228 dní od voleb: Babiš bude podruhé jmenován premiérem, koalici pořád nemá jistou

Nahrávám video

Přesně po půl roce bude odpoledne na Pražském hradě šéf hnutí ANO Andrej Babiš podruhé skládat premiérský slib. Jeho první jednobarevný kabinet v lednu nezískal důvěru sněmovny, nyní prezident Miloš Zeman využije svou druhou možnost danou ústavou a opět jmenuje Babiše předsedou vlády. Tentokrát hnutí ANO skládá vládu s ČSSD, ve sněmovně by ji měli podpořit i komunisté. Společnou koalici ale ještě musí členové sociální demokracie posvětit ve vnitrostranickém referendu.

Po středečním jmenování by pak měl Babiš prezidentovi v krátké době předložit návrh na složení nové vlády. Miloš Zeman zřejmě bude chtít alespoň s některými kandidáty mluvit. Jména ministrů však zatím Babiš neoznámil, pravděpodobně tak učiní až po skončení referenda ČSSD – jeho výsledky se veřejnost dozví 15. června.

Jisté je, že v nové vládě už nebudou pokračovat stávající ministři ANO Martin Stropnický či Robert Pelikán, kteří se tak sami rozhodli. Spekulace pak panují kolem budoucnosti ministryně obrany Karly Šlechtové a ministra dopravy Dana Ťoka.

Jasno už je naopak o nominantech ČSSD: Sociální demokraté by měli v nové vládě obsadit post ministra zahraničí, vnitra, práce a sociálních věcí, zemědělství a také kultury. Prezident Zeman ovšem dopředu avizoval, že má velký problém s tím, aby se stal ministrem zahraničí europoslanec Miroslav Poche.

Předseda sociálních demokratů Jan Hamáček byl v úterý u prezidenta na Hradě a probírali i jména ministrů, žádné alternativy za Pocheho však podle Hamáčka neřešili.

„Prezident má relativně omezené možnosti, jak ovlivnit složení vlády. Může tlačit na to, že se mu některý kandidát nelíbí a bylo by dobré ho v podstatě vyměnit. Hodně to ale záleží na tom, jak budou silní straničtí politici,“ uvedl politolog Lubomír Kopeček.

Ve Studiu 6 připomínal, že se Zeman snažil ovlivnit personální složení Sobotkovy vlády v roce 2014, výhrady měl například vůči tehdejšímu ministrovi obrany Martinu Stropnickému či vicepremiérovi Pavlu Bělobrádkovi, ale v praxi to nakonec žádný efekt nemělo.

Zeman nakonec po Babišovi nechce záruku 101 hlasů ve sněmovně

Miloš Zeman v uplynulých měsících několikrát měnil názor na podmínky, za kterých jmenuje nového premiéra. Zatímco před prvním jmenováním po Babišovi 101 hlasů ve sněmovně nepožadoval, pro druhý pokus oznámil, že je chtít bude, pak ale od tohoto požadavku ustoupil.

Na konci května pak prezident oznámil, že se jmenováním Babiše nebude čekat na výsledek vnitrostranického referenda ČSSD. Podle jeho slov tím chce urychlit vznik kabinetu. Tento krok je podle něj tlakem na ČSSD i na šéfa hnutí ANO.

Prezident nicméně už loni avizoval, že Babišovi svěří i případný druhý pokus na sestavení vlády, což vyvolalo kritiku některých stran, které odmítají Babiše coby premiéra kvůli jeho stíhání v kauze Čapí hnízdo.

Osoba Babiše se stala terčem kritiky také u některých sociálních demokratů, ostře proti němu vystoupil například senátorský klub sociálních demokratů v čele s Milanem Štěchem. Nicméně se zdá, že sociální demokraté nakonec vládní spolupráci s hnutím ANO v referendu schválí.

