jediné, co bude moci Česko udělat, je, že dotace nebude po Bruselu vymáhat a bude je muset pravděpodobně vymáhat po těch firmách, včetně Fatry,“ nastínil.

Nahrávám video
Studio ČT24: Politolog Valeš k evropským dotacím pro firmu z Agrofertu
Zdroj: ČT24

Podle auditorů Evropské komise je Babiš ve střetu zájmů, neboť ovládá svěřenské fondy, do nichž vložil svůj majetek. Dotace ze strukturálních fondů Evropské unie v celkovém řádu stamilionů korun, které dostaly firmy z holdingu Agrofert od 1. září 2017, jsou proto podle závěru auditorů neoprávněné. Premiér i Agrofert střet zájmů odmítá.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Lídři EU řeší konkurenceschopnost i energie, neshody panují kolem ETS

Unijní prezidenti a premiéři se na summitu, který začal v Bruselu, zabývají posilováním konkurenceschopnosti Evropské unie, ale i současnou válkou na Blízkém východě, včetně jejích dopadů na Evropu, zejména pokud jde o ceny energií. Český premiér Andrej Babiš vystoupil mezi prvními a zopakoval požadavek na změnu systému emisních povolenek EU ETS. Právě jejich podoba patří mezi sporné body jednání. Před odletem na jednání Babiš zároveň zkritizoval izraelský útok na Írán, který označil za nepochopitelný.
07:12Aktualizovánopřed 4 mminutami

VideoSpráva železnic opravila železniční zastávku, ke které roky nejezdí vlaky

Správa železnic opravila za půl milionu nádraží v Kostelci u Heřmanova Městce včetně perónu pro osobní dopravu. Na trati ale řadu let nejezdí žádné osobní vlaky a podle kraje ani v budoucnu jezdit nebudou. Zastávku nutně nepotřebuje ani starostka Kostelce u Heřmanova Městce Eva Jiráková (nestr). Od centra obce je vzdálená skoro kilometr. „My jednu zastávku máme. Na Písníku je zastávka, a tahle zastávka je trošku stranou,“ sdělila Jiráková. Správa železnic hájí rekonstrukci tím, že projekt vznikl v době, kdy ještě na trati provoz byl.
před 1 hhodinou

Klempíř odvolal šéfku Národní galerie Knastovou

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) ve čtvrtek odvolal generální ředitelku Národní galerie Praha (NGP) Alicji Knastovou. Odborná veřejnost ji kritizovala kvůli stylu komunikace či minimalistickému výstavnímu programu. Podle ministra galerie potřebuje výraznější odborný rozvoj a ambici posunout se mezi přední evropské instituce. NGP zatím povede dosavadní ředitelka sbírky starého umění Olga Kotková. Podle Deníku N hodlá ministerstvo v příštích měsících vypsat výběrové řízení na ředitele NGP.
16:09Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoTrošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, připouští Schiller

Předseda senátního výboru pro záležitosti EU Jan Schiller (ANO) doufá, že se lídři zemí EU na probíhajícím summitu dohodnou na zastropování cen emisních povolenek. Podle něj je to krok, po kterém volá průmysl. Domnívá se, že Česko by mělo dostat výjimku ze systému povolenek pro řadu průmyslových odvětví. „Trošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, ale na druhou stranu nemáme takové možnosti jako země, které do toho investovaly,“ obhajuje tuzemskou pozici při vyjednávání. V Interview ČT24 odpovídal na otázky moderátora Jiřího Václavka i ohledně chystaných změn ekonomické legislativy EU, rozhodnutí premiéra Andreje Babiše (ANO) jet na summit NATO místo prezidenta Petra Pavla či rozpočtového určení daní.
před 1 hhodinou

Pavel: Babiš by na summitu asi dokázal lépe vysvětlit, proč Česko neplní závazky

Je zřejmě pravda, že premiér Andrej Babiš (ANO) by dokázal lépe vysvětlit důvody, proč Česko neplní své závazky k NATO, řekl prezident Petr Pavel k české účasti na červencovém summitu Severoatlantické aliance (NATO). Uvedl také, že o tom, že by na summit měl jet Babiš spolu s ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé), nikoli on jako prezident, se dozvěděl ve středu z médií. Očekává, že s premiérem bude o věci ještě hovořit.
08:59Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
08:14Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Podívejte se, kolik kde přibylo aut a jak pomohly obchvaty

Intenzita dopravy na českých dálnicích se za posledních pět let zvýšila o dvanáct procent, denně po nich projede v průměru 34 400 vozidel. Nejvytíženějším úsekem je dálnice D1 mezi Chodovem a Průhonicemi, kde loni projelo za 24 hodin průměrně 106 976 aut, o třetinu více než v roce 2020. Data rovněž ukazují, že nové úseky dálnice D35 nebo obchvaty měst jako Jaroměř či Otrokovice výrazně odvádějí ze sídel tranzitní dopravu. Vyplývá to z předběžných výsledků celostátního sčítání dopravy, o kterých informovalo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD).
14:20Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Marže čerpacích stanic se snižují, říká ministerstvo financí

Monitoring ministerstva financí ukázal, že čerpací stanice marže od začátku americko-izraelského útoku na Íránu a po spuštění monitoringu postupně snižují. Běžné marže u litru nafty byly před krizí 2,70 až 3,20 koruny, po vypuknutí konfliktu klesly na 1,90 až 2,60 koruny. Po spuštění monitoringu se dále snižovaly až k jedné koruně. Marže 2,35 až 2,60 koruny u benzinu zůstala v době před vypuknutím konfliktu a po něm stejná. Po spuštění monitoringu klesala ke 2,10 koruny.
14:45Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...