Pelikán otočil. Kvůli šetření úniků ze spisů zbavil šéfa žalobců mlčenlivosti

Ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO) přehodnotil svůj postoj k mlčenlivosti nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana. Zprvu odmítl žádost sněmovní vyšetřovací komise zabývající se úniky informací, aby před poslanci mohl Zeman vypovídat – nyní se rozhodl z Pavla Zemana mlčenlivost sejmout.

Pelikán se rozhodl zbavit mlčenlivosti nejvyššího státního zástupce poté, co mu komise objasnila důvody, proč chce žalobce vyslechnout. „Konečně jsem se dozvěděl, v jakém rozsahu a proč potřebuje (komise) zbavit pana nejvyššího státního zástupce mlčenlivosti, takže jsem do protokolu to učinil, abych to dále neprotahoval,“ uvedl Pelikán.

Předseda sněmovní vyšetřovací komise Martin Plíšek (TOP 09) už minulý týden avizoval, že chce s Pelikánem mluvit právě o ministrově postoji k žádosti o zbavení mlčenlivosti nejvyššího žalobce. Označil to za obstrukci z ministrovy strany.  

Pelikán to totiž odmítal: ministr tvrdil, že žádosti o zbavení mlčenlivosti nebyly zdůvodněny tak, jak požaduje zákon o státním zastupitelství. Zákon podle něj vyžaduje pro zbavení mlčenlivosti vážné důvody. Žádná ze dvou dosavadních žádostí požadavkům zákona podle ministra neodpovídala. 

Po aktuálním jednání komise ministr uvedl, že si záležitost objasňovali zhruba polovinu času, kterou na komisi strávil. „Mám radost, že jsme si to vysvětlili,“ uvedl. Podle něj byl Zeman zbaven mlčenlivosti „v tom potřebném rozsahu“. Žalobce by mohl být komisí vyslechnut během příštího týdne.

5 minut
Ministr Pelikán nakonec zbavil mlčenlivosti Pavla Zemana
Zdroj: ČT24

„Díky tomu mám dobrý pocit, že jsem tu nebyl zbytečně,“ dodal s tím, že ohledně sdělených opatření proti úniku informací ze spisů se ho komise na nic neptala. Podle Plíška chtěla komise s Pelikánem probírat jeho pohled na kontrolní nástroje ve vztahu k neoprávněnému nakládání s vyšetřovacími spisy a opatření. 

Před komisí i Šlachta nebo Bradáčová

Poslanecká komise vedená zástupcem TOP 09 Martinem Plíškem poprvé zasedla 13. července. Snaží se vyšetřit, jakým způsobem mohou na veřejnost (primárně do médií) unikat zprávy z prošetřovaných kauz. Už vyslechla hodiny výpovědí svědků z řad novinářů, žalobců, policistů i členů vlády – včetně premiéra Bohuslava Sobotky.

Aktuální jednání komise otevřelo slyšení bývalého předsedy Fotbalové asociace ČR Miroslava Pelty, který je stíhán kvůli údajným machinacím se sportovními dotacemi na ministerstvu školství. Po něm zákonodárci vyslechli i někdejšího ředitele Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu Roberta Šlachtu nebo pražskou vrchní státní zástupkyni Lenku Bradáčovou.

Komise vznikla hlavně kvůli uniklým nahrávkám rozhovorů bývalého novináře Mladé fronty DNES (MfD) Marka Přibila se šéfem hnutí ANO Andrejem Babišem, na kterých mluvili o zveřejňování kompromitujících materiálů.

Někdejší vicepremiér Babiš byl v té době majitelem vydavatelství Mafra, pod které MfD spadá. Babiš nahrávky označil za zmanipulované a za součást kampaně proti své osobě. Podal kvůli nim trestní oznámení, které ale policie odložila. Babiš i Přibil již dříve odmítli, že by měli k dispozici takzvané živé spisy, tedy spisy z vyšetřovaných kauz. 

Komise má prověřit, zda nebyl porušen zákon v souvislosti s tím, že měl někdo možnost neoprávněně získávat spisy orgánů činných v trestním řízení. Má se zaměřit i na to, zda někdo takto získané informace nezneužil k ovlivňování politické soutěže nebo destabilizaci demokratického právního státu. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 7 hhodinami

Novým šéfem ODS je Kupka. Prvním místopředsedou se stal Portlík

Občanští demokraté v sobotu na kongresu v Praze zvolili novým lídrem strany dosavadního místopředsedu Martina Kupku, po dvanácti letech vystřídal v čele strany expremiéra Petra Fialu. Neuspěl Kupkův protikandidát, kterým byl místostarosta městského obvodu Ostrava-Jih Radim Ivan. Strana si v sobotu zvolila také prvního místopředsedu, kterým se stal starosta Prahy 9 Tomáš Portlík.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Post šéfa Pirátů obhájil Hřib. „Míříme do příští vlády,“ řekl po zvolení

Funkci předsedy opozičních Pirátů obhájil na celostátním fóru strany v Prachaticích poslanec Zdeněk Hřib. Jeho vyzyvatelem byl místostarosta městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz David Witosz. Hřib v projevu po zvolení prohlásil, že Piráti míří do příští vlády. Místopředsedy strany byli zvoleni poslanec Martin Šmída, místopředsedkyně poslaneckého klubu Kateřina Stojanová, podnikatel Jiří Hlavenka a šéfka poslaneckého klubu strany Olga Richterová.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Vondráček kritizuje Hrad za „kádrovací materiál“ k Turkovi. Lipavský mluví o šedé zóně v ústavě

Šéf sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) a exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) debatovali v Událostech, komentářích o situaci okolo vládního zmocněnce pro klimatickou politiku Filipa Turka (za Motoristy) a jeho nejmenování ministrem. Podle Vondráčka je odůvodnění Hradu k nejmenování Turka ministrem „kádrovací materiál“. „Měli bychom ctít, že ústava v tomto případě ten prostor nejmenovat prezidentovi nedává, i když je přímo volený občany,“ vyzval. Lipavský se kloní k tomu, že by měl prezident premiérovi v případě jmenování ministrů vyhovět, ale ta určitá šedá zóna v ústavě podle něj dává prostor k politickým jednáním. „Andrej Babiš (ANO) v tomto případě nečiní další kroky a netrvá na tom, aby byl Turek jmenován ministrem,“ podotknul. Debatu, v níž probrali také návštěvu prezidenta Petra Pavla na Ukrajině či nezvolení předsedy STAN Víta Rakušana místopředsedou sněmovny, moderovala Tereza Řezníčková.
před 15 hhodinami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Pavel: Česká iniciativa dodává Kyjevu půlku munice. Zelenskyj za ni děkoval

Česká muniční iniciativa zajišťuje polovinu dodávek velkorážní munice pro ukrajinskou armádu, řekl prezident Petr Pavel po pátečním setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Ten ocenil, že bude projekt pokračovat i za nové vládní koalice. Hlavy státu hovořily také o stavu mírových jednání či situaci v ukrajinské energetice, která se potýká s problémy v důsledku ruských útoků.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Sněmovna vyzvala Pavla ke jmenování ministrů. Postoj Hradu nezměnila

Sněmovna vyzvala prezidenta Petra Pavla, aby jmenoval ministry podle návrhů premiéra. Výzva se týká čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka, kterého Pavel kvůli jeho postojům a výrokům odmítl jmenovat ministrem životního prostředí. Hrad vzal usnesení na vědomí, sněmovna má ke stanovisku právo, nemůže ale prý prezidentovi ukládat povinnosti. Názor prezidenta dokument nezměnil, poznamenal Hrad.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026
Načítání...