Během pandemie se mění vzdělávání, roste zájem o to individuální a odklady

V mateřských školách v minulém školním roce ubyla pětina dětí mladších tří let a na úrovni základních škol narostl zájem o individuální vzdělávání a o odklad povinné školní docházky. Důvodem může být i epidemie covidu-19, kvůli které se někteří rodiče rozhodli nechat děti doma. S daty přišel v úterý Český statistický úřad (ČSÚ).

Podle Venduly Kašparové z ČSÚ mezi posledními dvěma lety počet dětí ve školkách poklesl o 7311 na 357 598. Úbytek je podle ní daný snížením počtu tříletých a mladších dětí, přestože počet těchto dětí v populaci mírně stoupl. Podíl dětí mladších tří let se ve školkách od roku 2018/2019 snížil z 12,5 procenta na 9,7 procenta v minulém školním roce.

„Důvodem, proč se rodiče rozhodli takto malé dítě do školky nepřihlásit, mohla být pandemie, ale také navýšení rodičovského příspěvku v roce 2020,“ řekla. Ukazuje se tak, že počet dětí ve školkách ovlivňuje kromě demografického vývoje i zájem rodičů, počet odkladů a různá opatření v rodinné politice, dodala.

Dál se měnil i zájem o způsob plnění povinné školní docházky. Narostl zájem o individuální domácí vzdělávání, kdy žák chodí do školy jen na přezkoušení. „V minulém roce tuto možnost pro plnění základní školní docházky využilo 4600 žáků, téměř třiapůlkrát víc než v roce 2015,“ uvedl ČSÚ. Jeho pracovnice Alena Hykyšová připomněla, že domácí vzdělávání si při výuce na dálku vyzkoušeli loni všichni žáci a někteří mohli zjistit, že by jim do budoucna mohlo vyhovovat víc než ve škole.

Soukromé základní školy a odklady

Kromě toho podle ní loni také pokračoval trend rostoucí popularity soukromých základních škol. „V současné době jich v Česku působí o 175 víc než před deseti lety. Počet žáků v nich se za tu dobu zvýšil z šesti tisíc téměř na 20 tisíc v loňském školním roce,“ řekla.

Vzhledem k uplynulému roku na distanční výuce a těžko předvídatelné epidemické situaci lze podle Hykyšové očekávat další nárůst počtu odkladů. „Žáci s odkladem tvořili v loňském roce téměř čtvrtinu nově přijatých do první třídy. Týkalo se to téměř 26 tisíc dětí, asi dvě třetiny byly chlapci. Podíl dětí s odkladem roste od školního roku 2015/2016, kdy činil 21 procent,“ řekla.

V základních školách bylo podle ČSÚ loni 962 348 žáků, dalších 41 798 jich plnilo povinnou docházku na nižším stupni víceletých gymnázií. Po více než 16 letech se tak podle úřadu základního vzdělávání zúčastnilo víc než milion žáků.

Od roku 2018 roste postupně počet středoškoláků. Loni jich bylo 432 906, nově jich nastoupilo 118 293, tedy o 4800 víc než v září 2018. V dalších třech letech by podle Kašparové mohl počet středoškoláků stoupnout asi o 13 procent.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Nová pravidla umožní spotřebitelům požadovat opravu výrobků

Od 31. července letošního roku budou muset členské státy Evropské unie uplatňovat ve svých vnitrostátních předpisech nová unijní pravidla na podporu oprav zboží. Cílem těchto opatření je především vytvořit systém, který upřednostňuje opravu výrobku před nákupem nového. Předčasná likvidace opravitelného zboží totiž každoročně vede k obrovskému množství odpadu a spotřebě zdrojů. Spotřebitelé by tak nově měli mít právo požadovat, aby prodejci opravili výrobky, které jsou dle práva EU technicky opravitelné.
před 58 mminutami

Kongres ODS rozhodne, kdo doplní Kupku a Portlíka v novém vedení

Po sobotním zvolení Martina Kupky předsedou Občanské demokratické strany a Tomáše Portlíka jeho statutárním zástupcem bude v neděli v Praze pokračovat kongres ODS volbou řadových místopředsedů. Nominace na regionálních sněmech získalo osm kandidátů včetně Portlíka, který již kandidovat nebude. Ve večerní diskusi v sobotu zazněl návrh vyslat do souboje i poslankyni a expertku občanských demokratů na školství Renátu Zajíčkovou. Stát se tak ale může až dopoledne.
před 1 hhodinou

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 11 hhodinami

Novým šéfem ODS je Kupka. Prvním místopředsedou se stal Portlík

Občanští demokraté v sobotu na kongresu v Praze zvolili novým lídrem strany dosavadního místopředsedu Martina Kupku, po dvanácti letech vystřídal v čele strany expremiéra Petra Fialu. Neuspěl Kupkův protikandidát, kterým byl místostarosta městského obvodu Ostrava-Jih Radim Ivan. Strana si v sobotu zvolila také prvního místopředsedu, kterým se stal starosta Prahy 9 Tomáš Portlík.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Post šéfa Pirátů obhájil Hřib. „Míříme do příští vlády,“ řekl po zvolení

Funkci předsedy opozičních Pirátů obhájil na celostátním fóru strany v Prachaticích poslanec Zdeněk Hřib. Jeho vyzyvatelem byl místostarosta městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz David Witosz. Hřib v projevu po zvolení prohlásil, že Piráti míří do příští vlády. Místopředsedy strany byli zvoleni poslanec Martin Šmída, místopředsedkyně poslaneckého klubu Kateřina Stojanová, podnikatel Jiří Hlavenka a šéfka poslaneckého klubu strany Olga Richterová.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Vondráček kritizuje Hrad za „kádrovací materiál“ k Turkovi. Lipavský mluví o šedé zóně v ústavě

Šéf sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) a exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) debatovali v Událostech, komentářích o situaci okolo vládního zmocněnce pro klimatickou politiku Filipa Turka (za Motoristy) a jeho nejmenování ministrem. Podle Vondráčka je odůvodnění Hradu k nejmenování Turka ministrem „kádrovací materiál“. „Měli bychom ctít, že ústava v tomto případě ten prostor nejmenovat prezidentovi nedává, i když je přímo volený občany,“ vyzval. Lipavský se kloní k tomu, že by měl prezident premiérovi v případě jmenování ministrů vyhovět, ale ta určitá šedá zóna v ústavě podle něj dává prostor k politickým jednáním. „Andrej Babiš (ANO) v tomto případě nečiní další kroky a netrvá na tom, aby byl Turek jmenován ministrem,“ podotknul. Debatu, v níž probrali také návštěvu prezidenta Petra Pavla na Ukrajině či nezvolení předsedy STAN Víta Rakušana místopředsedou sněmovny, moderovala Tereza Řezníčková.
před 18 hhodinami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026
Načítání...