Rekordně pomalé skládání vlády

Pokud by ČSSD vstoupila do vlády, pak by mohla sněmovna podle Babišových předpokladů hlasovat o důvěře do 11. července. „Záleží na panu prezidentovi, jak bude mít čas se seznámit s novými ministry a kdy by jmenoval novou vládu,“ uvedl Babiš při úterní návštěvě Jihočeského kraje.

Také zmíněný termín se už několikrát posouval, původně měl být kabinet s důvěrou na jaře, potom do konce června. Babiš tak zřejmě překoná i Mirka Topolánka, který po volbách v roce 2006, které skončily patem 100:100 hlasů ve sněmovně, složil vládu s důvěrou až 230 dní po skončení voleb. Ve středu uplyne od posledních sněmovních voleb 228 dní, na kabinet s důvěrou si ale Česko ještě musí počkat. 

Až prezident jmenuje Babiše podruhé premiérem, skončí také druhé nejdelší období v samostatném Česku mezi podáním demise vlády a jmenováním nového premiéra. Déle trvalo jen střídání Bohuslava Sobotky za Jiřího Rusnoka. Během toho se ale musela rozpustit sněmovna a uskutečnily se nové volby.

Podle ústavního právníka Jana Kysely se dnešním jmenováním vracíme do ústavních kolejí: „Poslední ústavní akt, kterého jsme byli svědky, bylo přijetí demise vlády a pověření této vlády prozatímním výkonem jejích funkcí v lednu. Andrej Babiš pak vyjednával podporu pro svou případnou budoucí vládu, ale to dělal na základě politického pověření prezidenta, celý ten proces tak měl mimoústavní povahu,“ uvedl. 

Kysela upozorňoval, že celý proces trvá s ohledem na čtyřleté volební období sněmovny velice dlouho. Navíc prezident Zeman už dopředu avizoval, že oba své pokusy svěří Andreji Babišovi. „To jsou neuralgické body, které mohou vytvářet určité pochybnosti, protože takhle by to asi úplně probíhat nemělo.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Místopředsedkyně sněmovny Urbanová navštívila Kyjev

Místopředsedkyně české Poslanecké sněmovny Barbora Urbanová (STAN) navštívila Kyjev, kde se setkala s místopředsedkyní ukrajinského parlamentu Olenou Kondraťukovou. V pátek večer o tom na svém webu informoval ukrajinský parlament. Urbanová původně žádala český sněmovní organizační výbor o schválení cesty, který to ale zamítl. Předseda Poslanecké sněmovny Tomio Okamura (SPD) tehdy odmítl, že by nesouhlas byl politicky motivovaný. Ukrajina od února 2022 vzdoruje ruské invazi.
před 4 hhodinami

Navržený schodek rozpočtu by mohl klesnout až o šest miliard, míní Schillerová

Navržený schodek státního rozpočtu 389 miliard, který pro příští rok naplánovala ministryně financí Alena Schillerová (ANO), by nakonec mohl po koaličních vyjednáváních klesnout o čtyři až šest miliard. České televizi to řekly dva na sobě nezávislé zdroje z vedení koaličních stran. Konkrétní výši návrhu rozpočtového schodku, který poté zamíří do sněmovny, má vláda schvalovat 21. září. Vládní strany vyjednávají od minulého čtvrtka o mírných úsporách ve zdravotnictví, ve školství nebo v některých sociálních dávkách.
před 9 hhodinami

VideoZdlouhavé a netransparentní. S úplatky se setkalo třináct procent stavebníků

Až třináct procent stavebníků se v průběhu stavebního řízení setkalo se žádostí o úplatek, vyplývá z průzkumu agentury Ipsos. Nejčastěji na korupci podle zkoumání mezi tisícovkou respondentů firmy narazily v Jihočeském kraji, na severu Moravy a na Ústecku. Podle předsedkyně spolku Oživení Šárky Zvěřiny Trunkátové je problém ve složitosti stavebního řízení spojeného s územním plánováním. „Celá ta netransparentnost procesu, který je komplikovaný, zdlouhavý (...), vytváří spoustu momentů, kde je možné narazit na to, že dochází ke korupci,“ uvedla. Ředitel legislativní a právní sekce Svazu měst a obcí ČR Dan Jiránek uvedl, že třináct procent je velké číslo. „Problém je, že lidé nerozlišují, jestli si o úplatek řekl úředník nebo volený představitel,“ podotýká. Nejčastější požadavek úplatku se pohyboval mezi deseti a padesáti tisíci korunami.
před 10 hhodinami

