Antikonfliktní týmy, které měly loni dohlížet na pořádek před bary a restauracemi v centru Prahy, se letos do ulic nevrátí. Opatření zavedla v roce 2017 radnice Prahy 1 v souvislosti s protikuřáckým zákonem a zaplatila za něj přibližně půl milionu korun. To, že letos týmy fungovat nebudou, potvrdil České televizi radní Prahy 1 pro bezpečnost a prevenci kriminality Ivan Solil (ČSSD) s tím, že pro jejich zavedení nebyla letos na radnici shoda.
Radní Prahy 1 Ivan Solil (ČSSD) České televizi ale potvrdil, že v současnosti připravuje zcela novou koncepci fungování antikonfliktních týmů na příští rok. Kromě dodržování nočního klidu v ulicích by jejich členové mohli kontrolovat také pořádek v domech, kde se provozuje sdílené ubytování. Společně s právníky by mohli pomáhat stálým nájemníkům, kteří v těchto domech bydlí.
„Každou noc dochází v takových domech k nějakým střetům s mladými lidmi, kteří si tam pronajímají byt přes sdílené ubytování a vrací se po večírku domů. Často v takových případech dochází i k fyzickému napadání,“ uvedl Solil. Podle něj se totiž problém s hlukem na ulici rozšířil do domů.
V praxi by to fungovalo tak, že by vždy lidé z domů měli na týmy kontakt a v případě konfliktu by je přivolali. „Týmy by se snažily řešit situaci v klidu a pokud by to nešlo, přivolaly by policii,“ vysvětlil radní Solil. I proto připouští, že je klíčová domluva se strážníky a policií.
Informaci od týmu strážníci brali jako podnět od kteréhokoli občana
Podle Solila je právě špatná spolupráce s městskou policií jedním z důvodů, proč letos nebyly antikonfliktní týmy opět nasazeny do ulic. „Spoléhali jsme na to, že když konflikt na ulici přeroste v přestupek, budeme komunikovat s městskými strážníky. To se ale nědělo, protože strážníci hodnotili existenci týmů negativně,“ konstatoval radní.
Podle mluvčí městské policie v Praze Michaely Teplé ale neměly antikonfliktní týmy na práci strážníků v ulicích metropole žádný vliv. „Nezaznamenali jsme, že by existence týmů znamenala pro strážníky v ulicích nějakou změnu. Jestliže tým něco oznamoval, vnímali jsme to úplně stejně, jako oznámení od kteréhokoli občana, protože jeho členové neměli žádné pravomoci. Nedokážeme tak rozlišit, zda existence týmů k něčemu byla,“ uvedla.
Zavedení antikonfliktních týmů kritizovala loni hlavně opozice. Podle zastupitele Prahy 1 Petra Kučery (Zelení) byla účinnost týmů dost diskutabilní. „Dokázal možná řešit jednotlivé případy, ale problém jako celek ne. Navíc jeho cena byla dost předražená,“ sdělil.
Kučera: Žádné pravomoci a chybějící systematičnost
Podle něj tak šlo o to, aby bylo vidět, že vedení radnice něco dělá, ale ve skutečnosti se problém vůbec neřešil. Týmům podle Kučery chyběla systematičnost. „Neměli jasně daný postup práce a nedisponovali žádnými pravomocemi,“ doplnil. Členové týmu totiž mohli lidi v ulicích pouze upozornit, aby se zklidnili.
Radní Solil ale existenci týmů obhajuje s tím, že obyvatelé Prahy 1 práci týmů vítali. „Hlásilo se nám hodně obyvatel s tím, že by chtěli být členy týmů,“ dodal.
Antikonfliktní týmy poprvé vyrazily do pražských ulic na konci května 2017 v souvislosti se začátkem platnosti „protikuřáckého zákona“. Členové týmů měli usměrňovat hlučné kuřáky před bary a upozorňovat na zákaz pití alkoholu na veřejnosti. Nejdříve šlo o dvanáct mužů najatých bezpečnostní agenturou, později „svalovce“ doplnily i ženy.
Každý ze čtyř týmů pak tvořili dva muži a jedna žena. Alespoň jeden z nich musel být schopen anglicky, německy či rusky požádat kohokoliv, aby přestal porušovat zákony či vyhlášky. Týmy se v ulicích pohybovaly tři noci v týdnu – ve čtvrtek, v pátek a v sobotu, vždy od 23:00 do 4:00. V centru metropole působily před letními prázdninami a poté v září.
Členové týmů nedisponovali žádnými zvláštními pravomocemi a mohli problematické chování maximálně ohlásit městské či státní polici, tak jako každý občan. I proto se antikonfliktní týmy staly terčem kritiky a často i satiry na sociálních sítích.
