Tradiční levicové strany ČSSD a KSČM neuspěly v letošních sněmovních volbách ani u nízkopříjmových voličů, hlasovalo pro ně dohromady jen 10 procent z nich. Svým potenciálním partnerům, k nimž sociální demokraté i komunisté patřili, přetáhlo voliče především ANO, vyplývá z analýzy voleb agentury PAQ Research. Konečné výsledky srovnala i s průzkumy z loňského podzimu a letošního jara.
ANO „loupilo“ voliče možným partnerům, levice propadla u nízkopříjmových, říká analýza PAQ
Analýza voleb potvrdila, že koalici SPOLU volili nejvíce lidé mezi 35 a 54 lety s vysokoškolským vzděláním, voliči pod 35 let zase nejvíce hlasovali pro koalici PirátiSTAN. Neočkovaní hlasovali pro SPD, u seniorů nad 65 let dominovalo ANO, zatímco PirátiSTAN propadli. Získali od seniorů jen šest procent hlasů, větší podporu měly i ČSSD a KSČM.
Na seniory se sociální demokraté a komunisté, kteří shodně nedosáhli na pět procent hlasů, a tím pádem se nedostali do Poslanecké sněmovny, mohli letos spolehnout nejvíce. Obě strany dohromady dostaly hlasy 15 procent z nich. Naopak se k nim otočili zády voliči s nízkými příjmy a nezaměstnaní, kteří také patřili k jejich tradičním oporám. Obě strany v součtu dostaly deset procent z hlasů, které tito lidé odevzdali, což nebylo o mnoho více než jejich celkový společný výsledek.
SPD měla ve volbách podporu například u lidí s nižším vzděláním. Získala 21 procent hlasů lidí bez maturity ve věku 35 až 54 let. Navíc měla obecně podporu velké části lidí, kteří nebyli očkováni proti nemoci covid-19. Dvě pětiny z nich dali hlas buď SPD, nebo Volnému bloku, případně uskupení Trikolora Svobodní Soukromníci.
Vítězná koalice SPOLU naopak uspěla u vysokoškoláků, mladých mužů a živnostníků a zaměstnanců s vyššími příjmy. Ve všech těchto kategoriích získala okolo 35 až 40 procent hlasů. Koalici PirátiSTAN volila více než třetina žen ve věku 18 až 34 let. U mladých žen ale byla podle agentury nižší volební účast než u mladých mužů.
Daniel Prokop: Analýza výsledků voleb (zdroj: ČT24)
Ze srovnání výsledků voleb a průzkumů z loňského října a letošního dubna podle PAQ Research vyplývá, že ANO ve finální fázi kampaně přilákalo asi 200 tisíc voličů, kteří původně chtěli hlasovat pro ČSSD, KSČM, ale i SPD a také Přísahu Roberta Šlachty, která se do sněmovny nedostala, i když některé průzkumy naznačovaly, že by mohla získat přes pět procent.
Oproti jaru oslabili Piráti, respektive jejich koalice se Starosty, většina voličů, kteří pro ně nakonec nehlasovali, odešla ke SPOLU, část nakonec nevolila vůbec. Voliči, kteří na jaře vůbec neplánovali jít k volbám, ale nakonec šli, se rozdělili hlavně mezi ANO a SPOLU.
Ve srovnání se sněmovními volbami z roku 2017 přišlo letos hlasovat více lidí téměř ze všech věkových skupin kromě seniorů nad 65 let. Přesto byli právě oni skupinou, která měla o volby relativně největší zájem. Jejich účast činila 69 procent oproti 72 procentům z minulých voleb. U dalších skupin se pohybovala kolem 65 procent. Mladí lidé mezi 18 a 34 lety šli volit z 63 procent, zatímco před čtyřmi lety bylo u voleb jen 52 procent z nich.
„Data z této zprávy pocházejí z výzkumného projektu Život během pandemie, na kterém se podílí výzkumné společnosti PAQ Research a data sbírá agentura NMS. Výzkum probíhá jednou za 2–4 týdny na tom samém vzorku voličů. Ve 33. vlně se ihned po volbách účastnilo 1836 respondentů. Longitudinální metodika umožňuje zkoumat změnu chování – je na ní postavena analýza přelivů voličů v druhé části prezentace,“ píší výzkumníci. Celkový vzorek má 3891 respondentů.