Smilovice: Jiskra naděje pro zdravý rozum a cit

Před víkendem to vypadalo všelijak. Po bouřlivém zasedání zastupitelstva ve Smilovicích u Třince se jevilo, že nejlepší bude skupinu křesťanských uprchlíků z Iráku, která v pátek večer přistála v Praze, odvézt někam jinam. Třeba do Brna nebo na Vysočinu, kam také, ale bez očekávání problémů, mířili jejich krajané.

Odkaz na křesťanské hodnoty, kterými se tak rádi ohánějí odpůrci islámu, tak dostával tváří v tvář iráckým křesťanům absurdní rozměry. Bojíme se muslimů, ale vlastně tu nechceme nikoho!?

Smát se strachu je hloupé. Důležité je strach pochopit a třeba se ho pokusit rozptýlit. Nejlepším lékem na strach je poznání. Poznání toho, čeho se bojíme.

Debata o migrační krizi má v tuzemském – hlavně virtuálním a politickém – prostoru povětšinou bizarní podobu. Lidé si nadávají do xenofobů, čecháčků, proti nim stojí sluníčkáři a vítači. Extrémisté se snaží držet debatu v této podobě. V podobě, kdy se mává šibenicemi, střílí z pistolí, vyhrožuje kalašnikovy a hledají se vlastizrádci. Za pomoci prokremelských webů vyrábějících prolhaná videa se jim to daří.

Proč to dělají? Jedni chtějí nervózní a rozhádanou (tudíž slabou) Českou republiku a vlastně celou Evropskou unii, druzí z toho chtějí vytlouct hlasy voličů. Politici rádi mobilizují. Ti, co mobilizují nejvíce, pak mají nejmenší problémy ty, co jim uvěřili, zradit. Stačí vzpomenout na mobilizační kampaň před uzavřením opoziční smlouvy.

V klidu a pohodě se sněhem i dortem

Uprchlíci nakonec přijeli o víkendu do Smilovic v klidu a pohodě. Místo odporu je čekalo pěkné až milé přijetí. Poprvé viděli sníh a po dlouhé době se cítili v bezpečí. Nikdo z nás, kdo nezažil válku, si nedokáže představit hrůzy, které mají za sebou. Odpor z minulého týdne zmizel. Také proto, že zmizeli ti, kteří ho zpočátku přijeli podněcovat. Starosta v reportáži poznal, že lidé sedící na zmíněném zastupitelstvu v sále a podněcující radikalismus, nebyli místní. V obci se objevily letáky s jistým politickým podnikatelem a populistou…

Odpor byl pro jeden víkend pryč, ale určitě ne strach. Ten v mnoha místních jistě je, řada jich podepsala proti příjezdu uprchlíků petici. Třeba je strach i v těch, co Iráčanům upekli na uvítanou dort. Jenom osobní kontakt a poznání může vést k tomu, že se strach začne vytrácet. Strach z nového a neznámého mají určitě i migranti. Jen je asi oproti strachu z hrůz vlastně úlevou.

Je dobře, že křesťanské charitativní organizace začaly přepravovat do Česka právě křesťanské uprchlíky. Vystrašenému a rozhádanému státu tak pomáhají opravdové uprchlíky, kteří se mu zatím víceméně vyhýbají, poznat. A možná ho připravit na to, že lidí, kterým budeme muset nějak pomoci, může být i více. A nejenom křesťanů.

Největší respekt si nyní zaslouží starosta Smilovic, který se nebojí místní přesvědčovat, snaží se jim vše objasnit a získat alespoň toleranci pro nové dočasné obyvatele obce, když už ne přímo otevřenou podporu pro jejich ubytování. Každý český, moravský či slezský starosta, který třeba na chvíli přivede v současné atmosféře do města nebo vesnice byť jen jednu uprchlickou rodinu, to bude mít velmi těžké. Nemělo by se na to zapomínat a tito starostové by měli mít ze strany státu a charitativních organizací jasnou podporu.

Smilovice jsou v tuto chvíli vlastně dílčí vítězství nad populismem a vyvoláváním strachu. Tak malé, že ho může běh dějin brzy úplně vymazat, ale ne zas tak malé, aby nemohlo zasít naději. Naději, že to s těmi „odpůrci“ i „vítači“ migrantů není zas tak extrémně vyhrocené. Stačí, když si všichni uchováme zdravý rozum a s trochou soucitu k neštěstí druhých se budeme chovat jako lidé.

Zástupce šéfredaktora regionálního zpravodajství České televize. V České televizi pracuje od července 2014, předtím působil šestnáct let v MF Dnes. Jako novinář začínal v Českém deníku v roce 1991, prošel také Lidovými novinami a TV Nova.

Karel Škrabal
Zdroj: ČT24/Mikuláš Rittstein

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023

Rusko musí ukazovat jaderné svaly, protože na Ukrajině selhává, míní bezpečnostní analytik Bříza

Rusko ve skutečnosti rozmístit taktické jaderné zbraně v Bělorusku vůbec nepotřebuje, protože disponuje nosiči, díky kterým může udeřit kdekoli v Evropě i ze svého území. V rozhovoru pro Interview ČT24 to uvedl bezpečnostní analytik a expert na jaderné zbraně Vlastislav Bříza z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Podle Břízy chce Moskva vyslat signál dovnitř Ruska a také odradit Západ od další eskalace. Řinčet nukleárními zbraněmi musí, protože mu nic jiného nezbývá – splnit vojenské cíle na Ukrajině se Rusům dosud nepodařilo, poznamenal Bříza.
29. 3. 2023
Načítání...