Designovaný premiér Andrej Babiš zažaloval Slovensko u Evropského soudu pro lidská práva. S informací přišel web Seznam Zprávy. Babišovi vadí, že Nejvyšší soud zamítl jeho dovolání ve sporu o evidenci ve svazcích StB. V nich ho eviduje slovenský Ústav paměti národa (ÚPN). Babiš se s ním soudil, několik soudů vyhrál, nakonec však Ústavní soud rozsudky nižších instancí zrušil. Babiš je tak v současnosti veden ve svazcích StB oprávněně.
Babiš Seznamu potvrdil, že žalobu podal ve čvtrtek. Připravil ji jeho slovenský advokát Vojtěch Agner. Na žalobu reagoval i mluvčí slovenského premiéra Petera Pellegriniho. Ten pro ČT napsal: „Úroveň vzájemných česko-slovenských vztahů je natolik dobrá a kvalitní, že žádná podobná záležitost ji nemůže narušit. Budeme čekat na rozhodnutí soudu.“
Nejvyšší soud odmítl Babišovo dovolání 31. května. Podle mluvčího ÚPN Jerguše Sivoše tento verdikt potvrdil dlouhodobou pozici ústavu, že neměl být žalovanou stranou a že nebyl tím, kdo zasáhl do Babišova práva na ochranu osobnosti. ÚPN, který na Slovensku spravuje svazky po StB, také připomněl, že zveřejňování přepisů dokumentů někdejší StB mu ukládá zákon.
Kauza začala už v roce 2012, kdy Babiš podal u bratislavského soudu žalobu na ÚPN kvůli archivním svazkům, podle kterých spolupracoval s StB. Soudy rozhodly, že je Babiš veden jako agent neoprávněně.
Verdikty soudů, které daly Babišovi za pravdu, ale loni zrušil slovenský Ústavní soud. Kromě jiného proto, že žalovanou stranou ve sporu neměl být ÚPN. Podle ústavních soudců také soudy chybně založily své rozsudky na svědectví bývalých příslušníků StB, kteří v líčení před okresním a krajským soudem nebyli zproštěni mlčenlivosti. Zpochybnil i věrohodnost těchto svědků, kteří vypovídali v Babišův prospěch.
Verdikt ústavního soudu znamenal průlom v praxi slovenských soudů, které ve věci evidence osob u StB často umožňovaly žalovat právě ÚPN. Ústavní soud ale neuvedl, kdo by měl být žalovanou stranou.
Krajský soud, který byl ve svém rozsudku vázán předchozím rozhodnutím ústavního soudu, Babišovu žalobu proti vedení ve svazcích StB letos zamítl, proti čemuž podal premiér dovolání k Nejvyššímu soudu, i to bylo zamítnuto.
Evropský soud pro lidská práva zřídila Rada Evropy, což je mezinárodní organizace nezávislá na EU, spojující 47 zemí Evropy a šest pozorovatelských zemí. Soud sídlí ve Štrasburku. Obracet se na něj mohou občané členských zemí Rady Evropy, kteří se domnívají, že některá z členských zemí porušila jejich lidská práva.
Rozhodnutí soudu nemůže zvrátit rozhodnutí justice v dané zemi. Soud může pouze konstatovat, že daný stát porušil při posuzování dané kauzy konkrétní lidská práva, a nařídit mu zaplacení odškodnění stěžovateli a soudní výlohy.
