228 dní od voleb: Babiš bude podruhé jmenován premiérem, koalici pořád nemá jistou

3 minuty
Andrej Babiš bude na Hradě podruhé jmenován premiérem
Zdroj: ČT24

Přesně po půl roce bude odpoledne na Pražském hradě šéf hnutí ANO Andrej Babiš podruhé skládat premiérský slib. Jeho první jednobarevný kabinet v lednu nezískal důvěru sněmovny, nyní prezident Miloš Zeman využije svou druhou možnost danou ústavou a opět jmenuje Babiše předsedou vlády. Tentokrát hnutí ANO skládá vládu s ČSSD, ve sněmovně by ji měli podpořit i komunisté. Společnou koalici ale ještě musí členové sociální demokracie posvětit ve vnitrostranickém referendu.

Po středečním jmenování by pak měl Babiš prezidentovi v krátké době předložit návrh na složení nové vlády. Miloš Zeman zřejmě bude chtít alespoň s některými kandidáty mluvit. Jména ministrů však zatím Babiš neoznámil, pravděpodobně tak učiní až po skončení referenda ČSSD – jeho výsledky se veřejnost dozví 15. června.

Jisté je, že v nové vládě už nebudou pokračovat stávající ministři ANO Martin Stropnický či Robert Pelikán, kteří se tak sami rozhodli. Spekulace pak panují kolem budoucnosti ministryně obrany Karly Šlechtové a ministra dopravy Dana Ťoka.

Jasno už je naopak o nominantech ČSSD: Sociální demokraté by měli v nové vládě obsadit post ministra zahraničí, vnitra, práce a sociálních věcí, zemědělství a také kultury. Prezident Zeman ovšem dopředu avizoval, že má velký problém s tím, aby se stal ministrem zahraničí europoslanec Miroslav Poche.

Předseda sociálních demokratů Jan Hamáček byl v úterý u prezidenta na Hradě a probírali i jména ministrů, žádné alternativy za Pocheho však podle Hamáčka neřešili.

„Prezident má relativně omezené možnosti, jak ovlivnit složení vlády. Může tlačit na to, že se mu některý kandidát nelíbí a bylo by dobré ho v podstatě vyměnit. Hodně to ale záleží na tom, jak budou silní straničtí politici,“ uvedl politolog Lubomír Kopeček.

Ve Studiu 6 připomínal, že se Zeman snažil ovlivnit personální složení Sobotkovy vlády v roce 2014, výhrady měl například vůči tehdejšímu ministrovi obrany Martinu Stropnickému či vicepremiérovi Pavlu Bělobrádkovi, ale v praxi to nakonec žádný efekt nemělo.

Zeman nakonec po Babišovi nechce záruku 101 hlasů ve sněmovně

Miloš Zeman v uplynulých měsících několikrát měnil názor na podmínky, za kterých jmenuje nového premiéra. Zatímco před prvním jmenováním po Babišovi 101 hlasů ve sněmovně nepožadoval, pro druhý pokus oznámil, že je chtít bude, pak ale od tohoto požadavku ustoupil.

Na konci května pak prezident oznámil, že se jmenováním Babiše nebude čekat na výsledek vnitrostranického referenda ČSSD. Podle jeho slov tím chce urychlit vznik kabinetu. Tento krok je podle něj tlakem na ČSSD i na šéfa hnutí ANO.

Prezident nicméně už loni avizoval, že Babišovi svěří i případný druhý pokus na sestavení vlády, což vyvolalo kritiku některých stran, které odmítají Babiše coby premiéra kvůli jeho stíhání v kauze Čapí hnízdo.

Osoba Babiše se stala terčem kritiky také u některých sociálních demokratů, ostře proti němu vystoupil například senátorský klub sociálních demokratů v čele s Milanem Štěchem. Nicméně se zdá, že sociální demokraté nakonec vládní spolupráci s hnutím ANO v referendu schválí.

Rekordně pomalé skládání vlády

Pokud by ČSSD vstoupila do vlády, pak by mohla sněmovna podle Babišových předpokladů hlasovat o důvěře do 11. července. „Záleží na panu prezidentovi, jak bude mít čas se seznámit s novými ministry a kdy by jmenoval novou vládu,“ uvedl Babiš při úterní návštěvě Jihočeského kraje.

Také zmíněný termín se už několikrát posouval, původně měl být kabinet s důvěrou na jaře, potom do konce června. Babiš tak zřejmě překoná i Mirka Topolánka, který po volbách v roce 2006, které skončily patem 100:100 hlasů ve sněmovně, složil vládu s důvěrou až 230 dní po skončení voleb. Ve středu uplyne od posledních sněmovních voleb 228 dní, na kabinet s důvěrou si ale Česko ještě musí počkat. 

Až prezident jmenuje Babiše podruhé premiérem, skončí také druhé nejdelší období v samostatném Česku mezi podáním demise vlády a jmenováním nového premiéra. Déle trvalo jen střídání Bohuslava Sobotky za Jiřího Rusnoka. Během toho se ale musela rozpustit sněmovna a uskutečnily se nové volby.

