Tereza Řezníčková

V boji s covidem-19 někteří optimisticky hledí na ivermektin, není však dostatek dat, aby se lék dal jednoznačně doporučit. A chybí také příslušná registrace. Je to antiparazitikum, někteří lékaři ho ale zkouší používat k léčbě covidu. Protože jsou zatím úspěšní, s nadějí se o nich zmiňují politici i média. Další novináři a lékaři ale varují před katastrofou, lék se totiž může ukázat jako zcela nevhodný. První kvalitní studie uvádí, že nepřináší zázrak. Kritiku si vysloužil deník Právo, který ivermektinu věnoval celou titulní stranu. Na argumenty pro a proti medializaci takového přípravku se ptal pořad Newsroom ČT24.

Od začátku března měl na ministerstvu zdravotnictví působit člověk, který by kromě odboru komunikace řídil vše, co by se k novinářům a veřejnosti dostávalo o covidu, očkování a platných opatřeních. V den jeho nástupu ale resort oznámil, že vítěz výběrového řízení nenastoupil. Rok od vypuknutí pandemie tak Česko stále nemá člověka, který by systematicky vedl krizovou komunikaci. Je vůbec ještě reálné někoho sehnat? Na to se ptal pořad Newsroom ČT24.

Budou to tři měsíce, co momentálně nejsledovanější resort v zemi řídí Jan Blatný – politikou netrénovaný lékař, který na ministerstvo zdravotnictví přijel z brněnské kliniky. Jeho jméno i tvář zakrytá rouškou je nyní synonymem ke koronavirové pandemii a k probíhajícímu očkování. Chybí mu razance a občas je moc odborný, jinak se mu daří docela dobře – tak jeho vystupování hodnotí novináři a mediální odborníci, které oslovil pořad Newsroom ČT24.

Do podzimního vysílání vstoupila CNN Prima News jako jiný kanál než ten, který v květnu startoval. Ze stanice odešly dvě členky vedení, z moderátora hlavních zpráv je šéfredaktor, televizi opustili investigativci. Do popředí se mají podle plánů vedení tlačit spotřebitelská témata a hlavní zpravodajskou relaci diváci uvidí už jen na Primě. Po čtyřech měsících vysílání jsou to podle mediálních analytiků změny, které se vzdalují primárnímu cíli – být dobrou zpravodajskou televizní stanicí. Téma rozebere nedělní Newsroom ČT24.

V čínské společnosti vládne podle sinologa Martina Kříže přísná cenzura, ale i automatická autocenzura. Kdo se na internetu vyjadřuje v rozporu s oficiálními informacemi, má pak horší úroky nebo obtížněji shání jízdenky na vlak. Kříž před sedmnácti lety z Číny informoval české diváky o epidemii SARS. Tehdejší situaci teď porovnává se zpravodajstvím o nové nákaze – wuchanském koronaviru. Pro Newsroom ČT24 vzpomíná, jak se kvůli SARS stal napůl novinářem.

Minimum oficiálních informací, takřka nulová možnost ověřování a k tomu čínská propaganda a všeobjímající cenzura. Přesto se koronavirus na sociálních sítích a médiích šíří možná ještě rychleji než ve skutečnosti z člověka na člověka. Těžká situace pro novináře: jak informace a videa z Číny ověřit? S jakými zdroji pracovat? Aktuální „mediální epidemie“ byla hlavním tématem nedělního Newsroomu ČT24.

Zpravodajové zahraničních médií a tiskových agentur v listopadu 1989 informovali svět o situaci v Československu. Redaktorka ČT24 Tereza Řezníčková hovořila se dvěma z nich, s tehdejší korespondentkou agentury AP z východní Evropy Alison Smaleovou a s novinářem Colinem McIntyrem, který v Praze od 50. let pracoval pro britskou agenturu Reuters.