Brusel neproplatí dotaci pro firmu Fatra z holdingu Agrofert, píše iRozhlas

Evropská komise neproplatí zhruba půlmilionovou dotaci pro firmu Fatra z holdingu Agrofert. Mělo jít o peníze na nákup nového válcovacího stroje. Informoval o tom iRozhlas. Pokud české úřady žádost nezruší, hrozí podle serveru i pozastavení dalších dotací. Šéfka státní kasy Alena Schillerová (za ANO) pro ČT uvedla, že rozhodnutí je žalovatelné. Stát se obrátí na soud, který by měl rozhodnout, jestli premiér Andrej Babiš (ANO) i po převedení svého majetku do svěřenského fondu nadále porušuje zákon o střetu zájmů.

Podle stanoviska Komise je žádost v rozporu s legislativou ke střetu zájmů. Vyzvala proto české úřady, aby projekt zrušily. V opačném případě mohou být pozastaveny evropské dotace z programu Podnikání a inovace a v nejzazším případě všechny dotace.

„Jakožto pověřená schvalující osoba jsem se rozhodl přerušit od data tohoto dopisu platební lhůtu týkající se žádosti o platbu, kterou vaše orgány podaly dne 16. června 2021. Jakožto pověřená schvalující osoba přerušení platby ukončím, jakmile se na základě podkladů poskytnutých českými úřady ujistím, že vnitrostátní orgány přijaly k nápravě této situace nezbytná opatření,“ uvedl v dopisu o přerušení platební lhůty pro dotaci společnosti Fatra eurokomisař Mark Lemaitre. Dokument, který byl podle iRozhlasu českým úřadům doručen v pondělí, má server k dispozici.

Žádost ministerstva průmyslu a obchodu o proplacení projektu plastikářské společnosti Fatra, která spadá do holdingu Agrofert ze svěřenského fondu premiéra Babiše, předložil Evropské komisi Platební a certifikační orgán při ministerstvu financí v červnu. Cílem bylo otestovat, zda Brusel peníze opravdu neproplatí, a získat tak rozhodnutí o zamítnutí platby. Podle expertů ministerstva zahraničí je to jediný způsob, jak může Česká republika v případě nesouhlasu s proplacením předložit záležitost k posouzení Soudním dvorem Evropské unie.

Vláda rozhodne o dalším postupu

„Co se stalo, je v souladu s postupem, který jsme očekávali. Po dohodě s Evropskou komisí jsme tuto jednu platbu jako ministerstvo financí certifikovali. Měli jsme předběžný souhlas Evropské komise, že to v žádném případě neovlivní toky peněz a že to děláme proto, abychom získali právě toto rozhodnutí a mohli ho jako Česká republika žalovat u evropského soudu a získat jasné soudní rozhodnutí, jak to se střetem zájmu vlastně je,“ reagovala ministryně Schillerová. Podle ní nehrozí, že by Evropská komise odmítla Česku vyplácet jakékoliv jiné dotace než tu pro Fatru.

Sdělila také, že podle ministerstva zahraničí je žalovatelné nejen zamítnutí, ale i oddálení dotace. „Podle předběžných diskuzí s ministerstvem zahraničních věcí, které bude tím resortem, který povede soudní spor, je i toto žalovatelný krok,“ řekla Schillerová. Právní analýzu, která by to dokládala, prý ale zatím nemá. 

Další postup bude koordinován s ministerstvem průmyslu a obchodu a ministerstvem zahraničních věcí. Následně o něm rozhodne vláda. „Danou věcí se nejen ministerstvo průmyslu a obchodu zabývá, dopis přišel včera. Další postup se koordinuje, což platí i o budouchích krocích organizací, kterých se týkají,“ potvrdila ČT mluvčí resortu Štěpánka Filipová.

4 minuty
Studio ČT24: Vyjádření ministryně Schillerové k rozhodnutí Bruselu o neproplacení dotace pro firmu Fatra
Zdroj: ČT24

Dění kritizuje místopředseda sněmovního výboru pro evropské záležitosti František Kopřiva (Piráti). „Přijde mi to krajně nevhodné a podezřelé, že se česká vláda snaží stylem pokus omyl jít ještě o krůček dál, co si všechno může dovolit,“ řekl.

Pokus nevyšel, míní politolog

Na to, že české úřady počítaly s negativním stanoviskem Bruselu, upozornil i politolog Lukáš Valeš z právnické fakulty Západočeské Univerzity v Plzni. „Česká republika z této kauzy chtěla udělat případ pro evropský soudní dvůr, aby mohla žalovat neoprávněné odpírání dotací, mimo jiné ze svěřenského fondu Andreje Babiše. To se ale nestalo,“ okomentoval pro ČT.