Podle ústavního právníka Jana Kysely se dnešním jmenováním vracíme do ústavních kolejí: „Poslední ústavní akt, kterého jsme byli svědky, bylo přijetí demise vlády a pověření této vlády prozatímním výkonem jejích funkcí v lednu. Andrej Babiš pak vyjednával podporu pro svou případnou budoucí vládu, ale to dělal na základě politického pověření prezidenta, celý ten proces tak měl mimoústavní povahu,“ uvedl. 

Kysela upozorňoval, že celý proces trvá s ohledem na čtyřleté volební období sněmovny velice dlouho. Navíc prezident Zeman už dopředu avizoval, že oba své pokusy svěří Andreji Babišovi. „To jsou neuralgické body, které mohou vytvářet určité pochybnosti, protože takhle by to asi úplně probíhat nemělo.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Obce trápí stavby načerno

Ačkoliv statistika k takzvaným černým stavbám neexistuje, podle ministerstva pro místní rozvoj vzniká deset procent staveb nelegálně. Bez stavebního povolení jsou často například stánky a přístřešky v česko-německém pohraničí. Příkladem je příhraniční obec Strážný na Prachaticku, která se pustila do boje se třemi takovými objekty. Problém řeší i obec Včelákov na Chrudimsku, kde nezákonně roste rodinný dům.
před 8 hhodinami

Festival Naproti zviditelňuje téma homesharingu

Benefiční festival Naproti ve středočeských Nučicích propojuje kulturu s tématem takzvaného homesharingu, tedy sdílení péče a podpory rodin dětí s mentálním či kombinovaným handicapem. Cílem je problematiku zviditelnit a dát veřejnosti možnost pomoci těm, kteří to potřebují. Festival se letos koná potřetí.
před 9 hhodinami

Po tropech v neděli dorazí silné bouřky

Českou republiku v neděli čekají vysoké teploty. Zejména v Čechách překročí i tropických třicet stupňů Celsia. Odpoledne pak od západu dorazí silné bouře s intenzivními srážkami, nárazovým větrem a kroupami. Výstrahu s nízkým stupněm nebezpečí vydal Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

O bitcoinové kauze nebo podpoře podnikatelů hovořili hosté Politického spektra

O vývoji bitcoinové kauzy nebo podpoře tuzemských podnikatelů diskutovali hosté Politického spektra s moderátorkou Štěpánkou Martanovou. Diskuse se zúčastnili předseda hnutí Česká republika na 1. místě Ladislav Vrabel, první místopředseda Strany soukromníků České republiky Ladislav Linek a první místopředsedkyně hnutí SEN 21 Monika Shaw Salajová.
před 14 hhodinami

„Nemysleli jsme si, že se válka stane součástí každodennosti.“ Pieta připomněla vyhlazení Lidic

Pieta v Lidicích připomněla 83. výročí vyhlazení obce, oběti uctil i prezident Petr Pavel. Akce byla bez projevů, kromě mše ji tvořilo mimo jiné kladení květinových darů i uctění dětských obětí války. Význam připomínání si tragických osudů Lidic, ale i Ležáků se stává současností a je to nesmírně důležitá věc, řekl ředitel Památníku Lidice Eduard Stehlík.
před 14 hhodinami

Jiřikovský si chtěl bitcoinový dar odečíst z daní, tvrdí advokát

Tomáš Jiřikovský, který daroval ministerstvu spravedlnosti bitcoiny v hodnotě miliardy korun, si chtěl dar odečíst z daní. Serveru Novinky.cz to řekl jeho advokát Kárim Titz. Při domlouvání daru se ale podle něj motivace vůbec neřešila. Média už dříve uvedla, že podle policie darované bitcoiny mohou pocházet z trestné činnosti. Kvůli kauze podal demisi předchozí ministr spravedlnosti za ODS Pavel Blažek.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Čeští řidiči už za hranicemi spáchali přes 177 tisíc přestupků. Nejvíc v Německu

Ministerstvo dopravy letos dostalo už přes 177 tisíc žádostí o údaje řidičů, kteří v zahraničí spáchali dopravní přestupek, vyplývá z dat poskytnutých resortem. Většina žádostí od zahraničních úřadů míří z Německa, kde radary a kontroly zachycují nejvíce přestupků. Nejčastěji čeští řidiči překračují maximální povolenou rychlost, časté jsou i pokuty za jízdu na červenou.
před 19 hhodinami

Tygří mast jako suvenýr? Celníci varují před neoprávněným dovozem

Mušle, tygří mast nebo písek se mohou jako suvenýry z dovolené při návratu prodražit a v krajním případě přijít až na 1,5 milionu korun. Turista může nevědomě přivézt na hranice chráněný předmět. A nejedná se o výjimečnou záležitost. Letos podle Vladimíry Malovíkové z Generálního ředitelství cel došlo už k 63 takovým případům.
před 20 hhodinami
Načítání...