Sněmovna schválila přísnější podmínky pro spotřebitelské úvěry

Podmínky poskytování spotřebitelských úvěrů budou zřejmě přísnější. Roční procentní sazba nákladů (RPSN) nebude smět u vyšších půjček překročit o osm procentních bodů čtyřnásobek repo sazby vyhlašované Českou národní bankou (ČNB). Opoziční ODS neprosadila pětinásobek. Reklama na tyto úvěry nebude smět naznačovat zájemcům, že když si půjčí peníze, zlepší to jejich finanční situaci. Novelu v pátek schválila sněmovna. Sněmovna naopak nedokončila úvodní schvalování novely, kterou chce vláda lidem od 80 let věku zvyšovat v pětiletých intervalech jejich důchod o 500 korun měsíčně.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Pegasus může převzít ČSA a Smartwings, povolil antimonopolní úřad

Turecká skupina Pegasus může koupit České aerolinie a s nimi i dopravce Smartwings, povolil antimonopolní úřad (ÚOHS). Podmínkou spojení je to, že se Pegasus vzdá části letních slotů na lince Praha-Antalya ve prospěch jiného dopravce. Rozhodnutí zatím není pravomocné, protože dosud neuplynula lhůta pro podání rozkladu.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Policie navrhuje pro bývalého soudce Kafku obžalobu

Policie uzavřela vyšetřování případu exsoudce Romana Kafky a navrhla obžalobu. Dle vyšetřovatelů připravil desítky lidí o více než 20 milionů korun, v případě uznání viny mu hrozí až deset let vězení. O obžalobě do konce září rozhodne dozorová státní zástupkyně, sdělil Radiožurnálu vedoucí ostravských žalobců Libor Malý. Kafka tvrdí, že si peníze půjčoval kvůli údajným vyděračům. K posunu v případu se odmítl vyjádřit s tím, že se chystá na jednání o uzavření případné dohody o vině a trestu.
před 22 hhodinami

Nebagatelizujme, říká o Šumavě Červený. Sanovalo se už za Brabce, namítá Hladík

Firmy pro sanaci Dobré Vody na Klatovsku má najít ministerstvo financí. Šéfce resortu Aleně Schillerové to zadal premiér Andrej Babiš (oba ANO). O výskytu nebezpečných látek podle ministra životního prostředí Igora Červeného (Motoristé) věděl resort už v roce 2023, ale nekonal. Sanace podle něj vyjde na 192 milionů korun. Podle exministra Petra Hladíka (KDU-ČSL) ministerstvo obdrželo zprávu až loni a náklady na sanaci neodpovídají. Debatou v Událostech, komentářích provázel Petr Obrovský.
před 22 hhodinami

VideoDo nové centrální evidence je po dvou měsících zapsáno již téměř 200 tisíc psů

Téměř 200 tisíc psů už zapsali jejich majitelé do nové centrální evidence, která je v provozu od začátku července. Registrace je povinná, jinak hrozí chovatelům pokuta až 50 tisíc korun. Stát si od systému slibuje například jednodušší dohledání ztracených psů. Registraci musí lidé zajistit nejpozději při očkování proti vzteklině. V případě nově narozených psů při jejich čipování. Za první dva měsíce je v evidenci zhruba každý desátý pes v Česku. Většina lidí, i podle veterinářů, už o nové povinnosti ví. Dosud existovaly jen soukromé databáze, kterých bylo několik a nepropojených. Do nové evidence mají přístup i obecní strážníci nebo policisté a nabízí možnost oznámit ztrátu psa.
10. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.