Rozhodnutí za žalovatelné nepovažuje. „Došlo pouze k oddálení dotace jako takové, ne k jejímu zrušení. Čili pokus se České republice nepodařil,“ dodal. Z odůvodnění totiž vyplývá, že až se vyřeší střet zájmů, dotace přijít může. „Zdá se, že jediné, co bude moci Česko udělat, je, že dotace nebude po Bruselu vymáhat a bude je muset pravděpodobně vymáhat po těch firmách, včetně Fatry,“ nastínil.

10 minut
Studio ČT24: Politolog Valeš k evropským dotacím pro firmu z Agrofertu
Zdroj: ČT24

Podle auditorů Evropské komise je Babiš ve střetu zájmů, neboť ovládá svěřenské fondy, do nichž vložil svůj majetek. Dotace ze strukturálních fondů Evropské unie v celkovém řádu stamilionů korun, které dostaly firmy z holdingu Agrofert od 1. září 2017, jsou proto podle závěru auditorů neoprávněné. Premiér i Agrofert střet zájmů odmítá.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Kongres ODS rozhodne, kdo doplní Kupku a Portlíka v novém vedení

Po sobotním zvolení Martina Kupky předsedou Občanské demokratické strany a Tomáše Portlíka jeho statutárním zástupcem bude v neděli v Praze pokračovat kongres ODS volbou řadových místopředsedů. Nominace na regionálních sněmech získalo osm kandidátů včetně Portlíka, který již kandidovat nebude. Ve večerní diskusi v sobotu zazněl návrh vyslat do souboje i poslankyni a expertku občanských demokratů na školství Renátu Zajíčkovou. Stát se tak ale může až dopoledne.
před 16 mminutami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 9 hhodinami

Novým šéfem ODS je Kupka. Prvním místopředsedou se stal Portlík

Občanští demokraté v sobotu na kongresu v Praze zvolili novým lídrem strany dosavadního místopředsedu Martina Kupku, po dvanácti letech vystřídal v čele strany expremiéra Petra Fialu. Neuspěl Kupkův protikandidát, kterým byl místostarosta městského obvodu Ostrava-Jih Radim Ivan. Strana si v sobotu zvolila také prvního místopředsedu, kterým se stal starosta Prahy 9 Tomáš Portlík.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Post šéfa Pirátů obhájil Hřib. „Míříme do příští vlády,“ řekl po zvolení

Funkci předsedy opozičních Pirátů obhájil na celostátním fóru strany v Prachaticích poslanec Zdeněk Hřib. Jeho vyzyvatelem byl místostarosta městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz David Witosz. Hřib v projevu po zvolení prohlásil, že Piráti míří do příští vlády. Místopředsedy strany byli zvoleni poslanec Martin Šmída, místopředsedkyně poslaneckého klubu Kateřina Stojanová, podnikatel Jiří Hlavenka a šéfka poslaneckého klubu strany Olga Richterová.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Vondráček kritizuje Hrad za „kádrovací materiál“ k Turkovi. Lipavský mluví o šedé zóně v ústavě

Šéf sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) a exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) debatovali v Událostech, komentářích o situaci okolo vládního zmocněnce pro klimatickou politiku Filipa Turka (za Motoristy) a jeho nejmenování ministrem. Podle Vondráčka je odůvodnění Hradu k nejmenování Turka ministrem „kádrovací materiál“. „Měli bychom ctít, že ústava v tomto případě ten prostor nejmenovat prezidentovi nedává, i když je přímo volený občany,“ vyzval. Lipavský se kloní k tomu, že by měl prezident premiérovi v případě jmenování ministrů vyhovět, ale ta určitá šedá zóna v ústavě podle něj dává prostor k politickým jednáním. „Andrej Babiš (ANO) v tomto případě nečiní další kroky a netrvá na tom, aby byl Turek jmenován ministrem,“ podotknul. Debatu, v níž probrali také návštěvu prezidenta Petra Pavla na Ukrajině či nezvolení předsedy STAN Víta Rakušana místopředsedou sněmovny, moderovala Tereza Řezníčková.
před 17 hhodinami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Pavel: Česká iniciativa dodává Kyjevu půlku munice. Zelenskyj za ni děkoval

Česká muniční iniciativa zajišťuje polovinu dodávek velkorážní munice pro ukrajinskou armádu, řekl prezident Petr Pavel po pátečním setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Ten ocenil, že bude projekt pokračovat i za nové vládní koalice. Hlavy státu hovořily také o stavu mírových jednání či situaci v ukrajinské energetice, která se potýká s problémy v důsledku ruských útoků.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026
Načítání...