Ze Ženevy odjíždí pouze „extremistická část opozice“ ustanovená v Rijádu, kterou podporuje Turecko, Katar i Saúdové. V pořadu ČT Události, komentáře to uvedl náměstek syrského ministra zahraničí Fajsal Mikdád. Řešení války bez syrského prezidenta podle něj neexistuje. „Asad je garantem existence syrského státu, protože je podporován syrským lidem,“ prohlásil syrský politik. Jde o první návštěvu člena damašské vlády v zemi EU od začátku války. Česko nechalo v Damašku otevřenou ambasádu, na rozdíl od řady západních zemí.
Situace v Sýrii zůstává napjatá. Opozice tvrdí, že Asadovy síly pohřbily příměří, které porušily nejméně ve dvou tisících případů. Mírové rozhovory v Ženevě proto krachují. V pátek mají zástupci opozice Švýcarsko opustit. Svůj návrat podmiňují tím, že vláda zastaví masakry a propustí tisíce zajatců a politických vězňů.
„Rozhovory ještě neskončily. To, co se stalo, je, že jedna část opozice opustila jednání, ale další části opozice tam ještě jsou. Je tam káhirská platforma, vnitřní opozice, máme tam také ženskou delegaci,“ konstatoval Mikdád.
Mikdád: Saúdové a Turci si přejí krach jednání
Podle něj bylo jediným zájmem této „extremistické části opozice“ převzetí moci v Sýrii, což se jí nepodařilo. „Byla vytvořená v Saúdské Arábii, odkud dostává zdroje, stejně jako z Turecka a z Kataru,“ podotkl náměstek s tím, že tyto země přiživují syrský konflikt, tudíž nechtějí, aby se jednání o míru vyvíjela pozitivním směrem.
Damašek ale věří v politické řešení syrské války, zdůraznil Mikdád. „Od začátku krize tvrdě pracujeme na politickém řešení. Přijali jsme všechny iniciativy, abychom dosáhli politického řešení, ať už to byla Arabská liga nebo OSN. Jsme pozitivní,“ poznamenal zástupce Damašku.
Plán pro Sýrii? Vláda národní jednoty a hlasování o ústavě
Řešení krize bez prezidenta Bašára Asada ale neexistuje, zopakoval Mikdád postoj zástupců Damašku, který dávali jasně najevo i při ženevských rozhovorech. „Asad je garantem existence syrského státu, protože je podporován syrským lidem,“ konstatoval náměstek. Cesta podle něj vede přes vznik vlády národní jednoty, v níž budou zástupci Damašku i opozice a nezávislé skupiny.
Tento kabinet má ustavit komisi, která buď upraví stávající ústavu, nebo sepíše návrh nové. Následovat by mělo referendum. „Ústava musí být přijata lidmi – pokud ji přijmou, tak půjdeme samozřejmě k volbám. Kdo vyhraje, bude mít vůli lidu,“ ozřejmil Mikdád další plán.
Islámský stát utrpěl v nedávné době porážku na řadě míst Sýrie. Náměstek připomněl třeba znovudobytí historické Palmýry za pomocí Rusů.
„Věříme, že jakmile nebude mít podporu, přestane existovat. Abychom ho porazili, je nutná síla syrské armády a našich spojenců,“ podotkl Mikdád s tím, že radikálům nepomáhali až tak místní obyvatelé, jako zahraniční síly včetně Spojených států.
Atentáty v Paříži a v Bruselu jsou podle něj výsledkem této podpory Islámského státu. „Ukazuje se jasně, že pokud se mezinárodní komunita nedohodne na podpoře syrské nebo irácké vlády, tak se teroristické organizace mohou rozšiřovat. Zaútočit mohou všude po světě,“ varoval náměstek.
Příměří v Sýrii, dohodnuté mocnostmi koncem února, se nevztahuje na radikální skupiny, jako je An-Nusra nebo zmíněný Islámský stát, na něž dál útočí ze vzduchu mezinárodní koalice vedená Spojenými státy i Rusko. Boje jsou průběžně hlášeny z provincií Idlíb, Aleppo či Latákíja.
Nově vypukly potyčky také mezi kurdskými milicemi a vládními silami v dosud poměrně klidné části země ve městě Kamišlí na severovýchodě. Podle dostupných informací kurdské milice obsadily tři vládní pozice.
Humanitární pomoc se daří dostat k více Syřanům
Distribuce humanitární pomoci ale zaznamenala v poslední době citelný pokrok. Podle zmocněnce OSN pro Sýrii Staffana de Mistury se letos podařilo dopravit pomoc více než půl milionu lidí, na 515 nemocných pak bylo evakuováno do míst s lepšími podmínkami pro léčení.
Stále ale zůstává zhruba šest oblastí, kam se zatím pomoc ještě nedostala. „Plán je dosáhnout s pomocí na osm set tisíc dětí v jednom ze sektorů a na milion čtyři sta tisíc v dalším, začít by se mělo 24. dubna,“ konstatoval de Mistura.
- Syrská revoluce začala v roce 2011 poklidnými demonstracemi proti režimu prezidenta Bašára Asada. Studenti se tehdy inspirovali arabským jarem.
- Celostátní povstání nakonec přerostlo v roce 2012 v občanskou válku, v níž proti sobě stojí vládní vojska, umírnění povstalci a radikálové včetně Islámského státu.
- Konflikt si podle OSN vyžádal přes 250 tisíc obětí. Syrské centrum pro politický výzkum hovoří o téměř půl milionu mrtvých.
- Z někdejších 22 milionů obyvatel je dnes 45 procent uprchlíky. Přes 6 milionů zůstává uvnitř Sýrie, více než 4 miliony utekly do zahraničí.
