Bývalý šéf protimafiánského útvaru Robert Šlachta odmítl, že by informace z vyšetřovacích spisů unikaly pod jeho vedením. Řekl to po výslechu před sněmovní vyšetřovací komisí. Stejně mluvila i vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová.
Bradáčová i Šlachta odmítají, že by za úniky informací stály jejich týmy
Poslanecká vyšetřovací komise vedená zástupcem TOP 09 Martinem Plíškem poprvé zasedla 13. července a ve snaze dobrat se způsobu, jakým mohou na veřejnost (primárně do médií) unikat zprávy z prošetřovaných kauz, už vyslechla hodiny výpovědí svědků z řad novinářů, žalobců, policistů i členů vlády – včetně premiéra Bohuslava Sobotky.
Aktuální zasedání Plíškovy komise otevřelo slyšení bývalého předsedy Fotbalové asociace ČR Miroslava Pelty, který je stíhán kvůli údajným machinacím se sportovními dotacemi na ministerstvu školství. Informace o případu patřily k těm, které v minulosti unikly do médií; dozorující státní zástupce dokonce požadoval stažení některých článků, ve kterých se objevovaly údaje, které prý mohly mařit další úkony.
Poslanci se chtěli ptát na Peltovu zkušenost. Jak ale rozhovor probíhal, není jasné. Pelta se novinářům vyhnul, svou výpověď nechtěl komentovat a jenom vzkázal, že splnil svou občanskou povinnost.
Sdělil jsem zásadní informace, myslí si Šlachta
Před polednem zákonodárci vyslechli i někdejšího ředitele Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu Roberta Šlachtu. Ten do sněmovny dorazil už před desátou, ke slyšení přišel krátce před polednem a v rozhovoru po sezení s poslanci odmítl, že by informace z vyšetřovacích spisů unikaly z útvaru pod jeho vedením.
„Komisi jsem přinesl poznatky, o které měla zájem,“ uvedl Šlachta a dodal, že si myslí, že jí sdělil zásadní informace. Jejich povahu ale neupřesnil. Během jeho výslechu podle jeho slov zazněla i konkrétní jména, nechtěl je ale komentovat. Dodal, že on sám některá jména komisi sdělil.
Stejně odmítavé stanovisko jako Šlachta zaujala i pražská vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová. Pro výslech před komisí ji mlčenlivosti zbavil její nadřízený Pavel Zeman (v případu dotací na ministerstvu školství a v kauze Beretta) – a také ona se ve sněmovně ohradila proti možnosti, že by za úniky ze spisů stáli žalobci.
Bradáčová: Potřebujeme zákon pro soukromé detektivy
„Rozhodně tomu není tak, že by slabým článkem bylo státní zastupitelství, tomu tak rozhodně není. Uvnitř státního zastupitelství jsou nastaveny velmi účinné a efektivní mechanismy. O tom svědčí také některá trestní řízení proti státním zástupcům,“ prohlásila.
Jedním z opatření proti únikům by podle žalobkyně měl být zákon o poskytování soukromých detektivních služeb. Bradáčová podotkla, že soukromými detektivy je řada bývalých policistů, kteří odešli v důsledku reorganizací a „často získávají informace od svých bývalých kolegů“.
Lenka Bradáčová: Stále chybí zákon o detektivních službách (zdroj: ČT24)
Podle šéfky pražských žalobců každý únik informací v důsledku porušení mlčenlivosti nutně nemusí být trestným činem. Stane se jím v případě, pokud je prokázán úmysl způsobit tímto únikem škodu, nebo získat výhodu. Podle Bradáčové by bylo také vhodné najít řešení pro poskytování informací, které by respektovalo právo na svobodu slova na jedné straně a právo na ochranu soukromí na straně druhé.
Nechte promluvit Zemana
Pře se vedla také o slyšení šéfa tuzemských žalobců Pavla Zemana, kterého odmítl zbavit mlčenlivosti ministr Pelikán. „Komise má zadání od Poslanecké sněmovny, šetří úniky informací z živých vyšetřovacích spisů. Všichni ostatní, u kterých jsme to žádali, naši žádost pochopili, nepochopil ji pouze ministr spravedlnosti,“ podotkl Plíšek, podle kterého jde ze strany ministra o obstrukci. ANO navíc se vznikem komise nesouhlasilo.
„Zákon mi říká, že mohu zbavit nejvyššího státního zástupce mlčenlivosti, pokud jsou pro to důležité důvody. Tam (v žádosti) nejsou uvedeny vůbec žádné důvody, proč by to bylo potřeba, a já si je při nejlepší vůli nedokážu domyslet,“ kontroval zprvu Pelikán.
Poté, co před komisi usedl sám a co mu poslanci objasnili důvody, proč chtějí Zemana vyslechnout, ale změnil své stanovisko – a šéfa tuzemské prokuratury se rozhodl mlčenlivosti zbavit. Sám ministr měl s poslanci mluvit také o kontrolních nástrojích ve vztahu k neoprávněnému nakládání s vyšetřovacími spisy a o opatřeních, která by takovému jednání bránila.
GALERIE
komise
Před komisí úterý vystoupit také ředitel policejního útvaru zvláštních činností Vladimír Šibor, který povoluje sledování a odposlechy. Jeho odpovědi označil šéf komise Plíšek za velmi podnětné. „Po technické stránce nám popsal některé informace, které jsou pro nás velmi užitečné,“ dodal Plíšek na tiskové konference po úterním jednání.
Za týden vyslechne komise poslední svědky
Příští týden proběhne poslední jednání komise, kde budou vystupovat svědci. Komise chce vyslechnout právě Pavla Zemana a také předsedu Městského soudu v Praze Libora Vávru.
Znovu si pak zve také ředitele Generální inspekce bezpečnostních sborů Michala Murína a také bývalého novináře MfD Marka Přibila, a to kvůli rozdílům v poskytnutých výpovědích. „Jeho (Přibilovy) některé výpovědi se lišily od výpovědí jiných svědků,“ zdůvodnil Přibilovo předvolání Plíšek.
Po ukončení výslechů chce komise začít připravovat závěrečnou zprávu pro sněmovnu, v níž by měla mimo jiné doporučit opatření proti zamezení dalších úniků ze spisů.
Na počátku byl Babiš
Hlavním důvodem pro zřízení vyšetřovací komise byly uniklé nahrávky s rozhovory bývalého novináře Mladé fronty Dnes (MfD) Marka Přibila s předsedou ANO Andrejem Babišem, na kterých mluvili o zveřejňování kompromitujících materiálů. Babiš byl v té době majitelem vydavatelství Mafra, pod které MfD spadá. Babiš nahrávky označil za zmanipulované a za součást kampaně proti své osobě. Podal kvůli nim trestní oznámení, které ale policie odložila. Babiš i Přibil již dříve odmítli, že by měli k dispozici takzvané živé spisy, tedy spisy z vyšetřovaných kauz.
Komise má prověřit, zda nebyl porušen zákon v souvislosti s tím, že měl někdo možnost neoprávněně získávat spisy orgánů činných v trestním řízení. Má se zaměřit i na to, zda někdo takto získané informace nezneužil k ovlivňování politické soutěže nebo destabilizaci demokratického právního státu.